- Toto téma obsahuje celkem 14 odpovědí. Do diskuze (9 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 4 roky a 1 měsícem.
-
Příspěvky
-
Petrův zdar přátelé,
Všechny vás zdravím v novém roce a přeji vám spoustu skvělých rybářských zážitků a hlavně pevné zdraví, jelikož bez něj bychom se k vodě mohli jen těžko podívat.
Posílám novoroční rybářské video z naší dílny: https://www.youtube.com/watch?v=wQ9kPFnmuLE
Takový standardní den na moři v Norsku? Ne tak docela. V tomto videu uvidíte sestřih z krásného rybaření na podmořských horách na veliké gumové nástrahy (rippery) a taky jednu nepříjemnou kaňku na jinak skvělém dni a to zapíchnutí trojháčku do prstu. Když se vám taková nepříjemnost stane, věřím, že ji po našem neúmyslně natočeném video-návodu dokážete vyřešit a zvládnout. Druhý den jsme společně s Filipem natočili další video-návod o kompletaci velikých gumových nástrah s navrtávací hlavou. Můžete se tak těšit na skvělý nový díl o rybaření v Norsku, ve kterém nebudou chybět obrovské tresky a především užitečné rady a tipy. Tak si udělejte dobrou kávu či čaj a pojďte si užít chvíle pohody při sledování tohoto nového rybářského filmu z dílny naší redakce.
Petrův zdar přátelé, dnes jsme se rozhodli, že konečně vyrazíme na vodu a pokusíme se sami sobě, ale především i vám zvednout náladu nějakou tou aktuální fotkou s příběhem. Stále věříme a doufáme v to, že sezóna v Norsku alespoň v omezené míře proběhne a opět se tu s vámi všemi budeme moci setkat, poklábosit, připít si a zachytat.
Vrátím se ovšem zpět ke dnešku aneb k rybářskému startu do sezóny z říše snů. Za odlivu po třetí hodině odpolední vyrážíme z kempu na pobřežní šelf, vzhledem k tomu, že foukalo maximálně tři metry za sekundu, tak jsme byli na naši vyhlášené čtrnáctce na šelfu za necelou čtvrt hodinku.
Cestou jsme prohodili pár vtípků o tom, že by bylo fajn, kdybychom dnes chytili aspoň nějakou rybku na jídlo, jelikož z těch nudlových polívek už nám není dobře. Ani jeden z nás ovšem netušil, že první ulovenou rybou bude treska tmavá neboli keler lehce přes metr. Sjeli jsme z námi oblíbené lavice se čtrnácti metrovou hloubkou až na šedesát pět metrů hloubky, kde mi ve sloupci přišel nádherný klepanec. První záběr, první zásek, první jízda přes brzdu a ihned od startu jsem taky věděl, že je to velmi slušná ryba. Radost byla veliká a tak jsme se vraceli po stopě na GPS zpět. Opět jsme začali na podmořské hoře a opět driftovali až na osmdesát pět metrů hloubky a takhle se to neustále opakovalo. Dva drifty jsme pochytaly nějaké polaky na podmořské hoře, ale na hranách žádný keler zrovna nereagoval.
Čtvrtý drift to ovšem opět přišlo na sedmdesáti metrové hloubce. Rána do prutu jako z děla a já opět jen nevěřícně koukal na pletenku mizející z cívky navijáku. To snad není možný, je tam zase a ten vypadá ještě líp! Po skvělém souboji dostávám k lodi kelera, u kterého hned na první pohled odhaduji, že má více než sto deset centimetrů. Tento už vypadá skutečně jako malý tuňák, nádherná ryba! Probíhá rychlá fotka a stejně tak jako u prvního chyceného velikána mu dávám pusu a pouštím ho zpět. Na jídlo si hold chytíme menšího, snad, jestli zabere.
Na podmořských horách jsme se ještě nějakou chvíli bavili polakama, povedli se i celkem slušné tresky obecné, ale keleři nám bohužel zmizeli z hledáčku. Tedy ti velicí. Po šesté hodině večerní jsme usoudili, že vyrazíme zpět, že toho bylo dost na první vyjížďku. Navíc jsme nebyli moc teple oblečeni, jelikož jsme si opravdu jeli jen jak se říká nahodit a nečekali jsme, že se to zvrtne v tak krásnou chytačku.
Všem přejeme pevné zdraví a doufáme, že jsme vás dnešním příspěvkem alespoň na chvíli v myšlenkách vrátili do vašeho oblíbeného Norska na ryby.
Petrův zdar přátelé, opět posíláme nějaké ty nové fotečky a report z dnešního rybolovu. Dnes panovalo typické norské počasí, které bylo velmi proměnlivé. Zažili jsme sluníčko, pořádně zataženo a déšť, chvíli silné poryvy větru a rychlý drift a chvíli téměř olej. I přes velmi střídavé počasí to ovšem byla naprostá paráda. Ryby skvěle spolupracovaly a nemuselo se za nimi nijak daleko. Každý drift jsme si skvěle užívali a chytali jsme zároveň velmi efektivně, tedy přijeli jsme vždy na nějakou z podmořských hor na našem šelfu a na patnácti metrové hloubce zkoušeli pozornost polaků, jak drift pokračoval a ocitli jsme se na třiceti a více metrech tak jsme přešli na kelery a sem tam jsme mezi nimi také zkusili zajigovat s velikými nástrahami u dna.
