- Toto téma obsahuje celkem 170 odpovědí. Do diskuze (34 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 11 roky a 2 měsíci.
-
Příspěvky
-
Budu se snažit, i s jinými nastrahami,dokonce pojedu dvakrát do stejných míst k Tromsu…:-P . Ale nemohu tam být pořád,neživí mě to a není to to nejdůležitější.Občas ale něco chytnu .:-?
Poblíž jednoho z malých Vesterålských ( čti Vesterólských – kroužkované å se v Norštině správně čte jako dlouhé ó – dlouhodobě mě mrzí že nejen Češi ten název komolí, dokážete-li jej před místními správně vyslovit je to v jejich očích Vaše plus, podobně jako dokázat po jejich pozdravit nebo poděkovat. Bohužel k propagaci té zkomolené varianty přispívají jak cestovky tak ve svém dokumentu i Česká televize. Když jsem o tom tak přemýšlel, tak mě napadlo že vlastně o žádném zdroji – s vyjímkou kurzů Norštiny – odkud byste se to mohli dozvědět nevím, takže jsem se rozhodl za účelem “nápravy” současné situace šířit osvětu zde v tomto vlákně) přístavů se přihodilo něco co se zas tak moc často nestává – minulou zimu to bylo v podobné míře zaznamenáno jednou.
Lovícím kosatkám se podařilo zahnat obrovské hejno sleďů “do kouta” úplně je oblkíčily, sledi neměli kam uniknout. Zkuste si představit plochu o velikosti 3 fotbalových hřišť, těsně přiléhající k přístavní hrázi, hloubka 4 metry, na dně světlý písek a v tomto prostoru cca 40 lovících kosatek, opodál několik velryb. Takhle mi přátelé do telefonu popsali situaci když mě zvali na společný výlet.
Nelenil jsem a ještě týž den jsem se přemístil o cca 50 Km dál na domluvené místo srazu, odkud jsme po večerních přípravách následující ráno 9.2. vyrazili. Popsaná situace slibovala jedinečný zážitek pro který jsme rádi překonali dalších více než 100 Km. Vstávalo se ještě za tmy, hlavní organizátor výpravy a současně majitel lodi upozorňoval že přístav je opravdu maličký a hlavně s omezenou kapacitou parkování, takže je důležité být na místě brzy. Předpověď slibovala slunečné počasí což vyšlo. Spuštění lodi na vodu předcházela asi dvacetiminutová brigáda – museli jsme odstranit až přes půl metru vysokou vrstvu nánosů – zejména chaluh ze sjezdu k vodě. Naštěstí to nebyl problém, neb jsme s tím předem počítali a vidle měli s sebou.
Bohužel však z přístavní hráze nebylo vidět jedinou ploutev. V naději že kosatky najdeme spouštíme loď na vodu. Motor startuje na první pokus i když teplota je pod nulou – ten zvuk mám opravdu rád, je to něco brutálního co se se zvukem nějaké 50ky nedá srovnávat. Během chvílky jsme všichni oblečení a v lodích – máme s sebou ještě jeden nafukovací katamarán, který velmi rádi obsadili Fredovi synové.
Opouštíme přístav a snažíme se hejno kosatek najít. Potkáváme však jen jednotlivce vzájemně od sebe hodně vzdálené. Máme smůlu, nic netrvá věčně, kostaky na tom místě vydržely asi 3 dny, ale teď už jsou pryč. Hlavně na velké hloubce a nemají náladu se fotit. Největší kuzlo této výpravy mělo spočívat právě v tom že byly na tak malé hloubce kde se prakticky neměly možnost schovávat. Na hluboké vodě když se kosatka nechce fotit, tak se prostě potopí a nikdo neví kde a kdy se zase vynoří, nevím kolik jsou jejich možnosti, ale 20 minut pod hladinou pro ně není žádný problém. Jsme sice trochu zklamaní, ale rychlá loď nám umožnila alespoň pár přiblížení se k jednotlivcům poblíž hladiny. Mám tahle zvířátka rád, původně jsem uvažoval o tom že si s sebou vezmu kayak, nelituju že ho nemám, neboť v aktuálních podmínkách by mi k blízkému setkání s těmito fascinujícími savci příliš účinně nepomohl.
Ale situace mi pomohla si důrazně uvědomit jednu věc, oblékl jsem se totiž podobně jako mám ve zvyku na kayak (jen bez brodících kalhot) a ke konci dvouhodinové vyjížďky mi byla docela zima – žádné zahřívání pádlováním na další drift se nekonalo – další výhoda kayaku objevena, nejen že nežere benzín, ale při pádlování dochází k významnému zahřívání.
