- Toto téma obsahuje celkem 14 odpovědí. Do diskuze (7 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 3 roky a 7 měsíci.
-
Příspěvky
-
Ahoj, situace je vážná. Mrazák je prázdný. Jezdili jsme do Norska, vždy přivezli limit a ještě jsme si kupovali 7kg balení mražených ryb s sebou. A vyšlo to pro nás dva do dalšího výletu tak akorát. Takže máme roční spotřebu cca 30 kg ryb na osobu. Když jsme si začali lovit ryby sami, tak jsem se zařekl, že už si nikdy nekoupím chlazenou mořskou rybu u nás. Mražené obecňačky s kůží z malinkého norského COOPu u kotviště lodí, které je mrazí na moři, jsou super. Naše samozřejmě taky.
Hlad nás vyhnal k nákupům. Zkusili jsme Bonfood.cz. Celý filet z halibuta, který vypadal před úpravou fakt hezky, se při úpravě roztekl. Treska, měli jen tu bez kostí a kůže, je taková, že to jde, ale je to bez chuti a taky se rozpadá. Takže až sníme 10 kilo toho hnusu, tak bych koupil někde jinde. Makro je daleko…
Kde teď kupujete ryby vy? Díky za tipy.Tamarar:
S čerstvými rybami je to v zemích které neleží přímo u moře problém. V podstatě tady v Čechách mořskou čerstvou rybu koupit ani nelze. Opravdu čerstvou rybu můžeš koupit pouze v přístavních městech buď přímo z rybářské lodi, případně v marketech poblíž rybářských přístavů. Ale i u nás lze koupit rybu v kvalitě velice podobné té, jako je čerstvá, nakoupená od rybářů. Nemám zkušenosti s jinými markety, ale právě v tebou zmiňovaném Makru, lze koupit opravdu kvalitní rybu, kterou normální smrtelník od právě ulovené čerstvé ryby nemá šanci poznat. I v Makru (a nejspíše i jiných) se jako čerstvé, prodávají ryby čerstvě ulovené, kvalitní, šokově zmražené, pak v obchodě šetrně rozmražené s důrazem na to, aby vše proběhlo od doby ulovení v co nejkratší době. Toto je v našich podmínkách čerstvá mořská ryba. Nutno podotknout, že se nejedná o žádný podvod, ryby jsou opravdu kvalitní, kvalitně ošetřeny a spotřebitel není nijak poškozen. Je to prostě nutnost a ryby, které koupíš například v Makru, jsou kvalitou stejné jako ty, které si v moři sám ulovíš, kvalitně zmrazíš a dovezeš domů. Pravdou ale je, že lze koupit opravdu čerstvou rybu, ale jedná se spíše o gurmánsky ceněné ryby které se na objednávku přepravují letecky. Například vloni v listopadu kapitánovi volali (a to jsme byli ještě na moři) jestli máme nějaké halibuty. Měli jsme tři a z výkupu jeli večer halibuti uložení v ledu autem do Molde na letiště a ráno byli v Paříži na rabím trhu, nebo někde na nějaké soukromé párty. I z tohoto důvodu je možnost, přivézt si osobně ulovené a zamražené ryby náležitě ocenit, protože lepší produkt, než je tato ryba, v našich podmínkách prostě neseženeš a rozhodně se vyplatí jim patřičnou péči již v Norsku věnovat. Ale i tak při nákupu doporučuji vybraný produkt alespoň vizuálné prověřit. U celých ryb nám nejvíce napoví oko a barva žaber, u filetů konzistence, celkový vzhled a barva. Mám s tím osobní zkušenost. Sítě se vytahují každý druhý, spíše třetí den a v některých případech špatné počasí, společně s rozbouřeným oceánem, tuto frekvenci ještě prodlouží. Může se tedy klidně stát, že jsou v moři i déle než zmíněné tři dny a o tom, zda je chycená ryba ještě v dobré