Nápověda Doporučujeme:

Úvodní stránka Fóra Diskuze mořského rybolovu Bezpečnost a rybolov

  • Toto téma obsahuje celkem 27 odpovědí. Do diskuze (12 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel jindra a poslední změna proběhla před 10 roky, 11 měsíci.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 1. až 15. (celkem z 28)
  • Autor
    Příspěvky
  • #3239
    stipkostipko
    Účastník
    (906 odpovědí)
    byl(a) online před 13 hodiny

    Pravidla bezpečné plavby

    Zdravím v?etkých.

    Neviete ako je to s pravidlami pre plavbu na mori a rybolovom.

    Hlavne ma zaujíma, či je niekde uvedené, ?e sa zakazuje pri love v lodi stá?.

    Nedoká?em si predstavi? lovenie po sediačky, ale teraz to bol ohromný tlak. Rie?il som to a? cez Novasol…

    U akloholu mi to príde jasné, ale aj tu sa nóry rozchádzajú.

    #6029
    vamor
    Účastník
    (93 odpovědí)
    byl(a) online před 3 roky

    ?ádný zákaz stání v lodi při rybolovu neexistuje, musí? se chovat tak, abys nebyl nebezpečím pro ostatní členy posádky ani sám pro sebe. Co se týče alkoholu, tam je to naopak, na lodi – ani před jízdou – se pít nesmí.

    #6030
    stipkostipko
    Účastník
    (906 odpovědí)
    byl(a) online před 13 hodiny

    Tak to som rád aj do budúcna, preto?e domáci z chaty na ostrove Otroya – Hegdalovi, na nás vyvýjali nehorázny tlak. Ubytovanie je cez Novasol, a aj odtiaľ nám pri?la správa, ?e nesmieme stá? na lodi. Ak by to tak bolo, tak sme mohli rovno domov. Niesme turisti.

    S tým alkoholom to asi platí pre v?etkých, nielen pre kapitána.

    I keď …. Na inom mieste v Norsku, nám domáci tvrdil, ?e na ceste neexistuje ?iadna tolerancia, ale na mori to nevadí… V aute vraj ani spolucestujúci.

    #6276
    FishFish
    Účastník
    (292 odpovědí)
    byl(a) online před 1 měsíc

    O stání v lodi při rybolovu nic nevím, mě spí? zajíma, jestli existuje horní mez větru, při ktrém by se neměl turista na moře vydat? Nebo je to tak, chytej co si troufne??

    #6288
    vamor
    Účastník
    (93 odpovědí)
    byl(a) online před 3 roky

    Pro dr?itele VMP platí omezení chytat maximálně do 4 stupně Beaufortovy stupnice síly větru, tj. vý?ka vln max. 1,2 metru, síla větru 20-28 km/hod. Vlny mají místy bílé hřebeny. Tolik teorie. V praxi se ka?dý asi řídí vlastním instinktem, chce to hlídat si jedním okem neustále počasí a kdy? se ti začně svírat ” zadek ” tak mazat domů nebo se někde schovat. Co se větru týče, jedna z hor?ích variant je, kdy? začně silně foukat od pobře?í směrem na volné moře, za?il jsem při tom lámající se vlny o velikosti a? 4 metry, které se nám u ?estimetrové lodi několikrát i přelily přes příď a příjemný zá?itek to rozhodně nebyl, cesta, která normálně trvá 45 minut se prodlou?ila na 3 hodiny. Přitom změnu počasí nic neavizovalo, naopak moře bylo a? nezvykle klidné, prakticky rybník. Proto na vítr pozor, ?ivot máme jen jeden.

    #6298
    Hans
    Člen
    (78 odpovědí)
    offline

    Je?tě bych doplnil jednu radu a to o upevnění nástrah při přesunech na lodi. Pokud má loď dr?áky na pruty, do kterých se tyto zasouvají, tak doporučuju před vyplutím sundat nástrahy, které se mohou na vlnách při jízdě uvolnit a ohro?ovat posádku lodi. Vloni se mi takto na Hitře zabodnul háček od pilkeru do zad při jízdě v poměrně velkých vlnách (byl to úprk z moře domů), na?těstí jsem měl záchranou vestu, která mě uchránila od titulu "úlovek roku".

