Vkládám názor prezidentky konfederace turistického ruchu a ubytování.
Návrh na snížení turistické rybolovné kvóty z 18 na 10 kilogramů nezastavuje ty, kteří pašují ryby ze země. Místo toho zatěžuje velmi důležitý průmysl, který poskytuje pracovní místa a světlo do domácností podél velkých částí našeho pobřeží.
Podél pobřeží panuje frustrace a zoufalství. Ředitelství pro rybolov navrhlo několik regulačních opatření pro hlubinnou rybářskou turistiku a tím nejdrastičtějším je snížení vývozní kvóty z 18 na 10 kilogramů. Návrh je v konzultaci a změna by mohla být zavedena již od 1. dubna tohoto roku.
Průmysl je jasný, že to bude mít velmi negativní důsledky a že to povede k uzavření. Obávají se, že rybářští turisté si v případě snížení kvóty vyberou jiné prázdninové destinace. Některé společnosti říkají, že rušení již začala přicházet a že dostávají méně nových objednávek než obvykle. Rybářští turisté tráví při cestách do Norska spoustu času a peněz a přivézt si ryby domů a umět připravit dobré jídlo pro rodinu a přátele je důležitou součástí zážitku z dovolené.
Opatření je špatné.
„Turistický rybolov pomáhá poskytnout turistům zážitky, které jsou zcela jedinečné. Vytváří pracovní místa a příjmy z podnikání podél pobřeží. Měli bychom se o to dobře postarat. Pak jsou tu ti, kteří jednají. Měli bychom proti tomu zakročit,“ píše ministryně pro rybolov a oceány Marianne Sivertsen Næss (strana práce) v článku v Altaposten tento týden.
Souhlasíme s tím, že turistický rybolov vytváří velkou hodnotu a že ti, kdo jednají, musí být zastaveni. Problém je v tom, že opatření, které zvolila, je naprosto špatné. Ovlivňuje turisty dodržující zákony a podniky, které vytvářejí pracovní místa a přispívají k živým místním komunitám podél pobřeží.
Pro ty, kteří pašují, je jedno, zda kvóta byla 18 nebo 10 kilogramů. Stejně s tím nemají nic společného. V posledních letech se v médiích objevilo mnoho příběhů o lidech, kteří byli chyceni příliš velkým množstvím ryb. Loni v létě bylo provedeno několik jednotlivých záchytů o hmotnosti několika set kilogramů. Nejde o rybářské turisty, kteří byli v pokušení přinést něco málo navíc, jde o kriminální aktéry. Myslet si, že nižší exportní kvóta tuhle bandu zastaví, je prostě naivní.
Ani Celní správa se nedomnívá, že změna kvóty bude mít nějaký význam. „Viděli jsme, že se předpisy několikrát změnily, ale nevidíme, že bychom s každou změnou zabavovali méně ryb,“ říká Tom Olsen, regionální ředitel Celní správy v severním Norsku, pro NRK.
Turistika zaměřená na hlubinný rybolov vytváří pracovní místa a hodnotu
Není to turistický rybolov, který vyprazdňuje moře ryb. 18 kilogramů, které se dnes legálně uloví, tvoří malou část celkového úlovku, ale mají velký význam pro vytváření hodnoty a zaměstnanost v pobřežních komunitách. Analýza provedená společností Menon Ecocomics ukazuje, že hlubinná rybářská turistika v roce 2019 zaměstnávala přibližně 1 550 lidí a představovala více než 1,4 miliardy NOK na tvorbě hodnoty. Zaměstnanost a vytváření hodnot jsou největší v Troms a Finnmark.
Mořský rybolov vytváří větší hodnotu a více pracovních míst za každý ulovený kilogram ve srovnání s komerčním rybolovem, konkrétně 30krát více pracovních míst a 20krát vyšší tvorbu hodnoty. Zatímco komerční rybolov poskytuje 5,23 člověkoroků na 1000 tun ryb, hlubinná rybářská turistika poskytuje 178 člověkoroků.
V praxi znamená hlubinná rybářská turistika to, že v malých pobřežních komunitách existují pracovní místa. Práce poskytují základ pro osídlení – a skutečnost, že lidé žijí po celé zemi, je zvláště důležitá v geopolitické situaci, ve které se nyní nacházíme. Rybářští turisté, kteří přijíždějí každé léto, také znamenají, že mnoho malých vesnic má základnu pro udržení nabídky služeb s obchodem a několika kavárnami. To velmi prospěje místnímu obyvatelstvu.
Co by měly úřady dělat místo toho?
Každé kilo ryb pašované z Norska je o jedno kilo více. Abychom mohli bojovat proti pašování, musíme zastavit ty, kteří napomáhají nezákonné činnosti. Odvětví je jasné, že chce certifikační systém pro společnosti zabývající se hlubinným rybolovem, a úřady na to opakovaně upozornily. V současné době se může kdokoli zaregistrovat jako podnik v oblasti rybářského cestovního ruchu, ale certifikační systém by mohl oddělit seriózní podniky od těch, kteří pytlají a pašují. Ryby, které mají být vyvezeny ze země, se dnes musí chytat na registrovanou živnost. Málo však pomůže, když se kdokoli, od soukromých pronajímatelů po řemeslníky, může zaregistrovat jako společnost zabývající se hlubinným rybolovem a orazítkovat exportní dokumenty.
Je důležité, aby úřady byly tvrdé k těm, kdo pravidla nedodržují. Musí jim být udělovány přísné pokuty a tresty a měl by se zvýšit počet kontrol. Naši členové jsou více než ochotni hrát spolu s úřady. Mohou stát, aby byli viděni ve světle reflektorů, a chtějí, aby úřady snáze viděly, kdo působí legálně a kdo ne.
Zvýšené kontrolní úsilí ze strany úřadů a systém certifikace jsou opatření, která mohou pomoci zabránit nezákonnému rybolovu a pašování. Oceán je omezený zdroj, s nímž je třeba nakládat zodpovědně. Pokud je cílem bojovat proti pašování, musí úřady zavést opatření tam, kde problém skutečně leží. Útok na průmysl, který dodržuje zákony, nic nevyřeší – poškodí pouze pobřežní komunity, které jsou na něm závislé.
Mona J. Saab, prezidentka Norské konfederace cestovního ruchu a cestování