prodejní kvalitě, rozhoduje svými zkušenostmi posádka. Nekvalitní ryby končí zpět v moři, ryby kvalitní putují do výkupu, ale faktem je, že jsou již třeba i tři dny staré, v některých případech tedy i tři dny mrtvé. Jak dlouho vydží chycené ryby v sítích živé rozhoduje mnoho faktorů, jedením z nich může například být i zdánlivě nesouvicející postavení slunce a měsíce. Záleží na druhu ryb. Například mořský ďas vydží chycený v síti živý i několik dní. Třeba treska, která je v dobré víře uznána posádkou k prodeji jako kvalitní, má již tři dny za sebou a jestliže další tři, nebo čtyři dny leží na pultě obchodu, už zas tak moc čerstvá není. Proto je dobré vždy vybranou rybu alespoň zevrubně prohlédnout. Jinak máš pravdu v tom, že kvalita koupených ryb se výrazně liší. I v Norsku jsou firmy které dodávají produkty špičkové kvality, zatímco jiné výrazně pokulhávají. O to horší je to tedy v zemích, kam se ryby musí dovážet, kde se spotřebitelé v produktech nevyznají a běžně se stává, že se různé druhy ryb prodávají pod jinými, pro zákazníky přitažlivějšími názvy. Například jako losos se prodávají jiné lososovité ryby, ale o lososa se ani zdaleka nejedná. Dodavatele je opravdu těžké doporučit, nejlepší je zízkat osobní zkušenost, ale cesta k ní může být dlouhá, drahá a nezřídka provázená zklamáním. Osobně si myslím, že k cestě za dobrým produktem může být prospěšný například internet a reference kupujících. Ale alternativa ze všech nejlepší, je osobně chycená a zpracovaná ryba. O tom není nejmenších pochyb…
Ahojte,
nerad propaguji cizí filmy a už vůbec ne ty greepeace , ale ten jsou zkouknul a je to docela mazec. Zkuste se podívat na Netflix : Seaspiracy , možná změníte názor na konzumaci ryb koupených z rybích farem. Samozřejmě vůbec se nebavím o kvalitě ryb chycených na udici , to je jiná liga nesrovnatelná kvalita , kterou jsme mohli doposud využívat . Snad nám to ještě nějakou dobu vydrží , teď budu raději konzumovat naše ryby a počkám až bude opět možné zajet do Norska 🙂
Už aby to vše skončilo.
D
Jo jo, už aby to skončilo.
Díky Honzo za info o těch chlazených rybách, přestože jsem dělal i v potravinářském průmyslu, tak to mě teda nenapadlo… Prošel jsem fotky, a to, co kupujem ve středním Norsku, je Ramoen https://www.ramoen.no/ Cena byla 490 NOK za 7 kg, a ryba výborná. Na druhé straně to produkují ty lodě, které nechcete na moři potkat. Ale když se někomu nepodaří nachytat limit nebo si chce dokoupit něco navíc, toto je skvělá volba. Seaspiracy asi ani vidět nechci, vzali jsme si na starost velké stromy a toto musí vybojovat někdo jiný. Nevím, jestli není už pozdě. A pravda, přes kopec je rybářství, a už mě několikrát napadlo, jaký by to bylo vyfiletovat si kapra nebo něco jiného.
Takže pokud to jde, jedu do Norska, nalovím si pouze limit, vděčně poděkuji a případně si něco dokoupím. Narozdíl od našich německých sousedů, kteří vozili zpět plné dodávky už hnijících filetů, které nestačily v mrazáku zmrznout. A víte co je nejhorší? Ti, o kterých mluvím, jsou tam 3x ročně a přivezou si s sebou i chleba. V Norsku neutratí, kromě ubytování, ani korunu. Upřímně, Norům se divím, že jim se sportovními rybáři nedošla trpělivost.
