Hasvik, NO
temperature icon 2°C
slabý déšť
Trondheim, NO
temperature icon 3°C
zataženo
Oslo, NO
temperature icon 7°C
déšť
Bergen, NO
temperature icon 9°C
jasno
Malé, MV
temperature icon 31°C
oblačno

Konstruktivní kritika CK a CA

Toto téma se mísí v mnoha článcích, proto je snaha o sjednocení.

V zájezdu 40 rybářů různých povah, se vždy najde někdo, kdo má nějaké " mouchy ". S cestovkou jsem jel 2x. Poprvé v r. 2009 na Hitru s CK Rybářský sen Hynka Wohanky do osady Kvenver. Jel jsem sám a to moc nedoporučuji. Většinou jezdí parta na loď / Hynek měl lodě, kde se pohodlně chytalo v 5ti. A tady nastal první problém pro mě i delegáta, umístit mně do nějaké čtyřčlenné party. Protože to byl poslední termín a mnoho posádek jelo na vyhlášené závody, ty byly pochopitelně proti./ Kromě jiného jsem neměl el. mulťák /. Nakonec se usvolila parta z Benešova n.Ploučnicí, a bylo to fajn a za to jim díky.

Co sebelepší cestovka neovlivní a ostatním to " pokazí zájezd " jsou v mnoha případech sami zákazníci. Parta ostravaků byla v autobuse zlitá cestou tam a hůře zpět. Těžko to v krátkosti vylíčit, snad jen slovy klasika: to je humus paní Millerová.

Podruhé jsme jeli parta čtyř s CK Travel z Brna. Jeli jsme  čtyři, samostatné apartmá, jedna loď. Komunikace s ostatními je o něčem jiném a byly i "sedánky". A nejslabším článkem z rybářského pohledu byl delegát. Tak si vyber!

Odpovědět

Dobrý den pane  JuraS.Reaguji na Vaše příspěvky.Jezdím do Norska 30 let.Bohužel za těch třicet roků jsme dosáhli všichni důchodového věku,(přes sedmdesát roků), a tak jsme podle Vás odepsaní staříci.Zaplať pan Bůch je to jen Váš názor.Naopak Norsko si nesmírně užíváme.Nevšiml jsem si že by někdo umdléval tak,že neuzvedne prut.Pochopitelně síly ubývají,ale to pane inženýre snad pochopíte.Jsme jen pomalejší.Možná že se toho věku taky dožijete a pak už jezdit nebudete,protože jste konstruktivní a uznáte že jste všem jen na obtíž.

Jezdíme soukromě a zase cesta je pohodová,s přespáním na hotelu v Hamaru.

Nemáte kamarády?Vůbec se nedivím.Jste sebestředný,protivný člověk,který uznává je sám sebe.Jinak jsou všichni a obzvláště starší,podle Vás odpad kterého je potřeba se zbavit,protož VY jste to ESO,které všechny přechytračí.

Možná jsem to mohl napsat jednou větou:JE MI VÁS LÍTO.

KVlada

Děkuji za názor. Neznám Vás a nevím jakým životem jste si prošel. Já měnil zaměstnání cca 10x a stěhoval jsem se 8x po celé republice když ještě byla celá. Takže kohokoliv co jsem znal jsem zanechal někde v dáli. A kamarádství na 200 km nefunguje. A že jsem vždy bydlel jen v paneláku tak ryby neberu. Moc mi nechutnají a nikdo v rodině je nechce. A nejezdím do Norska 30 let, před tou dobou jsem měl úplně jiné starosti a priority. Netvrdím, že důchodci jsou špatní anebo že nestačí. Jen moji zkušenost se dvěma popsanými typy prvo-rybářů co vyrazí do Norska. A platí to jen pro situaci kdy si zaplatí rybaření u cestovky. Neplatí to u Vás co jezdíte stále se stejnou sestavou a vlastní cestou. A pokud narážíte na moje vzdělání s tím nic nenadělám. Prostě IQ traktoru nebo IQ rezavé pumpy mi vadí, vyhýbám se mu ale pokud mi cestovka někoho takového dá do lodi tak se s tím já poperu. Těžko ale ten jmenovaný když mu položím otázku které ani nedokáže porozumět. Stejně tak se vyhýbám alkoholikům a feťákům. Nicméně i takové mi cestovka přihrála na loď.

