Vytvořené odpovědi
-
Maras : Humři se chytají do boxů podobných těm,jako se chytají krabi. Jako návnada se používají hlavy nejlépe z polaků,případně mníků.Hlavy se již půl roku před začátkem sezony rybám odřežou , prosypávají mořskou solí a nakládají do sudů.Takto připravené se pak vkládají do zvláštního sítěného košíčku uvnitř boxu.Je to sice pekelný smrad,ale na takto připravenou návnadu jdou méně krabi a více humři.Což ale neznamená,že o ní zájem krabi nejeví vůbec.Pokaždé se nějaký chytí a kdo má rád i maso krabů má radost z úlovku dvojnásobnou.Noři ale z úlovků krabů v sezoně humrů moc nadšení nejsou a většinou je háží zpět do moře. Ti naši ale měli smůlu a pár pěkných skončilo na vynikající krabí pizze.(-:
Ten kdo chce být při lovu humrů úspěšný,musí dokonale znát svůj revír,dobrým pomocníkem je i echolot.Box je přivázaný na laně které by mělo mít alespoň 25m délky,protože se tyto boxy háží na vytipovaná místa poblíž skal,nebo skalnatých ostrůvků zhruba do hloubky mezi 15ti až 20ti metry.Druhý konec lana je opatřen bójkami se jménem majitele.
Za příznivého počasí je dobré objíždět boxy každý den,(je třeba počítat s tím,že ne každý den je počasí k lovu příznivé)vybrat humry,vaházet kraby a vyměnit návnadu.Humry je možné krátkodobě uchovat v bedně s navrstvenými čerstvými chaluhami.
Humr se ke konzumaci připravuje tak,že se mu do vroucí osolené vody nejdříve ponoří hlava a když je mrtvý hodí se do vroucí vody celý.Pak se vaří zhruba 30 minut.Následně se z vařicí vory vyjme a ponoří zhruba na 2-3 minuty do vody studené. Pak přendá na prkno a nožem se zoubky, který je podobný noži na pečivo, se nejprve rozřízne od hrudi dolu k ocasu.Nůž se zabodává do znatelného kříže zhora v hrudní části humra.Pak se dořízne hlava a tím se úplně rozpůlí.Opatrně se odstraní „pavn“ což je jakýsi mozek,nebo nervové centrum (je toxické a je to jediný kousek z humra který není poživatelný) a velice tenké, nepatrné střívko. Takto rozpůlený se servíruje na talíř a je připravený ke konzumaci.
Jak už jsem psal,jí se z něj po odstranení mozku a tenkého střívka úplně všechno. Uprostřed těla se z tekutin vytvoří jakási sraženina podobná paštice která svojí výraznou chutí připomíná ančovičky.Maso humra je pevné,mírně nasládlé a velice lahodné.Vynikající je s kvalitní majonézou a bílým chlebem.Ze třech humrů které jsem vyfotil se pohodlně najedlo 6 lidí a ještě zbylo na výbornou humří polévku.
Cena humra se odvíjí podle nabídky.První hodiny v sezoně již labužníci čekají na nejčerstvější dodávky a jsou ocotni platit astronomické částky jdoucí až do desítek tisíc.Když se sezona rozjede a nabídka je širší,jejich cena klesá,ale i tak jsou stále vysoce ceněni.
Venku prší,tak si prohlížím fotky z mých pěti letošních návštěv Norska na mém oblíbeném ostrůvku jménem Sandoy.Sezona pomalu končé,kempy se zavírají a protože díky tmu i diskuze k mořskému rybolovu slábne,pokusím se i vaše vzpomínky oživit reportem z poslední naší výpravy, kterou jsme uskutečnili v druhé polovině října.
Lednovou výpravu nám znepříjemnil mohutný proud vyvolaný vysokými přílivy a silný mráz.Květnová výprava byla co se počasí týká perfektní a společnost nám dělala úplně první parta rybářů z Čech, kteří kromě nás ostrov Sandoy kdy navštívila. Výprava byla podařená a i z tohoto důvodu se tato parta na ostrov Sandoy hodlá vrátit v roce 2019.
O červencové návštěvě Norska jsem psal.Výborné počasí,prfektní rybařina a skvělý zážitek pro dva začínající adepty mořského rybolovu.
