Vytvořené odpovědi
-
AutorPříspěvky
-
Ten den začínal jako všechny ostatní. Po příchodu do práce otevírám mail stavím si vodu na kafe. Na první podívání mě zaujal mail „Trouts Soroya 2009“. Po jeho přečtení jsem se dozvěděl, že mě kamarád Geir zve opět na Soroya na pstruhy. Okamžitě beru telefon a volám kolegovi Pavlovi, jestli pojede se mnou, ten však po loňském zážitku odmítá,a tak zkouším ještě svého kameramana, abych nejel do té pustiny sám. Také on moji nabídku odmítá z důvodu pracovní vytíženosti. Chvíli jsem zvažoval, jestli vyrazím sám, ale touha po ulovení divokých pstruhů je silnější.
Přivítání na ostrově Soroya
Je konec září a já poprvé vysedám z letadla na ostrově Soroya úplně sám. Docela mě uklidňovalo, že účast na této výpravě přislíbil můj dlouholetý kamarád Oernulf. Ten už na mě čekal na letišti a odvezl mě k němu domů, kde jsem se měl setkat s ostatními členy výpravy. Na uvítací večeři mě Oernulf sdělil, že s námi nejde, protože čeká skupinu Švédů, kterým slíbil průvodcování. „Paráda!“ Pomyslel jsem si , a je to tady. První, pro mě vážná komplikace. Když jsem viděl Geira, jak se dobře baví při líčení svých historek o výpravách za pstruhy do úplné pustiny, dělalo se mě zle. Tušil jsem, že tuto výpravu nemám dobře podchycenou a nemám nikoho, o koho bych se mohl v těch nepřístupných horách opřít. Až do půlnoci jsem byl rozhodnut to vzdát a vyrazit raději s Oernulfem na milované moře. Nakonec jsem pod vlivem alkoholu vyhodnotil za nezbytné, se této výpravy zúčastnit, protože kvůli tomu jsem vlastně zde.
Nebo tohle?
Michal se rekreuje s rodinkou v Jeseníkách, takže všechno zůstalo na mě. Určitě vám sem v neděli něco napíše jak dorazí… evidentně tam nemají wifi, jinak by tady už úřadoval… Co máš na mysli Bedo? Tohle?
Tak by taky bylo dobrý říct jak velká by ta nálepka měla být… co třeba na osobáky 7cm x 7cm a dodávky 10cm x 10cm?
Traja námorníci stroskotaju na opustenom ostrove. Chytia ich domorodci a prikážu im, aby si z lesa doniesli nejake ovocie. Prvý našiel pomaranče, druhý bobule a treti nemohol nič najsť tak ešte hľadal. Náčelník im prikázal napchať si ho do zadku, a kto vydá nejaký zvuk tak ho zabiju. Prvý si pcha pomaranč. Neuveritelná bolesť nevydrží, vykríkne, zabiju ho. Druhý ide s bobuľami pcha si ich pcha a zrazu sa strašne začne smiať tak ho zabiju. Neskôr sa v nebi stretnú a ten čo mal pomaranče sa pýta toho s bobuľami:
“Prečo si sa smial veď si mal len bobule, mohol si žiť?”
A ten mu odvetí:
“Keď som videl toho tretieho ako nesie melón, nevydržal som!”Tak a je to tam!
-
AutorPříspěvky