Doplním kulika kima. V Grefsnes to bylo podobné, dopoledne počasí jakž takž, odpoledně většinou 6 -7 vítr, jeden den odpoledne dokonce průměrná 10ka a v nárazech to lezlo na 14ku, to vyhlásili zákaz vyjíždění. Ryby nežraly, ani největší borci toho z počátku moc nevozili. Až pak se to trochu rozjelo, ale muselo se jezdit až na venkovní okraje ostrůvků na hranu volného moře. Pár doršek, největší ryba turnusu dorš 96 cm. Polaků se něco nachytalo, ale dalo to honění. Petr Nekola, delegát, říkal, že za celou dobu co tam jezdí ještě nezažil, aby celý turnus foukal severní vítr. Mechanik na lodě, Nor, tvrdil, že jakmile fouká severní vítr, tak ryby jsou apatické a prostě nežerou. Na bedýnkové kelery se nedalo narazit, nebyli. Makrely sem tam nějaká, vozilo se vždy jen pár kousků. Poslední den večer, když už byly odevzdané lodě, se vítr otočil a poprvé za celý turnus bylo před kempem zrcadlo, jinak to funělo i večer. Cestu domů s autobusem s rozbitým turbem jsem popsal v pražském klubu.