- Toto téma obsahuje celkem 56 odpovědí. Do diskuze (20 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 14 roky a 10 měsíci.
-
Příspěvky
-
To Lipenak : Tak fungovat by to určitě mohlo,ale podle mě jen někde poblíž mělčiny.Je pravda,že keler i polak jsou ryby sloupce,ale nedovedu si představit,že vyjedu na volný moře,hloubka třeba 100 metrů a kopec na 60m a já tam tahám rapalu v 7 metrech.Nad tím kopcem by bejt určitě mohly,ale řek bych tak ve 20-30 metrech.Navíc,pokud jsi to projel všecko,tak je tam i pár fotek s doršema a né zrovna malejma.Takže to podle mě musí dostat dolů ke dnu.Možná daj tak 2 metry před voblera trojcestnej obratlík a k němu přivážou na trhací vlasec olovo,aby to šlo ke dnu.Takhle jsem chytal na hlubinku i u nás a jde to,ovšem je dost velký riziko,že to zakotvíš o dno.Je,ale pravda,že na těch fotkách to není vidět,takže netuším jak to tahaj.
To marty: Souhlasím s tvým názorem, ale ti němci jezdili na hloubkách 20 až 40m Froyafjord je velmi členitý na dno, střídají se tu mělčiny i hloubky ke 120m a mnoho lidí tady to může potvrdit. Dále byli chyceni metroví kelleři i v 12m hloubce, potvrdit to může Norek kterého touto cestou zdravím. Tak proč by nesebral v 7metrech woblera.
A k těm obecňačkám, my jsme je letos nachytali na hraně z 30m na 6m hloubky. V tom největším tahu vody jsme se ukotvili a spustili loď na toto rozhraní kde bylo kellírků jak sr.. a v tom jsme je lupali na gumídky berkleyse měli okolo 90cm, čili na vláčku pěkný ryby :o)
Čili na 100m hloubky to asi nebude to pravé ořechové, ale 30m bych to klidně zkoušel. Ti velcí kelleři nejedou v tu dobu za ničím jiným, než za potravou. Jednou jsem kecal s klukama u nás na penzionu a ti viděli vyskakovat před metovýma kellerama jejich dětičky (kellírky ) na břeh. A na začátku května je tu těch malých černo.
Vždycky když vzpomínám na svoje první Norsko tak se mi vrací takovej těžko popsatelnej obraz. Parta se kterou jsem začínal jezdila léta na Hitru k Janovi Petersonovi do jeho kempu do Vagenu – je to naproti pevnině – fjord Trondheimsleia. Byl tam takovej kolík, kterýmu naši dědci říkali Pirňák. Měl vlastní rychlou loď nabušenou elektronikou a jeho lodní sedačka připomínala zubařský křeslo. Vždycky když si na něj vzpomenu, tak ho vidím jak to léto jezdil kolem nás na tý svý rychlý loďce opalujíc se jen v trenkách, řídil bosýma nohama, hlavu v záklonu, v levý ruce cigáro a v a pravý vláčel při pomalé jízdě maličký pikry, woblery a gumy. Pravda fungovalo mu to a z tý naší loďky to vypadalo srááášně ííííííízy. Tím, že mu to fungovalo myslím to, že v jednom člověku nachytal tímto způsobem za hoďku až dvě pět polaků nebo kelerů mezi 70 a 80 cm (ostatní hned házel zpátky – s malejma je moc práce ve filetárně, velký nežere a dorše už vůbec). Mohlo svítit sluníčko, nebo pršet, příliv nebo odliv, nízkej tlak vysokej tlak (Taky jsem dlouho věřil, že tohle má aspoň nejakej vliv na úlovek – dneska mu musím dát za pravdu, že důležitej je jen a pouze silnej proud a jestli mám podle něčeho plánovat tak je to výhradně brzké počasí)… Samozřejmě … znal dokonale každej šutr široko daleko … 4-6 týdnů v roce … Kolem podmořských hor jezdil (jezdili – viděl jsem to dělat postupně víc němců s vlastníma loděma a někteří se vraceli i s dvaceti a více rybama nad 80 – prostě co tam zrovna bylo – kelery 105 měli taky) do kolečka nebo v osmičkách. Stejně tak ale vláčeli za lodí na volné vodě s hloubkou 200m. Buď to tahali pod hladinou 100m za sebou, nebo v hloubce pomocí downrigerů. Na Trohdheimsleje nám to okoukané tahání pod hladinou fungovalo taky (ne tak dobře, ale při přejíždění zpátky na flek se skoro vždycky něco oběsilo). Downriger jsem si pořídil loni a zkoušeli jsme ho s Dejvickou Zbíječkou u Honzy Dufka. Po první půlhodině jsem to vytáhnul na hladinu zamotaný a po další půlhodině jsem to shledal nejnudnějším vopruzem, s tím že příště si s sebou budeme muset vzít karty a zásoby piva 🙂 Řekl bych, že na tuhle metodu, tak aby to začalo přinášet výsledky musí být hodně vysoká koncetrace vytrvalejch salámistů v jedný lodi.
