- Toto téma obsahuje celkem 25 odpovědí. Do diskuze (6 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 12 roky a 2 měsíci.
-
Příspěvky
-
Jezdili jsme ještě na bránu ale tak jsme nachytali spíše velké mníky a synovi se tam povedla obecnačka 114 cm. a 14 kg. Když tam přišel štikozubec tak velkej přez metr a to na obdobných hloubách od 35 do 66 metrů.
rosa napsal:
Jezdili jsme ještě na bránu ale tak jsme nachytali spíše velké mníky a synovi se tam povedla obecnačka 114 cm. a 14 kg. Když tam přišel štikozubec tak velkej přez metr a to na obdobných hloubách od 35 do 66 metrů.
Co to je za místo kde se říká “Na bráně” a “Pod vysílačem”? Je to někde v okolí Aure?
Na Bráně říkáme místu směrem na otevřené moře. Cesta tam trvá od Honzy asi tak 40 minut . Jedeš okolo ptačího ostrova pořád směrem k ponorce , ale tu mineš a jedeš dál na otevřené. Musíš dorazit až k dalšímu majáku. Po levé straně v dálce jsou vidět sádky. A vysílač ten míjíš cestou na bránu. Po pravé straně za ptačím ostrovem se tyčí na skále vysílací věž. Tak tam musíš najít ideální hloubky od 35 do 60 metrů . Záleží ale také na ideálním dryftu. Nejlepší je když tě to nese od skal na střed fjordu. Jinak na bráně najdeš všechny hloubky od 25 do 50 , tak i okolo 110 m.
Od Aure tam chlapi taky jezdili , možná by bylo lepší , kdyby Tě to vysvětlil někdo kdo jezdí zase od Aure. Já cestu vím od Honzy z Eidestrandy.
to Rosa: super!!! Díky za info a fotky 😉
Byly tedy vždy na stejných místech nebo jste je chytali náhodně i jinde? Já touto metodou chytal jen mníky a mníkovce. Vlastně i jednoskvrnky.
A nepamatuješ, jaké dno tam bylo? My šli po mnících, tak hledali cíleně skály a kámen.
Letos se těch štikozubců nachytala spousta, tak přemýšlím, proč se nechytali předešlé roky???
Štikozubci byli většinou na stejných místech . Jednalo se o skalnaté dna většinou s přechodem a hranou . V loňském roce a předloňském roce jsme je chytali na stejném místě ale ne v takové míře. Ty letošní byli ještě plné jiker a dle sdělení Honzy záleží na roční době a hlavně počasí. Když na těchto místech byli štikozubci tak jsi tam ale jinou rybu nechytil. Na mníky jsme proto museli jezdit jinam. Lepší při této metodě chytání je jednoduší návazce a v menší míře – dáte jenom pilkr a ned něj jeden až dva návazce s velkým hákem než tam dávat hodně návazců. A prostě čekat. Taky se nám stalo , že jsme byli hodinu a půl bez záběru a najednou začal koncert. Taky jmse na jedno splavení chytli 6 kusů.
Ještě jsem Tě chtěl napsat , že kolegové z vedlejších pokojů nedělali takové výpravy jako mi ale nějakého náhodného štikozubce taky chytli. Ale nebyli to žádní mackové a ne v takové míře. Jednalo se spíše o náhodné ryby na různých místech.
frisbee napsal:
To Kapitán Lipánek:
Dík moc!!! A jestli se můžu zeptat, kde jste je hledali? Jaké tam bylo dno a to místo vám někdo poradil nebo jste na ně narazili náhodně???
My podobným způsobem jako ty nachytali pěkné jednoskvrnky. Tam byl na dne myslím jíl, nebo něco podobného.
Popravdě, já je nehledal, jak píše Rosa, tak pod tím vysílačem a pak na bráně na konci ostrova kde je vysílač, ale to je cca o 5 km dál … všichni o nich věděli. Ale v těchto místech se před dvěma lety chytaly veliké tresky, tet je nespíš vytlačili tyto ryby, nevím co je na top pravydy, ale štikozubec v Aure je spíš novinkou, nikdy před tím se tam nechytali .. toto říkal personál kempu
Je pravda , že se v těchto místech moc štikozubců nechytalo ale bylo to také zapříčiněno tím , že zde byl velký odlov ryb sítěmi komerčními rybáři. Za posledních 5 let se ale snížil počet komerčních rybářů , sítí tam tolik není a začali se chytat i tyto druhy ryb. Jinak z vlastní zkušenosti vím , že komerční rybáři vozili těchto ryb dostatek do rybárny v Eidestrandě k Lindasovi. V polsedních letech se tato ryba začala objevovat častěji a její úlovky v polsedních letech rostou. Bohudík pro rybáře na pruty. Potvrdit mohu i to , že pokud se tato ryba objeví ve fjordu tak vytlačí statní druhy ryb jako je treska obecná a treska tmavá. Díky tomu , že v letošním roce je vše posunuté , tak štikozubec ještě není vytřený a stále sedí ve fjordu a proto zde ještě nejsou ani hejna tresek tmavých , kterých zde býval vždy dostatek. Myslím si ale , že kvalita masa štikozubce a tresky tmavé se nedá srovnat. Jiné už to je co se týče boje na prutu , zde zase předčí treska tmavá štikozubce.
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.
Nahrávání ...
