- Toto téma obsahuje celkem 68 odpovědí. Do diskuze (32 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 5 roky.
-
Příspěvky
-
Já souhlasím s panem Zapou.Kdyby tady mezi námi nebyli nekonvenční hledači netradičních rad a postupů,zvrtlo by se to v přízemní chat aĺa mrk,chytej.Je dobře,že se tady něco děje.Mě to obohacuje,teď jsem si půl hodiny studoval na wikipedii tření,což jsem leta nedělal.S tím kýblem je to taky další výzva.O co tam vlastně šlo?O vidění pod vodou z dutého válcovitého, částečně uzavřeného předmětu?Pod čím to mám hledat?Lom světla?A bude to tam vůbec?Jsou věci a chvíle,které jdou za rámec běžného chápání.Zkoušel jste to někdo?Kýbl byl průhledný?
To ZM: Miloš mi radil, jak pozorovat v mělčinách dno. Částečně ponořit kýbl se skleněným dnem pod vodní hladinu, aby odstranil odraz hladiny. Má to hlavu a patu, ale trochu se to zvrtlo a skončilo to představou 4 lidí v lodi s kýblema upevněnýma na hlavách věčně ponořených ve vodě pozorujíce chování zdolávaných ryb 😀
Asi to nikdo nezkoušel, ale vzpomíná se na to dobře…
Chtěl jsem to vše zlehčit a přesunout do legrace.Čtyři kýble jsou praktické,nedochází na lodi k zbytečným prodlevám a pocitům ukřivděnosti.Vím.že kýbl ,sněžnice byly eufemismus .
Pánové Miloš možná má chování vědátora , ale na tom rozložení něco je. Ony očka fungují stejně čím víc tak se to rozloží , Ale já jsem staromil vidím jak to probíhá na vlastní oči a to je lepší . Ale debata je debata
2 Miloš
Skokani na lyžích rozhodně nepoužívají delší lyže kvůli vyšší rychlosti. Používají je kvůli vyšší ploše při letu = větší vztlaková plocha = delší skok.
A s tím třením jste taky na omylu. Hlavně používají VOSKY pro snížení tření, ne délku (stejně jako uvnitř Z-Line je ošetřena styčná plocha ke snížení tření)
S třením jsem utřel hned na první encyklopedii. Panečku. Jak to je? Tření coby fyzikální veličina se vyjadřuje koeficientem tření a není závislá na ploše nýbž na tvrdosti materiálu a hladkosti povrchu. Jenže jak to použít? Co třeba zákon zachování hmoty a energie a jednoduchý pokus s pilou a prknem. Řežeme prkno jak oo tenčí tak po širší straně. V obou případech prkno přeříznu za stejnou dobu, nadělám stejný objem pilin a spotřebuju stejné množství práce/energie. Čili pokud řežu užší stranu, tak se 1cm hluboko dostanu mnohem dříve (oddělím méně materiálu a spotřebuju měně práce), než pokud řežu po širší straně. Závislost na ploše je snad už zřejmá. Zpátky k řešení lauf/očka. Budu kombinovat obě veličiny. Mám hodně drahý hladký tvrdý Sic očka, coby vzor něčeho co chci překonat. Pokud tedy výrobce vyvine technologický postup, jak docílí hladkého povrchu u měkčího materiálu, nebo spíš pokud najde materiál, na povrchovou úpravu laufu, který bude tvrdý, vyleštitelný a nebude ničit „akci prutu“ …
Je Silvestr. Dneska se netřu. Přeju do nového roku pořádnou rybu všem a našemu klubu konečně nějakej rekord do místního toplistu.
M.
Z-line nebo kvalitní prut s očky?
Není to tak, že v Z-line, pokud není ohnutý je šńůra vedena středem prutu a napnutá se nedotýká stěn. V okamžiku zatížení se prut začne od špičky ohýbat díky tomu, že se šňůra opře o blank uvnitř prutu. Šnůra tak zapojuje materiál prutu do práce při zdolávání ryby mnohonásobně více tlakovými body (platí pro horní díl prutu), než je tomu u oček. Tam platí, co očko, to bod tahu na materiál prutu. Otázkou je, jaká hustota osazení prutu očky je dostatečná k tomu, aby se materiál, prutu do práce ideálně zapojoval. Myslím, že u kvalitních prutů (třeba Nevercrack) tomu tak je. Rodíl užitné hodnoty mezi oběma skupinami prutů ve prospěch jedné nebo druhé skupiny je prakticky nulový. Řada prutů s vnitřním vedením šňůry je marketingový tah na peněžeňku každého, kdo už se ke kvalitnímu prutu propracoval a pokud ho neodrovná, nenakupuje dál. Je to nový módní trend a může se, stejně tak jako se nemusí, stát součástí vlastní image každého rybáře.