Pokud jste nic z toho nezažil jen proto, že jste pracoval celý profesní život u jednoho zaměstnavatele na stejné pozici, bydlíte stále ve stejném rodném městě, v domě po rodičích, nebo máte po předcích zemědělskou usedlost pak houby víte o mém živote. V mých botách nechodíte a ani by jste nechtěl kdyby jste je znal. Takže mě nekritizujte za moje názory. Když už tak jste sem mohl dát svoje zkušenosti z toho jak do Norska na ryby s cestovkou. Pokud to neznáte pak by bylo lepší mlčet a šoupat nohama.

Nebo si myslíte že Vaší kritikou se před Vánocemi zamyslím a budu o tom přemýšlet?

A jen pro Vaši představu: Brno, Brno, Brno, Žilina, Vyškov na Moravě, Praha, Mladá Boleslav, Poděbrady, Nymburk, Praha.  Stěhování a místa kde jsem alespoň rok bydlel.

Dobrý den p.Jura, jezdím do Norska již několik let, několikrát jsem byl v Norsku s cestovku a to sám, tudíž jsem byl z cizími lidmi na lodi a zatím to pokaždé  bylo super a s kolegy si dokonce  voláme a v případě cesty po naši krásné zemi najdeme místo se po letech zastavit na společné vzpomínky při  kávě. Musím říci, že jsem měl veliké štěstí na lidi a neměl jsem v lodi a na chatě alkoholiky,  dokonce jsem nenarazil na IQ traktoru a rezavé pumpy a upřímně doufám, že po přečtení vašich příspěvků nenarazím ani na Vás pana ing. s velkým IQ, promiňte, ale vy jste opačný extrém.

Pod stromeček Vám přeji hodně přátel

S pozdravem a přáním hezké dne Martin

Díky za názor. Každý to má jinak a snese někdo to a jiný něco jiného. Hele upřímně..po střední škole jsem měl představu, že budu bydlet doma, že budu do důchodu dělat stále stejnou práci. A život to dal jinak. A že se mnou vyjebává a dává mi sežrat takové lidi, že si je zapamatuji na to se pak zeptám toho nahoře a nebo i toho dole proč to tak bylo.

Dobře ty,

Krbi plně s tebou souhlasím.Ten pán JuraS 💩 je nějajek divnej🤫🤣

Divnej ???? To jsi řekl hodně slušně.Spíš se dívím KVladovi , že se s ním vůbec pouští do debat-)

A palec nahoru Michalovi S. ve vedlejší diskuzi o srazu a tombole , že dokáže zachovat klid a nereagovat.

Všem normálním přeji hezký den a trochu klidu v předvánočním shonu.

Ota

Jen se zeptám. Jezdíte do Norska se opít, prokecat cestu a celý pobyt se známými? Nebo jezdíte do Norska s tím, že přepočítáváte cenu zájezdu na maso a brečíte nad každou utrženou nástrahou? Nebo jsou i jiné důvody co vás tam roky táhnou i přes ty restrikce které omezují?

Dobrý den, já se řadím mezi rybáře kterým rybolov v Norsku dělá radost a kochá se nad krásami přírody této země, určitě cenu zájezdu/dovolené nepřepočítávám na maso.

Za ty roky je pro mě tato země se vším co nabízí srdeční záležitostí.

s pozdravem a přáním hezkého dne Martin

Díky. Já nestrkám nikoho do stejného pytle a ani to netvrdím tak, že je to stále pro každého. To jsou jen moje zkušenosti. Původní otázka byla na to jak a co čeká když vyrazím do Norska s cestovkou. A taky netvrdím, že za to může cestovka. Cestovka mi vždy vyhověla a poskytla všemožné údaje. A cesta vždy velmi profesionální, velmi poučná. A pak vše špatné je k něčemu dobré.

Pane Jura, takto od Vás beru, nezlobte se, ale tak jak jste psal připomínky výše, tak jste to možná myslel dobře, ale nám většině rybářů  to vyznělo poněkud jinak než byla Vaše myšlenka.

