- Toto téma obsahuje celkem 68 odpovědí. Do diskuze (32 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 5 roky.
-
Příspěvky
-
To Clickbeetle:Máš pravdu.Ten prut má gumičku s karabinkou.Ono se mi ulomilo očko na nástavci,a proto jsem musel nástavec odkládat.Dneska jsem to dal do pořádku.Přiletoval očko,a bude to sloužit tak jak píšeš.Jinak jsem s tímto prutem spokojen.
To Bocman:Já jsem s nim taky spokojenej ale napsal jsem si ježíškovi o z-line tak neuvěřitelnej creek nechám jako záložní.
Z-line je zajímavá varianta. Jen by mne zajímalo, co dělá pletenka uvnitř blanku při ohnutém prutu. Jestli nejsou uvnitř vodítka, tak musí šńura dřít o stěnu blanku. To pak musí jít šňůra i prut brzy do …
Právě že je to stejný jako u těch sněžnic. Tlak se roznese na větší plochu – tření se sníží (oproti očkům) na minimum. Tedy za předpokladu že si budeš “lauf” udržovat v čistotě. A nebo jako u lyží – sjezdaři a skokani používají co nejdelší – nižší tření – vyšší rychlost. Toš si vyber 🙂
To je odpověď hodná vašeho intelektu pane miloš. Rozhodně ne jen já sám si myslím, že ani nevíte co plácáte. Rozhodně s váma nesouhlasím v tom že je tam menší tření při pruchodu blankem. Rozhodně je tam mnohem efektivněji rozložena síla která nepůsobí bodově ale v celé ploše blanku. Výhoda tohoto prutu je ve větší zatížitelnosti než u očkového uspořádání. Nevýhodu vidím ve větším opotřebení šňůry vzhledem k dlouhému styku s blankem. Chytání na tento prut je dle mé zkušenosti hlavně o pocitu jak komu sedne. Mě osobně neoslovil.
Ááááá 🙂 Sám Velký věštec 🙂 Kde jsou ty zástupy vděčných lovců?
Blbost! S třením je to tak jak jsem psal. Stáněte si z IFGA nějakej návod na stavbu prutu a pořádně si přečtěte část jak se rozmisťují očka, abyste pochopil jak to všecko dohromady funguje. A nebo si ho zkuste postavit – to vás ty rady z dětských encyklopedií přejdou.
Kdybych už neměl StadUp od Korna, tak bych do ZLine šel.
Tak a mám to zase mě utřel velký lovec. Nechám to na posouzení ostatních k čemu se přikloní. V jednom má ale pravdu nebyla tu skoro žádná zpětná vazba na lovná místa a jiné rady. Nevadí když budou negativní miloše to potěší. A ostatní se z toho poučíme. Jen mě ještě prosím vysvětlete proč mám studovat rozmístění oček co to na tom mém názoru mění.
Z-line nemám,ale myslím si,že při použití el.multiplikátoru a jeho rychlosti navíjení do něj pletenka za čas udělá šlic (zářez).Prut je na trhu asi 2 roky a má ho určitě hodně vlků,tak ti by to měli potvrdit,nebo vyvrátit…..
Miloši, ty si stavíš sám pruty do Norska ? :-)) Tak to klobouk dolů, WFT se už otřásá v základech. Používáš smrkové nebo olšové dřevo ? Jen doufám, že ty tvoje odborné poučky čtou také ryby.
To uncos : to si nemyslím, že by pletenka udělala do Z-line zářez, přece jen nenavíjíš pokaždé na milimetr přesně stejném místě, do LTC nebo SIC oček zářez také neuděláš.
Vy jste si ještě nevšim že pan miloš je náš brouk pytlík všude byl a vše zná. Hlavně ho přivádí k šílenství mé příspěvky. Dokonce pociťuji jisté uspokojení když ho zase rozpálím do běla.
Stím zářezem mám ale názor spíš jako pan uncos. Přece jen neni úprava povrchu uvnitř průchozího dílu tak dokonalá jako je na očku. Podle mě dojde časem k zaříznutí nebo k vydření vnitřku. Asi se to nestane přes noc ale časem to bude znát. Za léta rybaření jsem viděl i mnoho proříznutých oček je to asi vždy o kvalitě a technologické kázni při výrobě.
Pamatuji že již v minulosti se takovéto konstrukce objevily. žádná se ale masové odliby nedočkala. Časem uvidíme jak obstojí Z-line
Z Norska doma už dlouho. Znovu do Norska daleko. Na diskuzi tady jeto znát. Přituhuje.
Na stranu Miloše se nepostavím. Miloš by se měl méně věnovat čtení literatury pro čtenáře s IQ nad 100 a zopakovat si vědomosti ze základní školy. V tomto případě kapitolu Smykové tření. Vím o pár školách, kde je málo žáků a určitě by ho zapsali. Kdyby nebyl z Ústí, typoval bych ho na Mimoň, protože je tentokrát úplně mimo.
Velikost smykového tření závisí na tvrdosti, drsnosti povrchu a síle, kterou na sebe dva předměty působí, přičemž vůbec nezáleží na velikosti styčné plochy, pokus síla, která v místě dotyku působí není tak velká, že mění skupenství materiálu styčných ploch.
Šňůra, vnitřek prutu nebo očka chcete-li budou tím méně opotřebované z čím tvrdšího materiálu budou, čím bude hladší vyvedení jejich povrchu a menší síla, která na ně bude působit.
Moje rada pro každého, kdo chce na vercajku ušetřit. Nechte si zalaminovat Milošovu fotku, vystříhněte si z ní pilkr a přilepte ho bez zátěže na konec šňůry. Žádná ryba Vám nezabere a ani pilkr nebude vyvíjet téměř žádnou zátěž na konci šňůry. A nezapomeňte na osvědčený kýbl na hlavu.
To jste pane Clickbeetle šlápnul do vosího hnízda. Pan miloš má své zákony a to i ty fyzikální. A když dojdou argumenty tak začne být sprostý. Rozhodně s Váma souhlasím, že by měl méně číst věci kterým nerozumí a vrátit se ke školní literatůře. na druhé straně bude škoda pokud nás nebude zásobovat bláboly. Třeba jeho odpovědi úplně bez logické návaznosti jsou skvosty, sněznice mě zamestnali na několik hodin co tím vlastně myslel. Neříkejte že by Vám to také nechybělo. Jo a ten kýbl to je už legenda.
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.
Nahrávání ...
