Jaká bohatství jezera skrývají to nevím – mám na mysli nějaké rudy nebo minerály a pod. Žijí tam pstruzi, siveni a lipani. Ta jezera, která jsme navčtívili se nacházela v n.v. 800 – 1200 m. Voda naprosto čistá, normálně jsme z ní vařili. Okolo jezera jsem viděli losi, sobi, medvědi, zajíce, jeřábky, veverky, kuny. Nejvíce mě potěšilo pozorovat rosomáka. Vůbec se nezastavil a pořád na břehu šmejdil za potravou. Rozházel jsem kolem kabinky páteře a hlavy ze pstruhů s tím, že si je najde a budu ho moci vyfotit – nepřišel. Celá lokalita je otevřená od léta do konce října. Pak končí lovecká sezona. Živočichové jsou ponecháni svému osudu. Někteří průvodci používají na přemísťování lovců koně. Ty jsou rovněž na konci října vypuštěni do přírody a na jaře je opět seženou a používají – jsou zřejmě velmi odolní. Po dobu 14 dnů jsme byli bez spojení se světem – mobil naposledy fungoval ve Fort Nelson. Měli jsme s sebou vysílačky.
Hydroplán nás prostě vysadil a starejte se. Jen sdělil, že pro nás přiletí asi za 12 dní s tím, že když nebude dobré počasí nepřiletí. Mohu jen poznamenat, že přelet malým letadélkem mezi horami není zrovna příjemný. Vzdušné proudy jsou nepříjemné a udeří nenadále.