    #6300
    bocman
    Účastník
    (86 odpovědí)
    byl(a) online před 11 hodiny

    Ono to sem nepatří,ale kdy? tady pí?ete o prutech v dr?ácích,tak mi to nedá,abych se nepodělil se o příhodu,která se stala kolegovi na lodi.Měl pruty v dr?áku a při přejí?dění jsme chytli vět?í vlnu,loď nadskočila a prut byl v moři.Jen smutně koukal jak se potápí do hlubin.Nový prut,nový velký naviják a smutný pohled.

    #6305
    Hans
    Člen
    (78 odpovědí)
    offline

    Pro Bocman: No ona ta bezpečnost (nejen lidí) je u přesunů ve vlnách dost problematická. Jak se ptal nahoře Stipko, tak si nedoká?u představit jet ve velkých vlnách v sedě, kdy loď skáče z vlny na vlnu a v?e co není upevněno, tak v lodi lítá sem a tam a sedět se nedá u? vůbec. No a bavit se o stání/sedění při lovu snad nemá cenu, to musela bejt od někoho sranda ne? 🙂 Jinak prů?vih mů?e taky nastat, pokud Vás chytí vítr a vět?í vlny v malé lodi, přičem? začne zlobit motor. Vět?í bobky jsem snad nikdy neměl… Na?těstí ?lo pouze o podtlakovanou nádr? s benzínem, které si stačilo "up?ouknout" a motor pak ?lapal bez problému a? domů.

    #6306
    stipkostipko
    Účastník
    (906 odpovědí)
    byl(a) online před 13 hodiny

    Hrozne mi tu chýbajú príspevky z minulej diskuzie od ZAPu, ktoré boli veľmi prínosné. V téme Zajimavosti bolo u? tie? niečo povedané o bezpečnos?i na vode, hlavne plavba v noci, ale stále mi to pripadá len ako dohady. Čítal som si niečo o Osvedčení vodcu malého plavidla, zposobilos? M100, oblas? C (plavba na mori, ktorú vyu?íva ka?dý z nás), a mám taký pocit, ?e v?etko je inak.

    Skutočne sa za tmy treba vráti? do prístavu, tak?e nočné lovy sú podľa predpisov pase, ale nepoznám nikoho, kto nejazdí na ryby ďalej, ako 1,4 km od brehu (0,75 nmil.).O vetre a vlnách ani nehovorím. Preto mi pripadá tento preukaz ako nepou?iteľný.

    Je jasné, ?e ka?dý jazdí ďale od brehu, ?e noc v Norsku nieje noc, ale chcelo by to vedie? aspoň niektoré pravidlá správania sa na mori, aby sme tam prinajhor?om nezmatkovali.

    My sme mali problémy so stánim na lodi – podľa Nóra, sa to nesmie.

    Záchranná vesta je povinnos?, plavba v noci – za akých podmienok, plavba vo vlnách – to u? popísal Zapa v minulej diskuzii (keď bude trocha času, urobím z toho výcuc), nejaký ľudia veslovali na "Island" – čo urobi?, aby sa to nestalo.

    Skúste prispie? znalos?ami a skúsenos?ami. Zima je dlhá a tak je dos? času na pokec. Je blbé v Norsku kĺučkova? pred veľkou kontajnerovou loďou alebo pred trajektom….

    #6308
    stipkostipko
    Účastník
    (906 odpovědí)
    byl(a) online před 13 hodiny

    Tak tu je vý?ah z rád Zapy. Moc mu za to ďakujem.

    Řekněme ?e máte poruchu motoru nebo do?li pohonné hmoty. Předev?ím nesmíte propadnout panice. Berte to jako banální příhodu se kterou si poradíte. Předpokládám ?e máte tel. a nebo jste dohodnuti do kdy se vrátíte do kempu, na chatu, přístavu, nebo odkud jste vyjeli. Pokud fouká od moře k pevnině není v podstatě co ře?it. Zvedněte motor a nechte se donést k pevnině, po cestě mů?ete chytat ryby nebo se kochat přírodou.