Tak ať to pozitivně zakončím: letos jsem ještě zoral a postupně sázím, příští rok už nezaseju… Všechny vás zdravím. Martin
Tamarar:
Já osobně ryby moc nemusím,ale samozřejmě je jím, především v Norsku. Mám možnost si z moře dovézt jakoukoliv rybu a s vědomím, že se jedná o kvalitní a hlavně čerstvou surovinu, si jí také dopřeju. Kdo je má ale naopak rád, je koupě u nás vyprodukované ryby dobrou alternativou. I naše ryby, přestože mívají více kostí, se nechají filetovat podobně jako ty mořské, v mase nenajdeš jedinou kost a takto připravenou rybu mohou bez obav jíst i děti. Například kapr je vynikající brzy zjara, nebo naopak okolo Vánoc, ale komu nevadí jeho intenzivní chuť a preferuje čerstvost, pochutná si celoročně a je dobrou volbou raději investovat sem, než vyhodit peníze a riskovat zklamání z neodzkoušeného mraženého produktu.
David:
Dokument jsem viděl, byl mírně zavádějící a pro nezůčastněného člověka může být i šokující. Je to ale jen zlomek toho, co se po celém světě děje a netýká se to pouze oceánů. Lidí je čím dál více, zvykli si na určitý standart a slevit z něj nechce nikdo. Těží se veškeré zdroje a pojede se až do úplného konce. Je to rozjetý vlak který se někam řítí, každý z nás mu svým způsobem větší, či menší lopatou přikládá pod kotel a zastavit ho už nelze. Klecový chov ryb je alternativa kterou jedni preferují, jiní zatracují, ale problém jak lidstvo zásobit mořskými produkty atejně nevyřeší. On to je dokonce problém i z pohledu nás, sportovních rekreačních rybářů. Okolo norského pobřeží je čím dál více lososích farem, které mají na kvalitu vody, tedy i pobřežní rybolov zásadní vliv. Změna kvality vody k horšímu nedovolí přežít základu potravinového řetězce, krilu. Když jsem před téměř třiceti lety začal jezdit do Norska, vyjel jsem jen kousek na fjord a nikdy s prázdnou nepřijel. Stačil malý člun s čtyřkoňovým motorem a deset litrů benzínu na celou dovolenou, a ani počasí nehrálo tak důležitou roli jako nyní. Dnes se musí za rybami daleko, většinou až na volný oceán a tam kde se dříve běžně chytaly, teď už nejsou. Velká koncentrace rybích farem změnila kvalitu pobřežních vod do té míry, že připravila ryby o potravu a protože se v mořích vše točí právě okolo potravy, jsou ryby tam, kde je jí alespoň prozatím dostatek. Nejsou to ale pouze ryby, na koho klecový odchov ryb negativně dopadl. Dokonce i ptactvo keré se živí produkty oceánu je na ústupu. Jeho populace rapidně klesá, protože již nedokáží uživit všechna mláďata v takovém počtu, jako se podařilo odchovat dříve. I rodiče ve snaze je uživit, hynou vysílením daleko na moři, protože blíž k hnízdišti prostě dostatek potravy neseženou. A aby tomu nebylo málo, objevil se další velký hráč, který má o kril eminentní zájem. Farmaceutický průmysl. Jeho lodě lovící kryl do vlečných sítí decimují v potravinovém řetězci nejdůležitější zdroj oceánu a rybám a ptákům konkuruje. Zajímavá logika. Namísto toho, aby s nulovými náklady nechali kril přeměnit přirozeným způsobem v plnohodnotnou stravu, tedy kvalitní rybí maso, si můžete tento produkt koupit pouze jako stravy doplněk (-: Můj příspěvek je jen malé zamyšlení nad dokumentem který zde zmiňoval David. Byl bych tedy nerad, aby jej někdo chápal jako zrazování od cesty do Norska. Právě naopak. I přes všechna negativa, poměrně snadno dosažitelné Norsko ve světovém měřítku zůstává i nadále tím pravým rybářským rájem a stojí za to se tam vracet. Nikde si za podobné peníze lépe nezachytáte, jen už to prostě není to, co to bývalo. Nikde to není lepší. U nás už to také není to, co kdysi a ryby jsme chytat nepřestali….