V kontextu s očekáváním výprava nekončí úspěchem, ale ani neúspěchem, pár dalších blízkých setkání s těmito úžasnými tvory mi je dostatečnou odměnou za absolvovanou cestu. Navrch setkání s přáteli a zážitek z řechtání 250ti kobyl za zadkem řadí tento den mezi ty na které budu vzpomínat rád. Více lepších fotek z menší vzdálenosti tedy snad někdy příště.
Překonaná vzdálenost 28,2 Km za 2h:05 min. Koníci sežrali cca 22 L benzínu – majitel lodi má dlouhodobě vypozorovanou spotřebu 1L benzínu = 1.300 metrů.
Včera jsem se vrátil po pár dnech strávených na pobřeží. Počasí nic moc, jedna vyjížďka na moře v dost silném větru bez úspěchů, které by stály za zveřejnění. Výsledky profi rybářů na kutrech začínají slábnout – resp to začíná být “střídavě oblačno” jeden den za 13 hodin 3t, další den po 4 hodinách návrat do přístavu s 5ti kusy tresek, ale kvóty na 2013 jsou naloveny, na ostrovy míří první turisté.
Od jednoho kapitána kutru jsem obdržel informaci že tresek je dost, proto dostal od úřadů přidělenou extra kvótu 25% svého ročního objemu – předpokládám že je to plošné opatření.
Zima je už docela dlouhá, takže losi neví co by žrali, tak hledají i v blízkosti lidských obydlí, kam běžně nechodí.
V sobotu ráno jsem si jich všimnul z okna, tak jsem neváhal za nimi vyběhnout ven – na 20 metrů sice přestali okusovat keře, začli mi věnovat pozornost, ale neutíkali.
Až když jsem si proházel cestu od baráku k silnici čerstvým sněhem až 120 cm hlubokým a potřeboval odjet, tak se počasí trochu umoudřilo, i když ještě foukalo, vyplout by šlo.
northwolf napsal:
Poblíž jednoho z malých Vesterålských ( čti Vesterólských – kroužkované å se v Norštině správně čte jako dlouhé ó – dlouhodobě mě mrzí že nejen Češi ten název komolí, dokážete-li jej před místními správně vyslovit je to v jejich očích Vaše plus, podobně jako dokázat po jejich pozdravit nebo poděkovat. Bohužel k propagaci té zkomolené varianty přispívají jak cestovky tak ve svém dokumentu i Česká televize.
Ja myslim, ze problem je spise v tom, ze v CT a jinych mediich se snazi cokoliv prevest na “korektni” jazyk cesky (vsechny ostrovy jsou skoro automaticky prekladany s -y na konci – Lofoty, Vesteraly, Spicberky, Maledivy,… – samozrejme s vyhozenim diakritiky, zenska jmena jsou prechylovana na -ova apod.). V praxi je to spise ke skode. Nemyslim si, ze by cestina utrpela, kdyby se v nekterych nazvech priblizila originalu. Kdyz muzou politici do jazyka prinaset kopu nesmyslnych -ismu (resp. dle aktualnich pravidel -izmu, co mi prijde jako totalni kravina), cizich slov (politik je z principu debil, ktery si mysli, ze pokud mu obycejny clovek nebude rozumet, tak bude uznavat jeho funkci) a pseudopocestenych vyrazu, tak nevim, proc by cestina nemohla obcas v cizim nazvoslovi pouzivat varianty blizsi originalnim pojmenovanim.
Tolik k jazykovemu okenku od cloveka, ktery mluvi svedsky a ma stejne jako northwolf husi kuzi, kdyz si pusti ceskou televizi a slysi vyslovnosti skandinavskych nazvu. 🙂
Robin21 + kulik – děkuju.
bestik – nelze než souhlasit. Já nejsem moc velkej příznivce různejch zákazů a striktních pravidel, ale kdyby někdo ráčil zakázat překládání zeměpisných názvů, tak by mi to vůbec nevadilo. V již zmíněmém dokumentu jde kromě jiného i o “Štajnar” – to je “hrozná dobytčárna” kdyby se tam snad někdo chtěl jet mrknout, tak na mapě je Steine a výslovnost je zcela stejná s psanou podobou.
Už když jsem před léty začínal cestovat po Evropě, tak jsem vůbec neměl dobrej pocit z toho že někdo používá názvy jako Benátky (ty v Itálii), nebo Florencie – ty se na mapě dost blbě hledají, vrcholem všeho však byly “Cáchy” – Aachen jsem samozřejmě dávno znal, ale objevit Cáchy mi pár let trvalo 😀
15.3. – protože jsem pár lidem slíbil prověřit možnosti zdejšího ubytování a pronájmu lodí, vydal jsem se na průzkum.
Tady jsem zrovna zastihnul majitele odklízet sníh pro letošní první hosty – očekávaný příjezd 16.3. Lodě má v garáži – Němci si vezou na vleku svoji loď osazenou motorem se 150ti koníky.
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.
Nahrávání ...