    Pokud je to ostrov uva?te loď a jděte se schovat, ne? vás najdou. Případně zkuste upoutat jiné lodě signalizace v nouzi je kří?ení rukou nad hlavou. Nikdo by Vám neměl odepřít pomoc. Nezapomeňte, ?e i vy musíte v případě spatření lodě v nouzi přeru?it ve?kerou činnost a zahájit pomoc. V této situaci nepou?ívejte mezinárodních volacích znaků lodě v nouzi ani signalizačních raket, na to je čas a? o hodně později. Musíte si uvědomit, ?e ka?dý kdo zachytí Vá? signál a má dostupně prostředky je povinen Vám neprodleně přispěchat na pomoc.

    Pokud je ta hor?í varianta, ?e vás to nese na moře, udělejte nejdříve tato opatření ne? zavoláte o pomoc.

    ? Priorita je zpomalit drift a stabilizovat loď proti vlnám. Pokud máte vesla udr?ujte jejich pomocí loď ?pičkou proti větru, tím zpomalíte drift a zároveň nebudete ohro?ováni vlnobitím z boku.

    ? Pokud vesla nemáte zkuste vyrobit improvizovanou větrnou kotvu. Jde to udělat z kýblu , ta?ky nebo něčeho podobného co máte v lodi. Jak to vypadá najdete v jiném tématu kde to u? rozebírali. Hlavně nezapomeňte na díru ve vrcholu kotvy asi třetinu vrchního průměru. Uva?te jí na příď lano dlouhé tak tři a? pět metrů. To vás zpomalí a stabilizuje proti vlnám.

    ? Teprve teď volejte přátelé a hlaste polohu. Pokud máte GPS hlaste své tři poslední polohy asi po 15 min pomů?ete tím stanovit směr svého pohybu kdyby do?lo k přeru?ení spojení.

    ? Pokud nemáte sna?te se popsat to co vidíte kolem sebe. Pou?ívejte přirovnání jako?e hora vypadá jako otočený hrnek, nebo jako lev ve skoku. Místní to vět?inou poznaj a je vyhráno.

    ? Telefon pou?ívejte krátce ?etřete baterku, nikdy nevíte jak dlouho tam budete. Vět?inou to netrvá dlouho tak nezmatkujte a v klidu čekejte.

    ? Pokud pro vás přijedou kolegové a jste nuceni loď odtáhnout pou?ijte pokud typ lodí dovoluje raději svázání lodí bokem k sobě. Daleko lépe se manipuluje při jízdě. Člun uvázaný za záď lodi Vás bude kroutit a sám bude nekontrolovaně ují?dět do stran. To mů?e být problém. Lano musí být dost dlouhé, kdy? u? to jinak nejde. Nemá to brzdy a na zádi je motor toho co vás táhne, tak a? tam nejste dva na odta?ení.

    #6309
    stipkostipko
    Účastník
    (906 odpovědí)
    byl(a) online před 13 hodiny

    Druhá čas? od Zapy

    Co vzít sebou na moře.

    Četl jsem tady různé příspěvky ve kterých popisujete co si berete na moře pro va?e následné pře?ití. To co teď budete číst neni zpochybňování va?ich rozhodnutí ale jen praxe a odzkou?ené standardy.

    ? Nejčastěji vyjí?díte s mobilním telefonem. To je velice rozumná věc při men?ích potí?ích neocenitelný pomocník.

    ? U vysílaček je to u? vzhledem ke kódování a pou?ívané frekvenci dost diskutabilní. Pokud je po?íváte měli by být schopny komunikovat na frekvencích pro nouzová volání. Taky dosah je dost malej, 5-10 km je nedostatečné. Pokud nemáte na vodě spřízněnou loď je to nedostatečné.

    ? Obě tyto pomůcky mají ale svoji bolest v tom ?e jsou náchylné na styk s vodou. Proto doporučuji mobil uzavřít do vodotěsného pouzdra a dát do vnitřní kapsy oblečení.