Popravdě tyto stránky navštěvuji pravidelně a sleduji co je nového aniž bych to nějak komentoval, teď jsem však zareagovat musel.

Věřím tedy, že vše bylo pouze špatné pochopení se navzájem.

Přeji Vám a všem správným Norkům hezké Vánoce

Martin

Zdravím. Je zajímavé, že na otázku nikdo nereagoval a když se ozvu tak se to tady netrhnou dveře....jak se říká...je zajímavé, že jsou práce kde bez kritiky se nepohnete...a jinde brrrr ne že někdo nesouhlasí....je zajímavé, že jsou práce kde chlastat první ligu a fetovat je ok a lidi to žerou...a kdyby chlastal a fetoval doktor co tě bude řezat tak bys to bral? a nebo řidič autobusu ve kterém sedíš...takže jsou dva metry pro lidi...

Kdesi v Norsku.....

Zaskřípění brzd a slyšitelné zasyčení pneumatického zařízení k otevírání dveří zvěstuje,že právě dorazil autobus. Ve stejném okamžiku se z autobusu vyhrne jednobarevná maskáčově zbarvená masa nadržených rybářů, podobně, jako když  v lese nohou vyvalíte ztrouchnivělý pařez a z něj se po dlouhém zimním období do jarního teplého dne vyvalí armáda zrzavých mravenců. Jako poslední ze schůdků  autobusu sestupuje rybář, který se již na prvý pohled od zelenohnědé masy ostatních  vystopivších diametrálně odlišuje.  Jeho perfektně střižený oblek zakoupený u firmy Hugo Boss, pečlivě uvázaná kravata, vlasy lesknoucí se brylantýnou, sněhobílé bezchybné zuby a okázalá sebejistota dávají tušit, že právě dorazila vyjímečná osobnost. Ano,tušíte správně. Z autobusu právě vystoupil Jura SS....

Každému dobému pozorovateli, i přes zdánlivě neochvějnou sebejistotu Jury SS, ale nemohlo uniknot jakési napětí a nervozita která se zračila v jeho tváři. Komu se podařilo zaznamenat nepatrný tik v koutku jeho pravého oka a krůpěje potu na jeho vysokém inteligentním čele, tušil správně. Ano Jura SS byl nervózní! Jeho nervozita byla zcela oprávněná a pramenila z letitých neblahých zkušeností  s CK a dobře věděl, že jej v nejbližších okamžicích čeká Alfa a Omega celého vysněného rybářského zájezdu v podobě přidělení spolublících, se kterými bude chtě nechtě trávit zbytek vysněné rybířské dovolené a společně sdílet loď i lože. Z chmurných myšlenek a obavy z věcí příštích jej náhle vytrhlo hlasité a strohé hlášení táborového rozhlasu, kde gaulaitner Herman špatně lámanou češtinou vyzýval cestující k nástupu na přístavní molo, které již léta sloužilo jako provizorní apelplatz. Poté z opodál stojícího losovacího bubnu začal Herman tahat jako králíky z klobouku jména zůčasněných a rozdělovat do přidělených bloků, baráků a cel. Zatímco většina spokojených akademiků, doktorů, kandidátů věd a národních umělců, zvesela a v soudružském objetí  odcházela směrem k ubytovnám, k Jurovi SS se osud zachoval, a to již po několikáté, dle toho nejčernějšího možného scénáře. K jeho zděšení zbyli na mole dvá důchodci, na prvý pohled takzvaně "na hraně",kdy o jejich další cestě životem mohla rozhodovat každá následující vteřina a co víc, jako koruna všemu, evidentně prvorybáři.....

Kdesi na oceánu.....

