- Toto téma obsahuje celkem 391 odpovědí. Do diskuze (70 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 8 roky a 1 měsícem.
-
Příspěvky
-
Asi tak 5-6 let zpátky začali Němci sázet na youtube videa s chytáním na XXL gumy. Je to v době, kdy u nás ještě nikdo neznal Roibaity a myslím že to byl RastoSE, kdo první hlásil úlovky trofejních polaků na hloubkách právě na Roybaity. Brali jsme to s rezervou, ale jakmile začal Honza prodávat Cuttbaity, tak hlásil trofeje na SG i na mělčině a pak to začalo používat na polaky víc a víc lidí. Já jich tak taky několik chytil – taky vždy 90+. Nepovažuju je za nějakou typickou polačí nástrahu – používám je, jen když křižáci honí kelerky. Chytat na ně na ve velké hloubce je dost problém – vzledem k obrovskému objemu gumy mají nízkou hustotu a blbě se potápí i ve slabším proudu.
milos napsal:
Nepovažuju je za nějakou typickou polačí nástrahu – používám je, jen když křižáci honí kelerky.
Já na SG hlavně Tr.O. a na polacky bych s touto
nástrahou ani nepomyslel.
Vždy když beru do ruky 400g prut a na tom Cutbait,
tak tomu říkám “hardcore ” a kolegové už se chytají za hlavu.
Zkouším standardně od 20-50m, ale i 80m.
Ale zaujala mě výše uvedená věta…jak poznám, kdy křižáci
honí kelerky?
Já jezdím nejraději na začátku léta – jednak je teplo, svítí víc sluníčko a taky je menší pravděpodobnost, že bych se nedostal kvůli větru na vodu víc než 1-2 dny. No a tou dobou takřka denně vídám, jak kelerci nebo makrely vytlačí k hadině huňáčky a sledíky a mlátí do nich – zlehka skáčou 20-30cm nad vodu. Dřív jsme takhle chytali pod hejnem. Takové hejno snadno objeví racci a stačí je následovat. Nicméně, jsou i místa s poměrně mělkou vodou, kde se kelerci drží dlouhodobě. Jakmile driftuješ na takovém fleku a na echolotu se začnou objevovat dlouhé srpky v oblaku malých rybek, pak jde o větší kelery nebo o polaky. Ve sloupci pohupujícího se Cutbaita seberou oba. Nebo pokud jsi poblíž takového fleku a uvidíš něco, co připomíná lov bolena – rybky nebo lépe 40cm kelírci se „rozstříknou“ nad hladinou – jsou tam. Taky jsem mockrát pozoroval, jak vystartujou polaci za těma kelerkama vysoko nad hladinu. Sem tam si některej z nich při dopadu na vodní hladinu způsobí otřes mozku a pak chvíli leží omámen na hladině. Vyskočit velkého kelera nad hladinu jsem nikdy neviděl. Je to o štěstí – být ve správnou dobu na správném místě, nebo poblíž a zareagovat. Ještě pak často vídám výskoky pstruhů a lososů nad hladinu. Že jde o salmonida poznám i na velkou dálku podle toho, že při výskoku rychle mrská ocasem a jakoby bruslil po hladině ocasní ploutví. U salmonidů nejde o lov, ale o to, že se mlácením o hladinu zbavují parazitů.
No tak to prázdné místo je moje půlhodinové úsilí ,kde jsem skláněl poklonu Milošovi a poslal jsem to někam do háje.Tak znovu.Není moc článků,tady na webu které jsou takto napsány.Mně osobně by to trvalo tak dva dny a pes by se v tom ani nevyznal.Dostal jsem takový políček že ani už nemám chuť tady přispívat do diskuze.Super článek. A to pojmenování se mně moc líbí.Nejlepší jsou křižáci.A co se mně týče ,tak o Polacích až v Praze.Jsem rád že se tady rozjela tato diskuze,protože jak je známo Polaci jsou moje srdeční záležitost.
Přesně tak.Já měl připravenej článek na A4 a on my udělá tohle.Teď si s tím můžu utřít zadek:-x Ne vážně četl jsem to třikrát a napsal to bezvadně.Jen jestli nekecá :-D:-D:-D
To Milos, Jigin1 a Harty: Díky Vám za krásné čtení, rady a poznatky k přemýšlení. Věřím, že všichni zde si rádi přečtou a několikrát i další Vaše přízpěvky.:-P
Harty to nedělej a pošli nám ho sem!:-x
Není co dodat – Kulik má pravdu. Podporuji jeho vyjádření. Zkušeností od mnoha norků jsou živou vodou, která nám pomáhá přežít zimu. Já jsem např. již začal realizovat systém lovu na splávek. Zatím jen první krok, který spočívá v tom, že jsem začal soustřeďovat (nevyhazovat) zátky od šampusů. Myslím, že budou mít dostatečnou nosnost na hlavičky cca 20-30g. Z nich vyrobím ty splávky.
Téma ‚Neschází vám Polaci?’ nepřijímá nové odpovědi.
Nahrávání ...