    ? Pro komunikaci pou?ívejte nějaké bezdrátové zařízeni třeba náu?ní sadu. Do rychlé volby ulo?te tisňové volání v Evropě nejčastěji 112.

    ? Vysílačky mají nouzové tlačítko které spou?tí nouzové volání, pouze ale jen lep?í modely.

    A teď pozor, nouzové volání pou?ijte opravdu jen v té chvíli, kdy? u? nebudete situaci zvládat. V některém dal?ím příspěvku popí?u co tím spustíte za ?rumec. Pokud nastane taková situace třeba při převrácení lodi, stačí vytočit rychlou volbou nouzové číslo a o více se nestarat.

    ? Nikdy nevyndávejte mobil z pouzdra!!!!! Operátor příjme va?e volání a pokud po zaměření zjistí ?e přichází z moře spustí záchranou akci i bez komunikace s vámi.

    ? Telefon nemusíte sám ukončovat to provede operátor sám. Hlavně ho nevypínejte podle jeho signálu Vás hledaj. Od chvíle co jste vyslali signál se u? o dal?í komunikaci nestarejte věřte jim. Doufám ?e to nikdy nikdo nebude potřeba věřte vím jaké to je.

    ? A teď zásada číslo jedna sna?te se dr?et u převrácené lodi nebo kdy? jí to odnese, tak ji nehoňte. A dr?te se u sebe nesna?te se nikam plavat, moderní obleky Vám dají dostatečný vztlak se udr?et nad vodou.

    ? Zbytečně se nepohybujte, Vá? krevní oběh je omezen a zásobuje ?ivotně důle?ité orgány a za ty nepova?uje ani ruce ani nohy.

    ? S největ?í pravděpodobností k Vám ji? letí helikoptéra pobře?ní strá?e Ta je vybavena termovizní a vidí Va?e teplo na kilometry. Mů?e se taky objevit hlídkový letoun ten jí má také.

    ? Pokud Vás uvidí dá vám to vědět zpětným přeletem a kývavým pohybem křídel. Mávat mu nemusíte vidí Vás jako barevnou skvrnu tak to nepozná. Navede k vám nebli??í plavidlo.

    ? Uvádím to hlavně pro to, aby jste věděli ?e pokud jste připraveni, je na modlení je?tě čas.

    ? V?dy se spoléhejte na sebe, pomoc druhých je a? dal?í krok. Asi se v?ichni schodnem ?e nejezdíme zase tak stra?ně daleko a vět?inou je nějaký břeh v dohledu.

    ? O benzínu to je snad jasné aspoň 5l v zásobě.

    ? Nů? to máte snad v?ichni.

    ? Na lodi mějte dostatečně dlouhé lano cca 30m je to jedna z nejdůle?itěj?ích věci v nouzi.

    ? Kotvu nepova?uji za nutnou. Vzhledem k hloubkám nebudete schopni zakotvit a u břehu je to zbytečné to je lep?í nechat se donést ke břehu. Pak je také problém kotvu následně uvolnit a vtáhnout do lodi. A v neposlední řadě zakotvená loď je vydaná na pospas vlnobití a větru.

    ? Rozhodně mějte plovací oblek je to opravdu i přes pochybovače to nejlep?í co mů?ete mít sebou. To ?e spadnete do vody neni zas tak pravděpodobné, důle?itěj?í je, ?e Vás ochrání před chladem pří nedobrovolném pobytu na vodě. Ten je dále vybaven pí??alkou ta na přivolání pomoci stačí.

    ? Taky objetujte kousek místa pro malou lahvičku do které vlo?íte to co v?ichni známe z krabičky poslední záchrany.

    ? Pár sirek kousek niti jehla a dal?í drobnosti Vám mů?ou zachránit ?ivot.

    ? Také základní nářadí ve formě skládacích kle?tí pomů?e neocenitelně při opravě. Pokud u? dojde k nějaké nehodě pokuste se z toho dostat hlavně vlastní pomocí.

    ? Poruchy motoru jsou nejčastěji způsobeny přívodem paliva. Někdy pomů?e i taková banalita jako zvednutí nádr?e nad motor.

