V prvním příspěvku jsem napsal,že mé aranžování úlovků není na patřičné úrovni a že šikovnějším tiše,někdy i nahlas závidím.I byl jsem osloven jedním kolegou odtud,mám-li to zapotřebí.
Nemám,nezávidím,dělal jsem si legraci z věty,která se tady v poslední době často vyskytuje.
Ale tedˇvážně – doporučuju když závidět,tak hlasitě.Nenechávat to v sobě.Jeden kolega to takhle v sobě držel,až se osypal.Opary,horečka,nespavost,stres.Trpěl tím i jeho rodinný život.Jenom proto,že není tak úspěšný jako druzí.Pořád si hlídal,hlídá kdo je lepší než on a když se někdo takový vyskytne,tak trpí.
Radím – naučit se s neúspěchem žít,smířit se s tím a sám se sebou….cituji s Ferdy Mravence …”nebuď smutný,to se stává,pokaždé s nevyhrává….:-P