Jerghanz:
plně souhlasím jen si více méně potvrdil všechny co upozorňují na na problém, který už nikdo nezastaví , dokumenty tohoto stylu jsou všude možně k vidění , taky od Davida Altenborougha , ale ta rychlost jakou se to posunuje je zarážející. jak si zmínil , když si začal jezdit do Norska někdy před 30 lety bylo vše jinak , ale 30 let je jedna generace a změny jsou rapidní . jestli to půjde tak dál, tak to vidím za dalších 30 (to my už tu nebudem asi 🙂 ) už si ani na tu udici v norsku nic nechytíme oproti tomu u nás je to udržitelné. Prostě to rabování je problém(nemyslím rybáře s udicí) , ale ty rybí farmy na lodích. Bohužel my to nezměníme, tak doufejme , že se to podaří změnit mladším generacím , co jsme my dojebali 🙂
D
Jegrhanz, David, vaše reálne zhodnotenie smutného stavu morí, si dovolím doplniť o môj názor, že optimistom by som nebol ani pri konzumácii našich sladkovodných rýb, hlavne z väčších riek a vodných nádrží. Stačí sa len pozrieť čo do nich kydáme. To že ryba žije, neznamená že je jedlá, viď. VN Zemplínska Šírava. Bohužiaľ prachy sú na strane devastátorov, enviromentalisti sú chudobní, takže aj keď by som sa veľmi rád mýlil, obrat je nemožný. Každý formálne súhlasí so zlým stavom, ale na stromy nikto nechce. Homo sapiens nepotrebuje k záhube ani vojnu, postačí mu pár rokov vedecko technickej revolúcie…
Právě proto se klecový chov začíná transformovat na havfarmy…viz Nordlaks (už funguje na Vestarálech), SalMaru dodali první kus teď někdy…
V překladu “mořská farma”, což ale není úplně výstižné. Ingemu Bergovi loni z Číny doručili první kus, který má teď zakotvený u Vesterálů. Tahle Havfarm en má jen přídavné motory, nicméně je plně schopná být na otevřeném moři, kde ji taky časem převezou, tzn nebude tolik znečišťpvat pobřežní vody. Už se vyrábí mladší brácha, Havfarm to, který bude absolutně motorově nezávislý a bude se pohybovat na širém moři na místech, na kterých bude mít přidělenou koncesi.
Něco je tady v odkazu. Co vím, už o tom silně přemýšlí i Mowi a Leroy, norská vláda na ně prostě tlačí.
Sorry za offtopic.
Nemáš se za co omlouvat, já taky nevěděl, co to přesně je a s konzumací ryb to úzce souvisí. Už se směju těm nálepkám na rybích balíčcích v obchodě ” Z udržitelného rybolovu”. Ten poslední dokument na Netflixu mě dostal. Proto si neskutečně vážím toho, že v Norsku si stále můžeš ulovit divokou rybu na prut. A jak píše Jerghanz, těch míst po celém světě rychle ubývá.
Docela zajimavy clanek k vyse zminovanemu filmu
Tohle a ještě dokument The Gamechanger mi přijde až úsměvné…Jak píše Sim. Buď ANO, nebo NE, nic mezi tím. Proč se klučina nezmínil třeba o settefisk farmě v Dánsku a Švédsku, které jsou na pevnině, fungují na RAS principu a a ryby v nich žijí od jikry až po jateční rybu? Které se nikdy do moře nedostanou, tzn ho neznečistí? Jsou krmeny granulemi z hmyzích farem, které je momentálně asi nejekologičtějším krmivem? Které nepoškodí DNA volně žijících lososů? Prostě ne, nejezte ryby. Hotovo.
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.
Nahrávání ...