Pochytali jsme několik polaků, pozitivní je, že všechny na menších hloubkách do dvaceti metrů, kde už jsou najetí v docela hojných počtech. Povedlo se i pár kelerů, dnes ovšem „jen“ dva překračovali metrovou hranici. A nechyběli i nějaké ty tresky obecné při jigování. Ryby dnes reagovaly na celkem agresivní barvy gumových nástrah. Tak nějak přirozená napodobenina malého kelera či sleďe dnes absolutně nefungovala, zatímco čistě bílá či žlutá barva gumy celkem ano. Vzhledem k neustále se měnícím světelným podmínkám člověk opravdu nemohl být líný a musel aktivně zkoušet různé barvy gum.
Teplota vody také stoupá, voda už má okolo 5,5 stupně Celsia a to má dopad i na energii ryb. Všechny ryby co jsme dnes ulovily to bezproblémově rozdýchaly a mohly být vráceny zpět do svého živlu. Přejeme všem pěkný víkend!
Ahoj Zdenku, na HasvagCepmu jsem nebyl jelikož jsem srdcař z Veiholmenu, ale abych řekl pravdu tak tvoje reporty jsou opravdu super. Videa která natáčíš jsou prostě špička a strašně rád je sleduji. Včera jsem si zrovna pouštěl chytání sleďů ze břehu, no prostě pohodová pecka.
Ahoj Zdenku, na HasvagCepmu jsem nebyl jelikož jsem srdcař z Veiholmenu, ale abych řekl pravdu tak tvoje reporty jsou opravdu super. Videa která natáčíš jsou prostě špička a strašně rád je sleduji. Včera jsem si zrovna pouštěl chytání sleďů ze břehu, no prostě pohodová pecka.
Jednoznačně, reporty jedny z nejlepších. O lokalitě jsme uvažovali na příští rok, vypadá velmi pěkně, jenže situace si vyžádala změnu.
Ahoj borci,
omlouvám se za mojí nepřítomnost a pozdní odpověď. Situace se může každým týdnem měnit a tak je dobré to sledovat. Já bych byl o něco pozitivnější než některé ohlasy a osobně si myslím, že nejpozději koncem července bude možné do Norska vyrazit.
Děkuji za pochvalu k mým reportům. Teď jsem na rybách nějaký čas nebyl, nějak mě chytli záda z betonování, ale chystám se opět vyrazit tento týden.
Kdo má zájem o pobyt, může se mi ozvat na kontakt, který zde zveřejnil Horak (děkuji).
email: info@hasvagcamp.com
tel.: +420 734 816 970Chtěl bych se zeptat zda je problém jen na mém Pc a mobilu nebo to mají i ostatní. V aktuální diskuzi vidím, že někdo psal něco z Hasvacempu Ahoj borci, omlouvám se za mojí nepřítomnost, ale já vidím poslední komentář od Horak
Petrův zdar přátelé, nedávno nám to opět nedalo a rozhodli jsme se ve večerních hodinách vyrazit na šelf provětrat alespoň na chvíli přívlačové pruty. Po pár zdolaných polacích a kelerech kdy jsme se dostávali do krásného rybářské tempa jsme ovšem zaslechli kousek od nás pořádné vyfrknutí. „Viděl jsi to, velryba nebo kosatka?“. Chvíli jsme zmražení čekali kde se objeví zase a z ničeho nic jsme viděli další, další a další.
Během pěti minut byly všude kolem nás, alespoň podle našeho prvního pohledu velryby. Když už jsme ovšem byli tři metry od tohoto ohromného zvířete začali jsme spekulovat nad tím co by to asi mohlo být. Stále jsme přemýšleli nad velrybami v menší velikosti, později po příjezdu domů jsme ovšem dohledali, že se jednalo o kulohlavce. Respektive má přítelkyně, expertka přes živočichy mi okamžitě dala seznam podezřelých mezi kterými byla: kosatka černá a kulohlavec černý. Vše ovšem podle našich materiálů nasvědčovalo tomu, že se jedná o kulohlavce.
Tento ohromný živočich může měřit 7 metrů a vážit až 4,5 tuny. Jasně už jsme viděli obrovskou velrybu nebo kosatku, ale většinou osamoceně. Vždy to byl nádherný zážitek. Tentokrát je to ovšem ještě mnohem silnější a větší zážitek než obvykle. Kolem lodi nám totiž těchto kulohlavců táhne třicet i více. Desítky vyfrknutí během několika sekund a my opravdu nevíme kam se dívat dříve. Chvílemi slyšíme jak spolu komunikují, pisklavé zvuky se totiž dostávají až k nám na palubu. Několik desítek minut jsme pozorovali neustále vynořující se kulohlavce při zapadajícím slunci. Poté jsme vzali kameru i foťák a pár z nich natočili v plné své kráse jen pár metrů od lodi. Chvílemi jsme byli tak blízko, že bychom si tyto kytovce mohli i pohladit. Ani jsme se nenadáli a začalo se stmívat a tak jsme plní dojmů vyrazili zpět k domovu obohacení o další zážitek z našeho nedalekého šelfu.
Já to říkám stále a pořád, tady člověk zkrátka nikdy neví, na co narazí.
Nádhera, je to zážitek. My jsme při rybaření na Svellingenu z dálky viděli, že se na vodní ploše cca dvou – tří fotbalových hřišť něco děje, tak jsme rychle vyrazili a do hejna (nebo stáda ?) kulohlavců, s již vypnutým motorem vjeli. Bylo úžasné pozorovat, jak se to ohromné zvíře blíží těsně pod hladinou a podplouvá loď. Byli všude kolem, byli i cca 200 m od nás a musely jich být stovky. Nikdy na ten zážitek nezapomenu. A taky na to, jak jsem to celou dobu ,,natáčel” na mobil a až když byli pryč, jsem zjistil, že jsem v rozrušení nezmáčkl tlačítko pro záznam 🙁
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.
Nahrávání ...
