Sedí dva rybáři u vody a ten první tahá jednu rybu za druhou, druhý vedle něj nic a tak se ptá:
” Na copak chytáte, že Vám jde ryba za rybou? Já chytám na těsto a ani ťuk.„
“Ale co by, já na žížalu”
Další den ten první přijde k vodě znovu, tentokrát vybaven již s žížalama a těší se na super lov. Ten druhý už tam sedí a znovu tahá rybu za rybou. Uteče pár chvil a první rybář stále nic, druhý furt tahá…
„Prosím Vás, na co dnes chytáte, že Vám to tak bere? Mě zase nic, přitom chytám též na žížalu!“
„Ale co by, dnes chytám na těsto“
To už ten první rybář nevydrží a zvědavě se opět ptá:
„A prosím Vás, jak to tedy děláte, že poznáte, kdy a na co chytat?“
„To je jednoduché, ráno když vstanu, tak se podívám, na které straně mi leží a podle toho se rozhoduju“.
První žasne a odvětí: „Ale když mě ráno vždycky stojí!“
Druhý kroutí hlavou a odsekne: „A proč vole tedy chytáš ryby?“