Další návštěva ostrova Sandoy proběhla začátkem září.kdy na toto místo dorazily party dokonce tři a poprvé od dob jeho osídlení byli, co do počtu obyvatel, v převaze cizinci, Češi…(-: Jedna parta z Jižních Čech druhá z Liberce.Parta z jihu byla nadšená a od přívlace a tahání ryb je doslova bolely ruce.Verdikt byl jednoznačný.Návrat! Liberecká parta byla kompletně složená z velice zkušených mořských rybářů a znalců Norska. Střední Norsko nmůže nabídnout ryby ,co se velikosti týká,jako sever,přesto si myslím,že ani oni zklamáni neodjížděli. Tímto tyto mořské vlky na dálku zdravím a ještě jednou děkuji za zbylé potraviny, které nám při odjezdu nezištně darovali. Lov září byl ve znamení klasiky.Polaci,makrely….
A nyní ke konci října.Za zmínku stojí setkání s rybáři z Prahy,kteří se mě na malém trajektu Afarnes-Solsnes ptali,jestli nejsem náhodou nějaký pan Jigin,který pořádá jejich výlet na Averoy. Tímto je též zdravím a doufám,že si i přes nepřízeň počasí které nebylo ideální dobře zachytali.
My si zachytali perfektně.Počsí nám ze 14ti dnů pobytu umožnilo rybařit pouze 8 dní,ale ryby braly a jeden nováček terý byl s námi v Norsku poprvé, se vracel domů s nádhernými vzpomínkami na rybolov v Norsku a ostrov Sandoy.Polaci,neskutečné množství makrel a černých tresek překonalo jeho očekávání a rybařina v Norsku ho doslova uchvátila i přrsto,že téměř neustále pršelo a foukal poměrně silný vítr.A protože od 1.10. začíná sezona lovu humrů zapojili jsme se do jejich lovu,kromě místních ostrovanů i my.Je to pro všechny velký svátek a místní se jejich lovu intenzivně věnují.I pro ně je humr stále žádaná a ceněná pochoutka a nutno říci,že i my jsme si na nich velice pochutnávali.Opravdu ojedinělý kulinářský zážitek a všem milovníkům darů moře vřele doporučuji..
A ještě k počasí.Často jsem zde četl ( a nejen zde ) jak si spostu rybářů stěžuje na pokaženou dovolenou díky nepřízni počasí. Chápu.Finančně náročná dovolená a nesplněné rybářské sny zklamáním určitě jsou,ale pro Norsko existuje jedna rada. Čím krásnější počasí v měsících letních ( a to letošní léto bylo doslova italské) tím horší počasí v měsících podzimních.Stará norská zkušenost….
Lepší počasí a ještě více vysněných ryb přeje Jegrhanz….
Fotky:
Krasavec..
Uloveným humrům je třeba svázat klepeta.Hravě ucvaknou i prst.Vhodná je el.páska.
Budou k večeři…
Elektrikářská páska je vhodná i k připevnění návnady jak k lovu mníků,tak k lovu halibutů.
Jeden z ulovených mníků
Na ostrově jsou mníci při chuti vždy…
Luxusní večeře
Hodina rybolovu.Víc jak půl metráku ryb.
Když se sejdou 4 profi kuchaři u jednoho stolu,nechají se vykouzlit různá jídla z darů moře.Například krabí pizza,humří polévka,nebo takovýto krásný burger..
Mazlík…
Jo a ještě ty mníky. Začínám zapomínat…(-:
Ještě pár fotek k mému příspěvku z měsíce července. Jeden z mladých rybářů mi nějaké fotky poslal,druhý ještě rybaří v Maďarsku.Ale pro představu by těchto pár fotek stačit mohlo.
Pomalý drift v bezvětří které téměř po celou dobu našeho pobytu panovalo,doslova vybízelo k lovu ze dna.Dokonce nebylo třeba ani žádných speciálních montáží a úspěšně jsme používali pouhou klasiku.Pilkr,maso.Mníků bylo opravdu hodně,včetně jedné kuriozní kombinace,kdy na bílé chobotničce visel mník a na pilkru s masem pod ním halibut. Ten ukousnul po dlouhém přetahování k našemu zklamání monofil i s pilkrem kousek pod lodí. Během dne nadšení z chycených ryb a lovu pomalu upadlo až do té míry,že dno lodi plné mníků které jsme ten den nachytali už nikdo nevyfotil.Na mladé rybáře vše působilo jako norská samozřejmost a tím tento den, včetně následujících, poněkud znehodnotilo.Jak jsem psal minule.Všeho moc škodí.
Mistr Yoda
Pár chycených mníků
Z odřezků dobrá večeře v podobě maďarského rybího guláše
Z ostrova Sandoy vozíme především polaky.Tentokrát bedny kvalitních filet z mníků.
V červenci poprvé v Norsku.