    ? Při opravách nezapomeňte aby jeden neustále pozoroval okolí. Neblí?ili se útes. Náraz se ?roubovákem v ruce mů?e být smrtelný.

    ? Nebo vlna. U pobře?í se mů?ou vyskytnout tak zvané zlomové vlny. Je to vlna která se zvedne za určitých podmínek o terénní zlom na dně je dost rychlá a má sílu Vás pokud jde z boku převrátit. Je dost neobvyklá ale znáte to, kdy? se daří tak, se daří.

    ? Pokud máte v lodi pohozeny je?tě lahve s vodou, ty se v?dy vejdou, dvě petky uvezete a pár su?enek ve sklenici od kafe taky. Uvidíte ?e se bude zdát v?e jednodu?í a nebudete hned propadat panice.

    ? Holínky patří na pole, ne na moře a to i ty rybářské. Do lodi vy??í botu vodě nepropustnou se ?něrování a? do ní nemů?e voda. V ka?dém rybářství nebo turistickém obchodě jich maj několik druhů. A kdy? vyberete ty co jsou třeba do mínus dvaceti nebo vý?e tak máte na léta vystaráno. Pomatujete na pořekadlo "klid a nohy v teple" kdo z vás ho aspoň jednou nepou?il.

    #6310
    stipkostipko
    Účastník
    (906 odpovědí)
    byl(a) online před 13 hodiny

    Posledná čas? výcucu od Zapy

    Na to jak jezdit mezi vlnami není ?ádná univerzální poučka. Asi úplnej základ je odhadnout vlny u? ze břehu. Podotýkám v?e co budete číst je my?leno pro takovou loď co máme v Norsku v?ichni k dispozici. Délka kolem 5,5m a ?íři do 2,5m. Pokud máte men?í tak uberte a pokud vět?í mů?ete trochu přidat. V?eobecně platí ?e vlny do 1,2m jsou pova?ovány za malé a mů?ou na nich být takovéto lodi provozovány. Já doporučuji pou?ít svůj rozum a přirozený strach. Pokud se Vám to nezdá nejezděte nikam! Pokud se rozhodnete vyjet nebo Vás překvapí vlny během dne zkuste se řídit následujícím.

    ? Předev?ím zhodno?te o jaký druh vln vlastně jde. Ve fjordech se asi nejčastěji setkáte s krátkou ostrou vlnou která se vzhledem ke své poměrně malé energii láme jako nízká, dělá bílou čepici. To platí hlavně o vlnách které jdou od pobře?í. Tato vlna Vás příli? neohrozí její vý?ka jen zřídka přesáhne metr. Sice nepříjemně houpe ale chytat se dá. Pokud v těchto vlnách jezdíte stačí pouze nejezdit příli? rychle. Krizová rychlost je, kdy? začne předek mlátit o vodu.

    ? Tento druh vln se také tvoří ve fjordech při větru od moře a bývají je?tě zesíleny odlivem. Tato vlna je daleko nebezpečněj?í. Je dost silná a má dostatečnou rychlost. Pokud přesahují jeden metr doká?í u? při kritické chybě řízení loď převrátit. To ale nebude ná? případ! Ty to vlny poznáte hlavně podle jejich ?ířky a délky. Nelámou se v celé své délce ale jen asi ve třetině délky. Čím má voda vět?í energii je zrádněj?í, pozor na nápadně ?iroké a dlouhé vlny. Tam je potřeba odhadnout jestli ve chvíli kdy na ní najedete nepohltí vlnu před ní a tím změní svoji charakteristiku. V?dy koukejte na vlny jak jdou za sebou. Choděj v sekvencích . Je potřeba zvolit takové tempo aby jste nají?děli ty ni??í a mezi vrcholovýma proplouvali. Zní to slo?itě ale jde to samo kdy? to pak zkusíte v praxi.

