- Toto téma obsahuje celkem 18 odpovědí. Do diskuze (13 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 10 roky a 8 měsíci.
-
Příspěvky
-
Citace: Krátká poznámka je uváděna i k UV a fluorescenčním nástrahám. Některé ryby jako lososi, duhácí nebo mořští pstruzi mají oči, které vnímají UV záření Je to však jen za určitých podmínek (v mládí, při tření). Tzn. přínos těchto nástrah je s otazníkem. Stejně jako u fluorescenčních výrobků. Někdo jim věří, někdo ne..
Díky Bestík, jsem téhož názoru. V předchozí debatě už jsem nechtěl dál zaplňovat stránky svými názory ohledně viditelnosti v hloubkách. Toto, co uvádíš, je pravda a ne přání rybáře. A jak jsem už psal, kolik živých svítící nástrah se v moři vyskytuje? Nevím! A svítící nástrahy, jak zde čtu, posílají chlapi do hloubek 60+m. Proti gustu, žádný diškutát, ale myslím si, že je to pro rybu nepřirozené. Ryba reaguje především na pohyb nástrahy a její aroma.
Nechci ale potlačovat snahy o rybářské inovace a hlavně představy, které jsou pro nás rybáře tak důležité :-P:-P
Volba je na rybáři.
V prosincovém čísle švédského Fiske Journalen jsem narazil na pěkný obrázek. Vzhledem k tomu, že se poslední dobou dost debatuje o barvách nástrah, tak jej tady uvádím. Jedná se o schéma barevného spektra při průchodem vodou, tj. jaká barva se dostane do jaké hloubky.
Vysvětlení je pak relativně jednoduché. Barva, která se nedostane hlouběji než 20 metrů je pak třeba v 50 metrech vnímána de facto jako šedá. Chci-li tedy chytat v 35 metrech, pak je mi červená barva nástrahy k ničemu, protože ryba ji jako červenou neuvidí…
To taky dle autora pěkně vysvětluje, proč jsou hlubokomořské ryby nebo korýši červení. Tahle barva je totiž tam dole zaručeně "neviditelná" (šedá)… 🙂
Krátká poznámka je uváděna i k UV a fluorescenčním nástrahám. Některé ryby jako lososi, duhácí nebo mořští pstruzi mají oči, které vnímají UV záření Je to však jen za určitých podmínek (v mládí, při tření). Tzn. přínos těchto nástrah je s otazníkem. Stejně jako u fluorescenčních výrobků. Někdo jim věří, někdo ne…
Nemám nič proti predneseným názorom že ryba farby vo väčších hĺbkach nevidí a svetielkujúce nástrahy sú pre ňu neprirodzené. Prečo potom v hĺbkach 60+, 80+ aj hlbšie niektoré dni je väčšina záberov na červené nástrahy a iné dni na modré, alebo žlté a o červené ani nebrknú?
Mám pocit že tady mícháte hrušky a jablka do hromady. UV záření je úplně něco jiného než fluorescenční světlo.To znamená že UV záření my lidé nevidíme ,ale fluorescentní světlo ano.A je pravda že UV záření někteří živočichové vnímají,ale to nám je v podstatě jedno protože na UV záření asi lovit nebudeme. Ten obrázek co vložil bestik je zajímavej,ale vědci tvrdí že i v mnohem větších hloubkách je větší světlo než se domnívali.Prý je to způsobeno na dně se rozkládajícími živočichy a organizmy který světélkují-luminiscence. UV světlo je skvělé na nasvícení fluorescenčních nástrah-UV lampa atd.
Zajímavé. Jaká je tedy ideální barva nástrahy, když chytáme v cca 50m. Je to jedno, protože už je tam všechno šedé, nebo jsou barvy, které i v této hloubce si zachovají barevnost?
