- Toto téma obsahuje celkem 1,273 odpovědí. Do diskuze (88 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 10 roky a 9 měsíci.
-
Příspěvky
-
To Cigin: co jsem slyšel, je to od lososů ze sádek a víc na sever se prý výskyt snižuje. Takže pokud utíkáš jinam a budou tam sádky, tak to bude podobné. My byli loni na Bakkanu už po třetí za sebou vždy v květnu a mimo brosmy, které jsme nebrali vůbec byli červi jen u lengů přes 80 cm a sem tam treska obecná v břišní stěně. Jinak nic.
O červech jsme se loni bavili s majitelem chaty kam jezdíme (Aure střední Norsko). Bylo nám řečeno že červi se občas nepravidelně vyskytují prakticky všude. Některý rok je fjord plný červů a dalších 6 let se to tam vůbec neobjeví, ovšem v sousedním fjordu může být většina ryb napadená.
Do souvislosti se sádkami to vůbec nedával, ale je pravda že říkal – čím víc na sever, tím méně červů obecně.
Do Aure už jezdíme hezkých pár let a problémy s červíky nemáme. Občas je nějaká ryba napadená, ale není to nic hrozného. Většina ryb je OK.
Připojím se k tomu, co píše ERG. Tak 4-9 let zpátky (co pamatuji) na Bakkanu byly ryby čisté, červy neměly, kromě skutečně velkých mníků. Teď poslední roky jsou obecňačky napadeny tímto parazitem (ale i menší kusy) tak jedna ze tří. Keleři na to netrpí. Co se týká polohy vzhledem k polárnímu kruhu, myslím, že to nehraje roli. Byl jsem 2010 v Lauvsnes, ryby tam byly čisté. Vloni na Bakkanu (v 2.pol března)potvrzuji, že obecňačky byly červavé (každá druhá). Ale jak říká Ben, jsou to jen proteiny 😀
Naki napsal: Hmmmmm, tak dneska by to šlo.
To jako myslíš ve vztahu k tvrzení manželky, že jednoho krásného dne se sebere a vrátí se k mamince? 😀 😀
Ale jak říká Ben, jsou to jen proteiny
Pre Bena sú to “len proteíny”, lebo ………kšeft. Aj pre mňa sú to proteíny, ale ryba bez tohoto “vylepšenia” mi chutí viac. 🙁 Mne sa tieto proteíny hnusia:-E:-E:-E .
Naki napsal: Hmmmmm, tak dneska by to šlo.
Naki, máš úplnú pravdu, lebo člny čo tam boli ešte v piatok na prívesoch sú už spustené na vodu.:-D
No jo, fakt jsou, teď na to koukám vpravo od boudy jsou vidět přídě lodí. Dneska jsem koukal na dlouhodobou předpověď a už i ty mrazíky konečně polevují. Už se nám to krátí. 🙂
Tady je něco k těm červíkům odbornějšího:
Parazité
Anisakis simplex
Nebo-li sleďový červ či velrybí červ je jedním ze škrkavek rodu Anisakis, kteří jsou parazité mořských savců, jako jsou tuleni a velryby. Tento druh je nejznámější, protože se nejčastějším zdrojem nákazy lidí, kteří jedí syrové maso, nebo nedostatečně tepelně upravené rybí maso.
Životní cyklus Anisakis simplex
K dokončení životního cyklu škrkavky jsou nutní tři rozdílní hostitelé.
1. Dospělý samec a samice žijí v žaludku mořských savců. Anisakis simplex najdeme ve velrybách, sviňuchách a tuleních a dokonce i v mořských ptácích. Dospělí červi se zde páří a vajíčka jsou vyplavena ven z těla s trusem hostitele.
2. Ve vajíčku nastává vývoj larvy. Po vylíhnutí jsou drobné larvy pozřeny drobnými mořskými živočichy (kril), například krevetami.
3. Po pozření krilem, nastává výoj uvnitř hostitele. Larva sílí. Pokud je hostitel pozřen rybou, larvy se svým háčkem, který je umístěn blízko úst chytí za tkáň ryby.
4. Larva dokáže putovat tkání až se usídlí ve svalovině, břišní dutině a vnitřních orgánech ryby, jako jsou játra a střeva. Takto přichycené larvy jsou chráněny obalem. V rybách dochází ke konečnému vývoji, který je nakažlivý pro mořské savce a ptáky.
5. Pokud ryby zemře, larva opustí svůj ochranný obal a pokouší se najít nového hostitele. Jestliže rybu pozřel nějaký savec. Stane se larva dospělou připravenou k páření.
6. Larvy dosáhly dospělosti a mohou se začít pářit. Celý cyklus nastává znovu.
7. Larvy, které jsou pozřené člověkem nejsou dospělé, ale mohou způsobit bolestivé onemocnění zvané anisakoidóza. Tato nemoc byla poprvé diagnostikována v roce 1950.
Červ je schopný se pohybovat i v mrtvé rybě. V případě, že naleznete tyto parazity v těle ryb, neznamená to, že se živily planktonem. Ryba mohla pozřít menší rybu, a tak se nakazila.
Když jsou uloveny ryby a hned se nevykuchají, červi se přesouvají do svaloviny úlovku a zvyšuje se pravděpodobnost nakažení člověka.
celý článek včetně fotek:
http://www.rybarenivnorsku.eu/clanky/clanky/parazite-morskych-ryb.html
a tady hezký článek přímo na Rybolovnorsko
https://www.rybolovnorsko.cz/index.php?text=252-parazite-morskych-ryb
Jenom bych ještě doplnil, že parazit je termolabilní jak při vysokých tak při nízkých teplotách. Takže řádně tepelně upravené maso, stejně tak řádně promražené maso, tyto parazity spolehlivě ničí.
No jen aby, doufám, že mi v břiše neputuje armáda červů:-( sice jsme to vždy pořádně prohlíželi přes zářivku, ale člověk nikdy neví. Všem díky za info, bylo to poučné:-D
Dle našich zkušeností, je lepší rybu zbavit vnitřností již po chycení, protože potom paraziti nemají tolik času se dostat do masa:-(
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.
Nahrávání ...