    ? Úhel nájezdu volíte zhruba 45st vlnu přejí?díte v tom místě kde nemá pěnivej vrchol. Pokud se vám stane ?e to ?patně odhadnete a dostanete se v tomto úhlu pod vrchol, kde se u? láme a vám hrozí přelití vody do lodi. Musíte vyu?ít rezervy výkonu motoru a stočit loď kolmo na vlnu. Sice to pěkně cákne ale ?ádnou ?kodu to nenadělá. Nezapomeňte na vrcholu sní?it výkon a? to nezapíchnete přídí do druhé vlny.

    ? Počítejte ?e ve vlnobití musíte v?dy kři?ovat, proto si určete zhruba po jakém úseku budete provádět obrat mezi vlnami. Je to sice nejkritičtěj?í manévr který budete provádět ale nic, co se nedá zvládat. Hlavně stím nespěchejte pozorujte vlny a sna?te se vyhlédnout dvě nejklidněj?í s co největ?í mezerou. Dřív nebo později přijdou.

    ? Kdy? se rozhodnete pro obrat najeďte vlnu asi v 70st úhlu, pokud při je?dění vrcholu vlny si budete jisti ?e obrat dokončíte. Tak učiňte vté době kdy budete mezi vlnami tak aby nájezdový úhel na dal?í vlnu byl zase v rozmezí 70-45st tentokrát u? z druhého boku Va?í lodi.

    ? Kdy? se rozhodnete manévr nedokončit, přejeďte vlnu a pokračujte ve stejném směru na dal?í nic vám nehrozí jen to bude ostřej?í přejezd. Ten obrat musí být rychlej ale neměli by jste ho přetočit. V podstatě takto postupujete při jízdě po i proti vlnám.

    ? Pozor pokud jedete po vlně počítejte s její rychlostí a? Vám nezaleje zadek lodi. Ten je nechráněnej a je daleko ni??í ne? příď.

    ? Teď jak určit nebezpečnost tohoto typu vln. Pro vás začíná být nebezpečná v té chvíli. Kdy se její lámající vrchol nachází tak vysoko ?e by se mohl přelejt přes bok lodi. Pokud se tak stane musíte změnit taktiku jak na ně. Tady je potřeba volit vět?í úhel přejezdu i za cenu skákání a cákání předku.

    ? Přesuňte posádku více k zádi lodi tak aby jste zvedli příď ale nepotopte si moc záď. Instinktivně to vycítíte kdy je to tak akorát. Vlny se sna?te nají?dět men?í rychlostí a v nepěnivé časti pokud to jde. Upozorňuji ve chvíli kdy? jedete proti vlnám je to hrozně pomalé ale neuspěchejte to. Nikdy při výjezdu na vlnu nesmíte ubírat. A u? vůbec ve vlnobití necouvejte a? se děje cokoliv.

    ? Pokud chytáte na otevřeném moři setkáte se taky s vlnami tak zvaně oceánskejma. To jsou vlny kdy moře vypadá jako obrovskej vlnitej plech na střechu. Ve své podstatě nejsou tak nepříjemné jako ty dříve popsané. Nemají ostré vrcholy a svou oblou charakteristikou nemají tendenci loď obracet pokud jdou z boku. jízda je stejná jako v přede?lém případě, jen mu?e být rychlej?í.

    ? Pozor na ně, a? kdy? se blí?í k pobře?í. Vznikají z nich velmi silné příbojové vlny. Taky se z nich dělá více ?patně.

    ? Na závěr netvrdím ?e se v takovémto člunu nedá úspě?ně jezdit i za velmi bouřlivého počasí. Je to hlavně na zku?enostech posádky, jsme ale rybáři a ne sebevrazi tak berme za platné, ?e vlna nad metr – jsme doma. Pokud nás to potká na moři a u? není vyhnutí, nepanikařte, jeďte pomalu a kři?ujte v dostatečném úhlu.

    ? Pokud je Vá? člun vybaven podtlakovým odtokem tak ho mějte otevřený je?tě ne? to začne.

    ? Dolejte benzín. Pří řízení, máte li volantové, stůjte, musíte mít přehled o vlnách. V?ichni si nasaďte vesty, hlavně správně upevnit, a? zní nevyklouznete.

    ? Pro v?echny případy připravte něco na vylévání vody. Také si předem určete kdo a co bude dělat. Pokud jste nízký na vlny co přicházejí vyhoďte ryby, ka?dej cm ponoru je dobrej.