Já své ušetřené peníze letos raději vyhodím asi za něco jiného, nejspíš za Garmin 620.
Miloši, taky všechno nejlepší i tobě.
Píšeš dobře, vtipně a nebojácně. Mám rád tvoje příspěvky.
V nové roce ale přeci jen začni opravdu raději tou základní školou, truhlařinu si raději přiber až na učňáku, najednou by toho mohlo být opravdu moc.
Dnes je silvestra tak to asi nebudem hrotit. Rozhodně je čas popřát všem v novém roce nějakou tu trofejku. Samozdřejmě ji přeju i panu milošovi. Pohlížet na chytání ryb z pohledu prvního fyzikálního zákona je opravdu novátorské a považuji ho za vyvrcholení letošní diskuze. A pamatujte první rybářský zákon zní. Ta největší přide vždy když ji nečekáte a nejste na ni připraveni. Druhy, Největší rybu chytí vždy největší blbec zájezdu. Z toho vidíte že jsme stejně bez šance tak proč se rozčilovat. S přáním lepšího roku ZAPA
Jsou věci, se kterými s Milošem tak úplně nesouhlasím, ale daleko více je těch, co nám méně zkušeným hodně pomohou. Mě osobně poslal pár mailů, které mi hodně pomohly letos v Norsku a bez kterých bych daleko déle hledal ryby. Nemám na mysli zrovna zmiňované kýble na hlavách:-) Proto se tady zbytečně neurážejme a berme si z diskuze jen to, co se nám hodí a nad ostatním jen mávněte rukou.
Přeji všem hodně štěstí, zdraví a rybářských úspěchů v roce 2010!!!
Ke slovům pana ZAPY bych ještě dodal: Každá ryba se dá ulovit, jen ne vždy a ne každým:-)
Tak jsem poprvé zabrouzdal do této diskuse a už dlouho jsem se takhle nezasmál. Určité názory a zlepšováky jsou fajn a opravdu jsem si představil foto naší lodě, jak jsou na ní 3 rybáři ohnutí přes bord k vodě s kýblema na hlavě a hledají ryby….. 😀
Ale teď trochu vážně, mohu-li přidat svůj názor. Počet a vzdálenost oček na prutu je závislý podle akce prutu, čím blíže k sobě, tím měkčí tělo prutu a větší akce.
Co se týče názoru, jestli je lepší prut s očky, tak podle mne JE. Pletenka je na povrchu hrubší než vlasec a při pohybu dochází vždy ke tření. Pokud si dobře pamatuji, tak prut držím skoro vždy stejně, ať spouštím, nebo navíjím, takže ke tření dochází převážně ve stejném místě. Materiál v očku je dostatečně tvrdý a upravený pro náročné tření, ale časem se také ztenčí a vydře. To samé platí uvnitř blanku, akorát zde je tření daleko větší. Je to téměř po celé ploše (podle zátěže) a také v jednom místě. Takže při prodření musím vyměnit půl prutu oproti pár očkům. Také je jasné, že čím větší tření, tím větší zahřívání a opotřebení a poškozování pletenky, to je jasné.
ALE, KOLIKRÁT TEN PRUT A PLETENKU POUŽIJEME, NEŽ JEJ VYMĚNÍME ZA NOVÉ ??? Takže poškození třením vlastně ani nezjistíme……
No a nakonec téma bojový pás ….. Mám oba dva. Nejdříve jsem měl pevný a na prutu jsem si rozlomil plastový kříž. Pak jsem si koupil nový prut s kovovým křížem a kloubový boják. Myslel jsem si, že v tom kloubovém bude prut víc napevno, ale omyl. I tak je kloubák lepší, protože má možnost jít s prutem do strany, aniž by prut vypadnul z držení a to je asi vše…. 🙂 Každopádně když sedíš, tak máš boják v blbé pozici a je lepší nasadit měkčenou koncovku, zasadit do slabin a pilkrovat s ní. Po záběru větší ryby vstávám, schazuji koncovku do lodi a zasazuji prut do bojáku. Je to celkem dobrý adrenalin v tom zmatku. 😀 Ono zdolávat větší rybu bez bojáku je náročnější, protože prut s koncovkou je o cca 30 cm delší a tím tvoří delší páku na tvou ruku.
Chlapci, berte to s rezervou, je to jen můj názor a mé zkušenosti…… 🙂
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.
Nahrávání ...