V 50 metrech je určitě úplně jedno, jakou barvu nástraha má – podle světelných podmínek na hladině vidíš pouze v různých odstínech modré a šedé až po černou (pokud tedy nemáš v dané hloubce světelný zdroj – např. potápěči lampu). Nejdříve skutečně mizí červená – asi před 10 lety si prakticky celá naše parta koupila potápěčská křídla OMS (reguluje se s nimi vztlak pod hladinou), která jsou v nádherně sytě červené barvě (nad vodou skutečně paráda). Jediný kamarád, který tehdy nepodlehl a nekoupil ho taky nám pak po prvním společném ponoru řekl – Co je Vám to platné, když už v 15 metrech jsou černá, jako to moje? 🙂 🙂 🙂
Osobně si myslím, že nejdůležitější je tvar a pohyb nástrahy, dále pak případně odlesky světla – na konkrétní barvě pod 15 metry skutečně moc nezáleží – zde už rozeznáš pouze to, jestli je nástraha světlá s nebo tmavá (to může mít vliv ve vztahu ke světelným podmínkám nad hladinou, když ryba útočí směrem proti hladině). Význam asi taky má, jestli je nástraha vyvedena v barevné kombinaci, podobné rybám, které se v dané lokalitě nacházejí a jsou tak přirozeným zdrojem potravy predátorů, které lovíme (pruhy, skvrny apod.) Ale na druhou stranu, vždyť je to krásné, mít nástrahy v různých barevných modifikacích, tak proč ne? 🙂 🙂
Přesně tak kluci….já mám taky takové zkušenosti.Barevnost je důležitá při lovu v mělčinách, ale ruku na srdce:-Dnení to nádhera, když si to vyskládame na stůl a je to hezky všechno barevné.:-Dvšichni sme tak jaksi zběratelé a v norsku využijeme tak 10 procent toho,co tam všechno vozíme:-D:-D….co ak náhodou…:-D
Podle mě barvy mají výhnam dejme tomu do 30m za jasných dní. Pak již dravci reagují na pohyb resp. vlnění, které lovený živočich způsobuje svým pohybem. U dravců se jedná o tzv. lovící reflex. Velcí suchozemští predátoři /lvi, medvědi atd.) se rádi vydají za kořistí, která se pohybuje. V pohybu zpravidla poznají nějakou “vadu” budoucí kořisti. Souhlasím s tím, že se nám několikrát stalo, že jeden den to šlo na červené, druhý na modré a pod. v menších hloubkách. Dále na množství záběrů působí i to,zda jsme trefili hejno. To se pak předhánějí. Dokud nebudou řádně prozkoumány smysly ryb a detailně jejich fyziologie, chtělo by se říci myšlení tak se budeme pouze domnívat proč berou a neberou. Ovšem rád si pročítám názory a zkušenosti z teto oblasti, ale ještě asi není doba na zevšeobecnění a návodu. Xkrát jsem viděl, jak kranasové spokojeně projížděli kolem hejn rybek a neútočili, ale když se do toho dali, tak to věděl celý útes. Prostě i predátoři mají své dny.
Pavle, máš pravdu stim sběratelstvím a u mě to platí 100% a aby vše člověk poctivě zkusil a mohl říci své poznatky, tak by na severu musel být celou sezónu.:-P
Kime, ale dle toho spektra mají význam i za jasných dní, jen některé barvy dle lovné hloubky. A když Ty lovíš převážně ” v noci”, tak je to ještě omezenější. V tom spektru není bílá barva. Když se zamyslíme nad tím spektrem, tak bychom měli volit barvy návnad dle lovne hloubky a né jinak a cca od 35m už je to úplně jedno a záleží spíš na hluku a pohybu neboli vedení nástrahy.:-x
Jedna věc je věda a druhá ryby. Takže z vědeckého hlediska nevím, proč ryby, i kolem 100m, berou hlavně na červené papriky!
To že ryby berou na červenou i ve větší hloubce může být tím, že ta červená dává určitý odstín šedi, který je pro ně přirozený, osobně si pilkry vyrábím a sem si téměř jistej, že by stačilo tak 3-5 typů, ale vždyť by ty krabičky pak vypadaly jaksi chudě a smutně. Navíc je to podle mě určitá prestiž každého rybáře mít krásné nástrahy. S čím by si pak člověk doma hrál a představoval si co na danou nástrahu chytne? 😉
Presne to si myslim taky. Cervena paprika dle meho nazoru presne napodobuje krabi nohu ci klepeto. Jak tvarem, tak barvou. To, ze to je dole seda a nikoliv cervena je v podstate jedno. Jde o odstin. Dalo by se tady rict, ze staci vzit podobne sedou papriku a melo by to fungovat stejne… 😀
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.
Nahrávání ...