    ? K těm vlnám co jdou přímo k pobře?í si dovolím je?tě dodat. Nechat se uná?et k pobře?í vlnami, to by jsem nechal jako krajní mo?nost při poru?e nebo podobné situaci. Je v tom jakási ztráta kontroly nad lodí a to neni nikdy ten správnej stav. I kdy? připou?tím je to lep?í ne? bezhlavé je?dění nahoru a dolu.

    ? Druhou mo?nost vyu?ít vlastní vlny na návrat v tomto podání by jsem si nedovolil nikomu doporučit. Je to u? o značných zku?enostech a s otevřenou lodí to je dost velkej risk. Na poprvé zcela jistě bude Vá? pohyb stejně dopředný a nikam se nedostanete. Vemte v úvahu ?e vá? motor nereaguje na pokyny plynu ani zdaleka tak rychle jak by jste to potřebovali. Vrtule je dost malá a ve zpěněné vodě se chová jinak ne? jste zvyklí. Hlavní riziko je, ?e podceníte tah a vlna Vás strhne zpět. To mů?e mít za následek utopení motoru nebo nabrání značného mno?ství vody. Proto je potřeba nejdříve tuto techniku raději nacvičit.

    ? V?em doporučuji ve vlnách kři?ovat v?dy se to dá. Snad jen s výjimkou dojezdu do kotvi?tě. Je vtom hlavní výhoda pořád jste pánem lodi. A je daleko men?í pravděpodobnost ?e vás v pohybu vlna zaleje. Pokud máte funkční motor a jste na vlnu ve vět?ím úhlu ne? 15st vlna Vás nedohoní ale naopak Vás nese svým směrem. Nemáte takovou hmotnost aby jste překonaly tou plochou kterou se pod tímto úhlem opíráte o vlnu povrchové napětí vody a vlna se začala přelévat do lodi. Nadbytek vněj?í síly proti odporu vnitřní strany kompenzuje va?e dopředná rychlost vyvolaná tahem motoru. A u? nechám té fyziky. Je?tě k posílení stability lodě kromě kormidelníka v?ichni seďte co nejblí?e k podélné ose plavidla. pokud to situace vy?aduje sedněte si na dno trochu to je?tě zlep?í stabilitu.

    #6316
    Hans
    Člen
    (78 odpovědí)
    offline

    Stipko díky za rady od Zapy! Člověk nikdy neví, kdy se budou drobnosti jako "nikdy necouvejte, a? se děje co se děje", hodit. Co se týče chytání v noci, nebo stání na lodi, zkusim se podívat na nějaký norský web, jestli o tom něco pí?ou. Dám vědět.

    #6318
    Vojtko
    Účastník
    (323 odpovědí)
    byl(a) online před 1 měsíc

    Vďaka stipko, vďaka ZAPA. Ani metodicko-teoretická príprava počas dlhej zimy neza?kodí, skôr práve naopak. Privítal by som aj ďaľ?ie vhodné “manuály na rie?enie problémov”, resp. osvedčené finty. Skúsenej?í kolegovia, potvrďte svoju hodnos? !!!

    #6319
    SalmonSalmon
    Účastník
    (600 odpovědí)
    byl(a) online před 27 dny

    Snad to není mimo téma, ale měl bych dotaz: Jak postupovat v případě úrazu nebo nemoci? Jaké si sjednat poji?tění, čím se u lékaře prokazovat a co si musím hradit na místě sám? Určitě se najde někdo, kdo tuto nemilou zku?enost má.

Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 1. až 15. (celkem z 28)

Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.

Úvodní stránka Fóra Diskuze mořského rybolovu Bezpečnost a rybolov

Lokality

Bakkan Wahl

Soroya

Seter Brygge

Madagaskar

Maledivy

Poslední fotogalerie

Soroya » Březen 2019

Maledivy » Únor 2019

Madagaskar » Listopad 2018

Anketa

Jaký bude mořský rybolov v 2021?

(58)
(56)
(24)
(24)

Nahrávání ... Nahrávání ...