- Toto téma obsahuje celkem 19 odpovědí. Do diskuze (13 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 13 roky a 8 měsíci.
-
Příspěvky
-
1. Používat vždy fungující mozek.
2. Kontrolovat si loď, mít náhradní kanystr s palivem minimálně na cestu zpět.
3. V případě jakýchkoliv problémů s lodí (motor atd.) – mazat domů.
4. V případě, že začíná foukat – mazat domů.
5. V případě, že se žene stěna deště – mazat domů.
6. V případě, že od pobřeží natéká na vodu mlha – mazat domů.
7. V případě, že se stmívá tak, že přestává být vidět břeh, loď nemá předepsané osvětlení – mazat domů.
8. V případě, že se zdvihají krátké lámavé vlny – mazat domů.
9. Pak už jen vozit vesty, funkční telefon s plně nabitou baterií a uloženými čísly kolegů z jiných lodí, pana domácího a případně i dalšího souseda, GPSku (můžete se v mlze vrátit dom po své trase) a nebýt na vodě úplně ožralý.
10. Při průšvihu zachraňovat lidi, kašlat na lodě a vercajk. Před pár lety za našeho pobytu v Norsku skončili dva Němci – neutopili se (měli vesty), ale ve vodě “vystydli”, zatím co jejich kolegové zachraňovali loď.
Kejklik to popsal velmi názorně a co je důležité velmi důrazně. Já ještě sledují předpověď počasí. Nebo kouknu z okna a rozhoduji se podle vln. Jetliže jsem na moří sleduji počasí, oblohu. Asi před 10 lety začalo moře černat, čepice na vlnách a rozhodl jsem mazat domů. Udělali jsme dobře. Po přistání asi do 20 min. se srhla bouře s velkými vlnami. Vždy mám s sebou asi 10 m provazu. Když bych nestihl přístav dorazím k nejbližšímu břehu, uvážu loď a čekám. Je rozdíl mezi přílivovými vlnami, které jsou takové táhlé a nehrozí přelití lodi. Každý kdo v Norsku byl ví, že se na větší vlny najíždí šikmo. Pro staré mořské vlky to co píšeme nejsou žádné novinky, ale přečtou si to ti co jedou poprvé. Dovedu si představit, že své sdělí např. MifakM, Vlastina a další. Velmi rád čtu jejich poznatky. Mají totiž dobrou vlastnost, že problém řeší důkladně, věcně a do podrobností. Další pravidlo by snad bylo nezazmatkovat.
No k příspěvku kejklika není téměř co dodat 😎
Jen možná jedna věc, která se nám osvědčila. A to stanovení kapitána na každý den a stanovení činností jednotlivých členů posádky na lodi. S tím, že kapitán má neomezenou moc v rozhodování. Když kapitán zavelí jede se domů, tak se jede i kdyby zbytek posádky byl proti a pod..
A co hlavně : NEPODCEŇOVAT MOŘE A NEPŘECEŇOVAT VLASTNÍ SÍLY A ZKUŠENOSTI = být k moři pokorný.
Tak jsem se nemýlil,že MifakM zareaguje. Já však posledních asi 8 let jezdím s nováčky a tak rozhodování zůstává na mě. To co píše v posledním odstavci nemá chybu “nepodceňovat….”
Můj známý – šéf policie ve Stavangeru – má parádní loď, jezdí jako sám ďábel, a řekl mi jednou: moře nemá respekt z tebe, ale ty musíš mít respekt z moře. Povídal mi o záchranné akci, kdy se snažili někoho najít ve 14ti metrových vlnách: a pohled do jeho očí, když o tom hovořil, mi úplně stačil…
Já bych k MifakM řešení (kapitán velí) ještě dodal, že vždy, když kdokoli na lodi řekne “chci domů”, tak se jede domů! Jo dovedu si představit diskusi a pokusit se někoho přesvědčit, ale pokud ho nepřesvědčím, tak žádná demokracie. Mám na lodi někoho, komu se už situace nelíbí, tak je rozhodnuto.
Jezdíme přece relaxovat a ne se stresovat.
Kazdy ma ten respekt pred vlnama jiny,jak by jste to resili,kdyz jsou dve party,jedna parta ma strach vyjet druzi jsou hrdinove i kdyz umeji hovno a za hodinu volaji o pomoc a vy se bojite vyjet a majiteli se nedovolate a anglicky naumite.
