Vytvořené odpovědi
-
No a ten den jsme přivezli tento úlovek, vesměs kombinace lehkého pilkrování a přívlače. Pár krabů jsme vyndali z nastražených klecí u černého majáku hned naproti přístavu.
Druhou návštěvu Bakkanu jsme vykonali následující rok tedy opět v květnu 2011.
Jeikož jsme byli poučeni z minulého roku a počasí přálo, vyrazili jsme hned následující den po příjezdu k Melsteinu. Od 14. hodin jsme už vyčkávali na plošině, jestli se nám jako loni poštěstí keleři. V plánu bylo pojistit si povolený limit ryb hned na začátku pobytu a pak zkoušet hledat další místa a v pohodě si pobyt patřičně užít. Úderem 15.00 hodiny najeli keleři a nebralo to konce. Když měla každá loď plné necky, nechali jsme toho.
Po cestě zpět jsme těžili kelery u této plošiny a pak každý další rok vždy v 15.00 hod. Bez prdele. Pokud je počasí dobrý a vítr do 6m/s, tak tam vždy nachytáte kelery do 50 cm. Když si dáte záležet, určitě chytnete i větší rybu, která se kolem takového hejna musí zákonitě pohybovat.
Posílám slíbený obrázek s místy, o kterých jsem psal. Označeno modrými tečkami. Body prakticky kopírují podmořský zlom, kde se dá prochytávat prakticky po jeho celé délce. Čím dál od pobřeží, tím hojnější. Pokud by chtěl někdo přímo souřadnice, napíšu.
Měli jsme dva dny do odjezdu, moře bylo klidné tak jsme další den znovu zkusili štěstí na plošinách u Melsteinu. Ve tři hodiny odpoledne, jako když mávnete proutkem hejna kelerů do 50 cm, co hejna mraky. Nachytali jsme dvě bedny za hodinu a vybírali ty největší.
Limit dva dny před odjezdem byl splněn.
Aniž bychom si toho všimli, dorazili jsme až na konec řady ostrůvků nad Melsteinem. Až tehdy jsme si uvědomili, jak daleko jsme od pobřeží. Trochu zklamáni jsme se s dědkama rozloučili, sami přiznali, že to bylo ten den slabé. Počasí nám však přálo, tak jsme zůstali a vymýšleli, jak po stejných bodech, které jsme projeli pojedem zpět. Podíval jsem se na navigaci a zjistil, že jsme obkroužili půlkruh kolem mělčin ostrova Asen a cesta podél ostrůvků Melsteinu byla poměrně kratší a nabízela řadu vyvýšených podmořských plošin, tak jsme je začali vyhledávat a prochytávat. Odpoledne bylo rozhodně úspěšnější a tak jsme se vrátili spokojení, byť nepadla žádná metrovka. Jedna věc nás však těšila daleko víc, překonali jsme ostych z moře a získaliodvahu pustit se dál než za první maják. Tohle byl výsledek toho dne. (Mapu bodů trasy dodám zítra.)
Minuli jsme ostrov Gjaesingen, kde nás minulý den odradila velikost vln a pokračovali za dědkama směrem na sever. Moře bylo klidné, vždy po ujetí 1 až 2 km jsme zastavovali a zkoušeli chvíli pilkrovat. Sem tam se poštěstilo a přišel leng nebo obecňačka, ale žádný zázrak.
