- Toto téma obsahuje celkem 8 odpovědí. Do diskuze (5 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 13 roky a 9 měsíci.
-
Příspěvky
-
Osobne som viac menej za chyt a pust.Ale ryby mi chutia a mam ich rad.Takže občas nejaku zoberiem.Problem je vtom že unas alebo v Madarsku kapra,štuku zvesim a pustim,na Ebre sumca zvesim a pustim su vpoho.Alečo v Norsku, na jedenie su lepšie tie menšie vaha okolo ? kg zaleži od nazoru. Ale my ideme aj cielene za trofejnymi a ak sa chytia?
Snad každý rybář má sen o ulovení trofejní ryby. Tak nás chlapi asi příroda přeurčila. S tím nic neuděláme. Při této příležitosti je však třeba zvážit, co si z ulovené ryby ponecháme jako trofej.Preparátoři jsou dnes již na výši. Můj příbuzný se angažuje v systému “chyť a pust” – kaprařina. Prohlížím si jeho fotky. To jsou u nich trofeje. Někdo zase hlavy, požeráky a pod. Nechť si každý rozhodne o trofeji sám. Co se týká konzumace ryb, o tom není třeba pochybovat. Moji dloholetí přátelé, co jezdíme do Norska preferují ryby ke konzumaci o velikosti 60-85 cm co se týká tresek. Mají prý nejkvalitnější svalovinu. Nevím, ale něco na tom bude. Dle mého názoru také hodně záleží na ošetření filetů. Ve světě se konzumuje mnoho ryb, zejména v Asii. Lidé tam mají méně infarktů, ale je to dáno i dalšími okolnostmi, např. že jedí pálivá jídla (chili) ale i tím že nesolí a nebo jen málo. To nám musí říci odborníci. Je rovněž rozdíl ve složení sladkovodních a mořských ryb.
Plne suhlasim.Ja len reagujem na foto z knihy Norsko XXL.Inač je dobra .Ten prives s mienmi cez 1,5m.Vieme dobre že miene su asi najviac napadane parazitmi a to aj v mase,nielen v pečienke.
kim napsal: Co se týká konzumace ryb, o tom není třeba pochybovat. Moji dloholetí přátelé, co jezdíme do Norska preferují ryby ke konzumaci o velikosti 60-85 cm co se týká tresek. Mají prý nejkvalitnější svalovinu.
Mohu potvrdit. Keler nad 100 cm délky je “old Cow”, na rozdíl od obecňačky, která i přes metr má výborné maso. Z kelera je nejlepší hřbetní filet tak do 80 cm délky. Zásadně neřežeme filety z břich, jednak maso za nic nestojí a pak bývá (každý rok je to jinak) červivé. Apropo: víte někdo, co to mají treskovité ryby v mase a játrech za drátovce?
sleďový červ
Anisakis simplex – parazit některých druhů mořských ryb (sleďů, makrel, tresek, mořských lososů, platýzů, mořských jazyků a ďasů). Nachází se v jejich svalovině. Po pozření rybího masa napadeného larvami červa lidé onemocní anisakiózou, která se projeví prudkými bolestmi břicha, zvracením a nauseou nebo nemoc může proběhnout bezpříznakově. Symptomy se dostaví 1 hodinu až 2 týdny po konzumaci nedostatečně tepelně zpracované infikované ryby. Po třech týdnech od počátku onemocnění larvy většinou spontánně opustí zažívací trakt. Dospělí červi i larvy jsou citliví na vyšší i nízké teploty, proto jsou usmrceny buď při dostatečném tepelném zpracování rybího masa nebo při jeho zmrazení (-35 °C po dobu 15 hodin nebo na -20 °C po dobu 7 dnů).
lado.sk napsal:
Dik,podal si to pekne a jasne.Skoda že su skoro v každej pečeni v mase ani tak nie.
Prispevok som len informativne skopiroval, osobne uz zo zvyku vsetko stahujem z koze a brusinu odrezavam.Ak je ryba viac napadnuta kazdu filetu pozeram proti svetlu(lampe).Myslim, ze uz to tu bolo spominane, ze cervy postupne prechadzaju do svaloviny( samozrejme ak nie su zapuzdrene/ najcast. v peceni/, ak je ryba usmrtena a dlhsi cas nevyvrhnuta, reaguju tak na prerusenie toku krvi vo vnutornych organoch.Zo svaloviny byva najcastejsie napadnute brucho a velmi casto su cervy pozdlz miechoveho kanala.
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.
Nahrávání ...