Sem tam woblery taky používám. Nejčastější úlovek na odhozenýho woblera mám kelera. Na 20 cm rapalu magnum občas zaútočí i 35 cm kelírek 🙂 Polaky skoro žádný. To i těch jehlic a makrel je víc. Moje zatím nejúčinnější (až na speciality) návnada na polaky je pětipalcovej tvrdej tmavej rychle vedenej berklís. Letošek jsem až na nějaké to občasné experimentování s novejma béháčkama a é-čipem odchytal jen v barvě Senorita.
To Miloš: Při trollingu s woblery je možno použít přídavné zátěže,kdy vlasec s olovem musí být vždy delší než návazec s nástrahou.V tom případě je lepší použít plovoucí woblery.Prut držím v ruce a povoluju či přitahuju podle hloubky,občas popotáhnu.Je otázka,je-li to ještě trolling.Pohyb lodě obstarává proud,vítr.Někdy prut pokládám,uléhám v lodi,karty nehraju kvůli větru a prutu se chopím až při případném záběru.Určitě je lepší použít ripper,je to jednodušší.Kolegové v lodi používají twister,občas na to chytí polaka do 60cm.Je to pohodlný způsob lovu,na lodi se dá dělat všelicos.
Naprostý souhlas s Milošem. Když budu přejíždět na novej flek tak to za tu loď taky fláknu, ale půl dne dřepět v lodí a střídat se v trollingu s ostatníma (většině se tady nepoštěstí být ve dvou v lodi) a první náraz ryby kellera , nebo polaka nechat nějakýmu držáku na lodi, to mi příjde barbarství :o) Není nad to, když ti to zobne u skály pořádnej polak a najednou zjistí, že je průser a začne ti šroubovat a ty ten prut máš od první chvíle v ruce.
A taky musím dát souhlas, že berklís je zatím nejlepší návnada i když ty peříčka určitě vyzkouším, už mám olůvka :o)
to Lipenak a Milos: Jak se chytá s těma berklísema? Stejně jako s klasickýma ripperama?
A kde je kupujete? Jestli jsou to ty "Berkley" černé gumové rybky, tak ty jsem u nás nikde neviděl.
To Lipenak : Já věřím,že to funguje a to co píšeš potvrzuje mojí doměnku,že to tahaj kolem mělčin a že berou velký keleři i v malý hloubce,to mám taky odzkoušeno.Já si to při přejezdech taky vyzkouším,mám pár míst,kde by to mohlo fungovat.
http://www.meeresprogramm.com/hp429450/Berkley-Powerbait_-Saltwater-Swim-Shad.htm
U nás jsem je prodávat neviděl, nechal jsem si je dovést od jednoho kolegy tady z netu, ale už jsem je našel i v Německu viz staré odkazy na obchody od Dalibora . Hlavičky používám podle tahu vody od 20g do 40g.
Tak dlouho rybařím a dosud mi není jasné,zda ty ryby rozeznají barvu
a nebo jsou to dravci a jdou po všem co cítí a zatřpytí se?
No,škoda,že pan kapitán Zapa už zavřel svou poradnu.
Troling s downriggerem jsem furt nevzadal – i za tu cenu že je to příšerná nuda to musím prorazit 🙂 Dřív jsem si myslel, že je to suverenně nejefektivnější metoda, ale teď mi berkleye přijdou ještě lepší a navíc jsou jednodušší.
Vodím je v podstatě jako jerky. Jen 5m souvislý co nejrychlejší škubnutí, pozastavit … a tak furt dokola. Na pomalý vodění mám BéHáčka, těm se na rozdíl od berklísů třepe vocas i když stojí na místě.
Ještě se vrátím k těm rapalám Deep Tail Dancer 11cm píší o nich, že chodí 6 – 10metrů hluboko a stormy deep thunder 6 aŽ 9 metrů
Otázkou je, jestli si ryba rozdíl 5-6 metrů nevystoupá. Zajímavá mi přijde spíš amplituda. Woblery s delší sinusoidou mi fungovaly lépe, ale jak se jmenujou nevím. Leda Magnum od Rapaly – model se širší lopatkou.
Ještě mám jeden poznatek s polakama a koukal jsem jak péro z gauče, když na molu němci z vedlejší chalupy chytli polaka na kelírka tak 20cm (vím, že se to nesmí, ale to neřeším). Měl jsem za to, že polak je opatrnější ryba a že nevlítne na kdejaký bagr a i ta diskuze kolem toho tady je a on sebral kelírka na takovým lanu bez pohybu (dole měli tak 300g olovo) Kdybych to neviděl na vlastní oči, tak bych tomu nevěřil.
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.
Nahrávání ...