V malé loďce líně se pohupující  na širém oceánu seděly tři osoby. Seděly vlastně pouze dvě. Třetí z party rybářů pobíhal jakoby zmatečně po celé délce lodi z místa na místo, ve snaze ulovit rybu a rozháněje se svým novým, pracně sháněným prutem primárně určeným k lovu těch největších mečounů, ohrožoval zbylé dva parťáky, kteří se ustrašeně krčili každý v koutku na opačném kousku lodě. Ano tušíte správně. Jejich oprávněnou příčinou obav byl právě Jura SS který po vzoru dávných samurajů pojmenoval svůj předimenzovaný prut vzhledem k jeho extrémní tvrdosti přiléhavým jménem Roxor. Nyní ale nadešel čas představit zbylé dva členy Jurovo posádky. První, ten, který se bázlivě krčil ve špici lodě, byl zemědělec jménem Bárta, nyní v důchodu. Byl tojiž díky svému stáří nesnášenlivý morous proto mu jeho již třetí  žena zaplatila zájezd do dalekého Norska, potají doufaje, že tam někde v ledových vodách fjordů nalezne svoji smrt, no v horším, se jej alespoň na pár dní zbaví. Již čtvrtý den rybolovu, zemědělec v důchodu Bárta třímá ve svých zesláblých pažích štípaný bambusový prut osazen poválečným navijákem značky Rex a stále sní  svůj rybářský sen, že alespoň jednou spustí návnadu, která v jeho případě představovala zákolník ze žebřiňáku, alespoň do 80ti metrů. Ale jakožto prvorybář, vědom si své méněcenosti, neadekvátnímu vybavení a celkové nepřipravenosti raději drží hubu. Však ještě pár dní zbývá a z perfektně vybaveného a zkušeného Jury nakonec povolení k lovu přeci jen získá. Bárta byl od přírody rozumu mndlého s IQ rovnajícímu se jeho již rezivému staršímu traktoru  a i dlouholeté práci v zemědělství  se v jeho slabé slovní zásobě nejčastěji opakovala slova jeko je například kráva, svině, bejk, nebo vůl. V tomto duchu se také i verbálně projevoval, což bylo v ostrém kontrastu s oduševnělým Jurou SS, který se naopak díky svému vzdělání, coby vystudovaný inženýr ekonomie, pohyboval výhradně v akademických kruzích a jeho mluva byla proto libozvučná, spisovná a celkově uhlazená, což bylo rovněž, mimo jiné, důkazem jeho až nadpřirozené inteligence. Poslední z lodní posádky byl vrtač studní Lojza, jehož IQ, dle JurySS, se rovnalo výsledku jeho pracovního úsilí, tedy  tupé a nic neříkají díře v zemi. Stejně tak, jako zemědělc Bárta byl vrtač studní Lojza důchodcem. Po rybářské stránce byl sice o něco více připraven, jelikož byl hrdým majitelem  plnolaminátového prutu značky Lipno osazeným prvním dováženým modelem navijáku značky Shakespeare, leč po stráce fyzické nikoliv. Každé ráno se velice těžce a s vypětím všech sil dostával  do lodě, pak se vyčerpán zhroutil na její dno tak, aby nepřekážel a zbytek dne namísto rybaření střádal síly ke stejně vyčerpávajícímu aktu, tentokrát cestou opačnou, z lodě ven. Také on, stejně jako zemědělec Bárta toužil spustit svoji návnadu alespoň do 80ti metrů. Jura SS oproti oběma důchodcům byl ztělesněním dokonalosti. Nejen jeho rybářská výbava a znalosti v oblasti mořského rybolovu, ale především jeho kladný vztah k osobní higieně a zejména jeho zářivě bílý hollywoodský ůsměv byl v ostrém kontrastu směrem koběma důchodcům. Zemědělec v důchodu Bárta díky zděděné paradentoze postrádal chrup zcela. Zmíněná paradentóza mu již před drahnou dobou obě čelisti vybílila tak dokonale, že se jeho ústní dutina změnila v odporně páchnoucí jeskyni podobné té, kterou  obývala tlupa neandrtálců. Studnař Lojza na tom nebyl o mnoho lépe. Byl sice sťastným majitelem takzvaných klapaček, ale nadřel se na ně tolik a tak moc si jich si jich vážil, že se rozhodl je téměř nepoužívat. V podstatě si je nasazoval pouze pětkrát v roce. V den výročí svatby, v den vzniku československého státu který připadá na 28.9., v den obsazení pražského hradu wehrmachtem 15.3.1939. , dále u stědrovečerní večeře a také jako aktivní účastník vyzbrojen vlajkou RF na demonstracích proti fialové drahotě. Zbytek roku trávily v perleťové krabičce v šupleti nočního stolku. V tomto si byli oba důchodci rovni a jelikož ani jeden z nich nevlastnil potřebné hygiencké pomůcky k ůdržbě dutiny ústní, tak se k Jurovo nelibosti uchýlili k osvědčené praxi a bezzubá ústa až do ranního kuropění vyplachovali dovezenou,vlastorušně vyrobenou samohonkou. Toliko tedy k dutině ústní, ale nebyl to jediný kámen úrazu kterým Jura SS trpěl. Celkově byli s hygienou pozadu. Zatímco si Jura přivezl plný kufr sněhově býlého spodního prádla a převlékal si jej třikrát za den a to i během lovu, zmiňovaní důchodci vyrazili dobývat svět v tomto směru s velice omezenou výbavou. Zemědělec Bárta zvyklý chodit celý život  pouze na ostro si své první spoďáry pořídil krátce před cestou od jednoho bezdomovce, směnou za 2 kg, 3 roky starého domácího uzeného špeku. Protože si svého archivního špeku velice cenil, požadoval původně dvoje, ale jelikož se nou haus men zdráhal ty druhé svléci, dostal Bárta neméně cennou radu. Jako alternativu doporučil igelitové tašky z Lidlu. Když prý jim dole odstřihne oba rohy aby mohl provléct nohy, získá tim prý plnohodnotnou náhražku spodního prádla a navíc se prý i lépe udržuje. Radu Bárta ocenil a na daleký sever vyrazil v již nějaký čas používaných slipech od bezdomovce a taškou plnou tašek z Lidlu. Studnař Lojza si v tomto směru vedl o něco lépe. Vlastnil 2 kusy. Jedny si oblékl na cestu tam, druhé plánoval použít k cestě zpět a navíc mu maželka pro jistotu přibalila jedny své s tím, že jsou to to prvě ty, které měla na sobě, když si jí před padesáti lety bral. A protože se brali v zimě tak podotkla, že se  v severském chladu prodloužená nohavička může hodit.