Před týdnem jsem se vrátil z návštěvy ostrova Sandoy. Byla to má první návštěva Norska v měsíci červenci,kterou jsem si tedy zkompletoval všech dvanáct měsíců a zároveň také načal sedmdesátku, co do počtu návštěv. Je to tedy takové malé jubileum a proto jsem se rozhodl k tomu napsat pár řádek.
Každého zajímají především ryby. O rybaření v letošním únoru už jsem psal.Tam nám rybařinu znepříjemňoval nebývale vysoký příliv a odliv který společně se silným proudem odehnal veliké tresky dále od odtrova a svým dílem i nezvykle mrazivé počasí. Pak jsem byl rybařit na stejném místě v květnu,kdy jsem dělal doprovod čtyřem mladým velice zapáleným rybářům,kteří sice rybolov v Norsku již dobře znali,leč ostrov Sandoy je díky častým úlovkům, ale především jejich pestrostí doslova nadchnul.
A jaká tedy byla rybařina v červenci? Jednoduše řečeno,na přívlač nuda.Kam to člověk hodil byl polak.Plaků na škodu až moc a bylo to znát i na jejich bojovnosti.Drtivá většina mezi 70ti a 80ti centimetry,vyhublých a bez kondice,slabý odvar těch zimních. No, nezbývá než doufat ,že se to do podzimu změní a budou opět ve formě. Co se týká návnad,nerozhodují vůbec,nebo minimálně.Spousta rybářů sází především na co nejširší barevnou škálu,ale je téměř úplně jedno jakou barvu použijete a jestli chytáte na pletenku,nebo vlasec,je také fuk.Ze všeho nejdůležitější je umět polaky najít,důležitý je také směr driftu a vedení nástrahy.Přestože rozhodující slovo má stejně samotná příroda,tyto tři věci jsou základem vaší úspěšnosti. Ale samozřejmě že i já mám oblíbenou značku a barvu,ale je to jen subjektivní pocit,kdy realita je jiná. Myslím si, že na mojí jdou nejvíc,přestože chytají v lodi všichni a to na zcela odlišné nástrahy,barvy a jiný materiál..(-: Příroda a výběr místa jsou rozhodující.
Byli se mnou dva,co se týká mořského rybolovu,úplní nováčci a když je po čase polaci přestali bavit,nastal čas na změnu rybolovné techniky a zacílili jsme na ryby dna. Na západní straně ostrova je obrovská pánev s poměrně mělkým dnem do 60ti metrů a uprostřed ní tři rovněž ploché plošiny,nebo lavice, stoupající až 25metrů pod haldinu moře. Na jejich úpatí pak začal tanec! Mníci přes 150 cm jeden za druhým! Dopoledne,odpoledne,druhý den,dokonce i v páru.Pořád dokola a to nám spoustu ryb spadlo,nebo nástrahu okouslo! Zajímavé bylo,že se místo kde brali, muselo trefit téměř s bodovou přesností. Není tedy divu, že spoustu rybářů nechytí v Norsku rybu žádnou. O úspěchu,či neúspěchu rozhoduje pár desítek metrů….
Celkový dojem z měsíce července? Neskutečné teplo,hladina jak zdcadlo a dva rybolovem znudění rybáři,které rybolov v Norsku hned první návštěvu přestal bavit.Prostě čeho je moc,toho je příliš….
K obrázkům:
Okolí ostrova Sandoy působí zcela opuštěným dojmem.Rybáře nepotkáte…
K dobrým úlovkům patří i dobré pití a dobré jídlo. Treska a vepřové steaky v ostré indické omáčce.
Při cestě z moře jsme navštívili jeden z mnoha pustých ostrůvků.
Kotviště našich lodí.
Hyse: Polaci si „načas“ nedávají.To spíše rybáři…(-:
Letos byla voda tyk studená,že některé partie moře pokrýval led a loď jsme také měli plnou ledu,včetně zamrzajících oček na prutech. Posílám pár fotek jako důkaz.Polaků byly jako vždy bedny.Polaci berou celoročně,ale faktem je,že v létě berou víc….
Ještě něco málo k vývozním kvótám.
Pořád jsou nějaké dotazy ohledně provozovatelů,co tím Norové sledují atd.
Norové tím sledují jediné.Chtějí znát,alespoň přibližně,kolik se uloví ryb a má to jediný důvod.Ochrana rybí populace a zajištění stálých,stejně dobrých podmínek sportovního rybolovu pro turisty. Je to prevence.Nechat něco dojít až do konce a pak se divit,že nejsou ryby a zájem o turistiku upadá,to už je příliš pozdě.Na tomto projektu je zaiteresováno spoustu lidí,je to drahý projekt včetně vynaloženého úsilí. Chtějí po nás jediné.Dodat podklady k jejich výzkumu.Nic víc.K tomu limit zvedli o 5 kg., což je za pár minut věnovaných podpoře jejich snahy dostatečná odměna.Ti poctivý jsou spokojeni a rádi budou spolupracovat,masaři skučí a přemýšlí jak vše znovu ochcat.Obě skupiny jsou mezi námi.