Musím na sebe prozradit, že jsme asi před 6 nebo 7 lety porušili pravidlo nemít spojení. Mám na mysli, že jsme zapoměli vzít s sebou mobil. A v ten den nám vysadil motor. Doveslovali jsme do nejbližích sádek. ale nikdo tam nebyl. Rozhodli jsme se vrátit. Klika bylo to, že moře bylo jako olej a asi po 6ti veslování hodinách jsme se dostali na základnu. Pravda poslední kilometr nás zápřáhli kolegové z celkových asi 14 odveslovaných. Pokud by byly vlny, nebo nepříznivé počasí nikdy bych nepoužíval ruce. Od té doby do dnešního dne jsem terčem vtípků. Chybami se člověk učí – už nikdy bez telefonu. Také se mi stalo to, že za mnou přišel člověk z jiné posádky s tím, že jeho kolegové se úžasně bojí jakmile na echo zjistí pod sebou třeba 30 m hloubky a nejeli dál. Vzal jsem jej asi 2 x s sebou a byl spokojen. Proto se vždy nováčků ptám, zda se nebojí hloubek, jinak s nimi nejedu. Loni jsem svého nováčka uklidňoval, kyž nastaly vlny. Musel jsem ho přesvědčit, že nejsou nebezpečné – ale psychická zátěž pro něho byla značná. Ustanovenému kapitánovi se musí věřit, pokud není hazardér.
Kapitán má vždycky pravdu.Pravido č.1
Pravidlo č.2 když ji nemá, platí pravidlo č.1
Na lodi není prostor na demokracii.A Ti co bojí, mohou vyzkoušet feeder.
Vždy by měl rozhodnout zdravý rozum…
Padl mi kámen od srdce.
Ještě že mám na lodi kapitána, který si chce života užívat alespoň 50 let.
A s tou demokracií plně spouhlasím.
Špatné počasí, rychle pryč.
No ještě by jsem doplnil pitnou vodu nebo něco podobného na pití a něco málo na jídlo .Ikdyž se vždy nevyjíždí na celý den může se stát cokoli.Mě pokud přepadne hlad, tak je ze mě okamžitě kapitán a jede se domů. Dehydratace je nepříjemná věc a na moři není pocit žízně tak veliký.
2 treska 008
Tady se hazarduje se životy, takže veškerý stud a strach z komunikace s kýmkoliv MUSÍ jít stranou.
Osobně bych to řešil asi takto :
1. Vyslal bych jednoho člověka aby přitáhnul kohokoliv z místních (blbá cedulka s nápisem S.O.S. jistě každému napoví, že je problém (i místnímu Norovi)
2. Mezitím bych volal na místní policii nebo nějakou samosprávu – číslo na ně by mělo být v každé chatě, nebo si je vyžádat od majitele při příjezdu (každý z nás těch pár důležitých eng. slovíček v zadu v mozku má uschovaných, věř mi).
3. Používat při komunikaci slova : Please, problem, boat, sea, people, danger 100% pochopí každý.
4. Brát vždy sebou na cestu alespoň slovník ČJ-ENG, případně ČR-NOR
5. KAŽDÁ MINUTA JE DŮLEŽITÁ
6. POKUD SE NA TO SÁM NECÍTÍM NEVYJÍŽDĚT !!!
Ještě něco k “nezakufrování”. Dnes již čluny mají GPS, ale ne všechny.
Vždy jsem si určil v terénu nějaký bod, který je vidět z daleka – např. větrné elektrárny o nichž vím, že když k nim přijedu jsem na dobré cestě domů. Je jednoduché zabloudit mezi ostrovy a ostrůvky – několikrát se to některým kolegům, zejména nováčkům stalo. Mohu potvrdit, že když jsem s nováčky na vodě tak se mě najednou ptají, kde to jsme a kudy domů. Asi ve dvou či třech případech je našli až druhý den. Oni sice volali ale nedovedli popsat místo kde jsou. Proto je dobré brát s sebou proviant atd.
Sledovat aktuální předpověď počasí pro to konkrétní místo pobytu nebo zamýšleného rybolovu. Důvěřovat této předpovědi i když se ráno zdá, že počasí podle oka je a bude nádherně. Ruku v ruce s touto předpovědí počasí a výkonem motoru, vydávat se pouze do té vzdálenosti od přístavu abych se stihnul včas a bezpečně vrátit. Polde výkonu motoru se vydávat do určité vzdálenosti od přístavu. I pouhá 1 hodina plavby od přístavu za dobrého počasí, může být při zhoršení počasí mnohahodinová cesta zpět.
Vždy přihlédout k tomu, jak bylo včera. Vlny mohou být z předešlého špatného dne stále nebezpečné. Nebezpečné může být taky to, když se vítr otočí ze dne na den o 180°. Vlny se mohou střetávat a plavba v nich je hodně komplikovaná a pomalá pokud je-li vůbec možná.
Pokud budu ve fjordu nebo mezi ostrůvky, kontolovat vizuálně vlny na volné ploše vody.
Pokud se něco přihodí díky podcenění nebo nezodpovědnosti, nezkazíte dovolenou jen sobě!
Pokud možno, vyjíždět na rybolov na moře dvě lodě spolu.
Nemít funkční mobil, je jako jet chytat ryby bez prutu.
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.
Nahrávání ...