Osobně věřím, že rybářká dovolená dopadla pro všechny zůčasněné ke vší spokojenosti. Bárta s Lojzou budou druhou rybářskou výpravu určitě ještě zvažovat, ale co se týká Jury SS, mám jasno. Je to bojovník každým coulem. Toliko příkoří co mu život kladl do cesty dokáže zvládnout jen po všech stránkách silná a vyspělá osobnost. Určitě už teď opět vyhlíží CK a doufá že mu osud příště konečně nadělí spolubydlící jeho kvalit a dle jeho představ s rovnocenným IQ, vybranou mluvou, odporem k alkoholu, stejných rybářských dovedností a v neposlední řadě i zažitých hygienických návyků...

Pro JuraS. Juro neber to osobně. K tomu co jsem napsal mně inspirovaly  právě Tvé příspěvky.Momentálně nemám moc důvodů být veselej,ale když jsem si je přečetl, šklebil jsem se ještě hodinu. Dokonce i během noci jsem si je několikrát otevřel a od srdce se zasmál. Tvé postřehy a zážitky podané neotřelám a svérázným způsobem baví a rád si přečtu i další které sem vložíš. Hezké Vánoce a mnoho krásných rybářských zážitků přeje Jegrhanz,

 

 

Díky. Paráda. Přečetl jsem tu povídku jedním dechem. Jen jsem si musel stránku na monitoru zvětšit na 230%. Oči se mi nějak dnes z toho čumění do monitoru unavily. btw. tady na tomto webu jsem se ptal na díl prutu který mám ale na poslední dva zájezdy jsme ho s sebou nebral. Tak na ten mi jde z AU díl a do celního prohlášení "díl prutu" není a tak jsem musel zadat "rybářský prut". Už vidím, jak to celník rozbalí a zavolá k tomu policisty aby prověřili, že to není zbraň a nebo část nějaké zbraně. A proč až z AU? V naší zadeli nikdo z těch co prodávají výbavu na mořský rybolov ani nevěděl co to je. Normark i když jsem jim dal přesný díl s číslem dílu mi odpověděl, že se to do Evropy nesmí dovážet. No on to vlastně přednášející na setkání říkal, že Daiwaa má katalog pro každý stát a že co mají v jiném katalogu u nás neobjednáš. Prej globalizace. Prdlajs

  • Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.