Můj pronajímatel je starý pán a jel jsem zase k němu, bez toho abych dopředu věděl, jestli je registrovaný,nebo nikoliv. Bylo mi trapné se dopředu ptát,nebo rušit staré přátelství pro kus žvance.Nemá u mola žádný tablet,ale dal mi dva papíry které jsem poctivě každý den vyplnil.Proč ne.Stejně sedím v teple u stolu s čerstvě upečenou rybou a sklenkou tvrdého.Času na pár čísel dost a dost.Mám rád přírodu a ryby obzvlášť. Ochotně pomohu s její ochranou i pro generace budoucí.Po vyplnění papírů jsem je odevzdal a dostal fakturu o zeplacení ubytování kde je i jeho registrační číslo.Prý pro celníky.Stejně ale žádní nebyli.
Pár fotek jak to vypadá.
V roce 2016 jsme 24.12. na Štědrý den vším potřebným naložili auto s úmyslem vyrazit za rybami do Norska a zároveň oslavit příchod nového roku.Ráno 25.12. jsme byli všichni připraveni,ale poslední kontrola počasí těsně před odjezdem naše plány totálně změnila. Bouře „Urd“ znemožnila trajektovou dopravu a celý týden devastovala pobřeží nejen Německa,ale i Švédska a Norska.No nic.Ne vždy vychází vše podle našich představ a plánů.Auto jsme vyložili s tím,že s ohledem na dřívější zkušenosti vyrazíme na únorový lov velkých tresek v mělčinách ostrova Sandoy.Druhý termín už vyšel a únorová dovolená v Norsku se po všech stránkách vydařila.
Ne vždy se ale okolnosti přikloní na vaši stranu.Letos jsme díky pracovním povinnostem museli oproti loňskému termínu lov velkých tresek odložit o 14 dní a právě těchto čtrnáct dní bylo z hlediska rybařiny osudových.O potížích s občasným silným větrem a mrazivém počasí nemá cenu psát,protože s tím se musí počítat,ale nebyly ryby!! I místní víkendoví rybáři jezdili,hledali,nenašli.Důvod byl jediný.Příčinou našeho zklamání byl úplněk,který dal vzniknout mohutným proudům během přílivu a odlivu.Výkyvy byly opravdu extrémní.Doba přílivu se nemění,časově je pořád stejná,ale během stejného časového úseku musí mělčinami v okolí ostrova do hlubokých fjordů na pevnině protéct někalikanásobné množství vody a to ryby rády nemají.Nesnáší neustálý silný proud a odplouvají dál od pobřeží kde hledají klid.Opustily i mělčiny našeho ostrova a úlovek tresky obecné byl spíše náhodný. Naštěstí v moři žije treska sajda (polak),která rybářské fiasko vždy zachrání.Shodou okolností zrovna v tuto dobu Michal zveřejnil můj článek o polacích a já tak mohu znova,bohatší o další zkušenost, s čistým svědomím potvrdit vše, co jsem o nich napsal.Ale i oni silně vnímali situaci okolo proudění vody a přesto,že byli tam kde obvykle, bylo poměrně složité se jim do chuti trefit.Všechny dsavadní teze o přílivu a odlivu vzaly za své a polaci brali pouze v době,kdy byl příliv nejmenší a voda se ani nehla.Člověk se prostě učí celý život a zkušeností není nikdy dostatek.Na brosmy a mníky jak se zdá, silné proudy nepůsobí, protože žijí u dna ve větších hloubkách,oba druhy byly při chuti stále, ale siný drift jejich lov znepříjemňoval.Přestože to byla po rybářské stránce naše nejhorší výprava,jako dovolená se povedla.Pohled na částečně zamrzlé moře a zasněžené hory z příjemně vytopené chaty od rozpálených kamen,se sklenkou něčeho ostrého v ruce, rybími jídly a partou stejně zapálených lidí kolem sebe,nedokáží pokazit ani nenaplněné sny o velkých oceánských treskách.Bohatší rybářské zážitky přeje Jegrhanz.
K fotkám:
Naše rybářská chata.
Extrémní odliv byl příčinou že tresky odpluly.
Novinka v našem rybím meny.Rybí aspik z obraných hlav a odřezků.Jednoduchý recept mohu dodat.
Večer to byla slušná jízda.
Lovící polaci stále na svých místech.
