Tajemní platýsi

Jsou platýsi “praváci” nebo “leváci”? Platýsi jsou opravdu hodně divné ryby. Hlavně proto, že celý svůj dospělý život tráví vleže na boku. Představte si nějakou běžnou rybu, třeba kapra. Má hřbet, břicho a boky, tělo je zploštělé ze stran. Teď platýse obraťte na bok. Dostanete ideálního obyvatele dna, který může pohodlně ležet v písku nebo bahně a čekat tam na kořist. Je tu ale drobný háček – jedno oko by se dívalo do substrátu na dně, kde by vůbec nic nevidělo. Tenhle problém velmi kreativně vyřešili platýsi. V dospělosti mají obě oči na stejné („horní“) straně hlavy.

Oko putuje lebkou

Larvy platýsů vypadají jako normální rybí potěr. Jejich tělo je dvoustranně souměrné, volně plavou a mají plynový měchýř, který je nadnáší ve vodě. Při metamorfóze – tedy proměně v dospělou rybu – se ovšem s larvou dějí podivné věci. Především se jedno oko přesunuje na opačnou stranu hlavy. To samozřejmě vyžaduje i přestavbu určitých částí lebky. Zároveň se posunují některé struktury v mozku. Nemyslete si ale, že platýs celou hlavu jednoduše otočí o devadesát stupňů. Zatímco jedno oko se stěhuje, čelisti nebo pravé a levé vnitřní ucho zůstávají zhruba ve svých původních pozicích. Larva se během metamorfózy postupně naklání, až nakonec leží na boku a začíná žít na dně. Ztrácí také plynový měchýř, protože už nepotřebuje, aby ji nadnášel. Změnami procházejí rovněž další orgány. Mohutní například svalstvo na té straně těla, kam putuje oko.

Maskované zbarvení

Dospělí platýsi loví u dna bezobratlé živočichy nebo menší ryby. Dokážou plavat vlnivými pohyby, ovšem rychlostí a obratností by toho asi moc neulovili. Proto spoléhají spíš na moment překvapení, v čemž jim pomáhá jejich vynikající maskování. Dolní strana těla (tedy bok, na kterém ryba leží) je světlá, takže při pohledu zdola splývá s osvětlenou hladinou. Horní strana bývá tmavší a obvykle skvrnitá v různých odstínech žluté, hnědé nebo hnědozelené. Díky tomu je při pohledu shora k nerozeznání od okolního dna. Nejmenší druhy platýsů měří v dospělosti jen 2 centimetry. Největší zástupce řádu, platýs obecný žijící v severním Atlantiku a Severním ledovém oceánu, ovšem může narůst do délky hodně přes 2 metry a vážit přes 300 kilogramů.

Pochází až ze třetihor

Mnoho druhů se intenzivně loví, takže tato skupina ryb má i velký hospodářský význam. Když jsme si platýsy důkladně představili, pojďme si říct, na kterém boku leží. Odpověď prozrazuje leccos zajímavého o evoluci ryb i o evoluci tělní asymetrie. Platýsi se zřejmě vyvinuli z normálních dvoustranně souměrných předků. U nejstarších třetihorních zástupců ještě nebyl dokončen přesun jednoho z očí na opačnou stranu těla. Oko bylo velmi blízko vrchu hlavy, ale stále na „své“ straně. Fosilie ukazují, že jedinci těchto druhů leželi náhodně buď na pravém, nebo na levém boku.

Praváky i leváky ovlivňuje prostředí vývoje larvy

Stejnou náhodnost pozorujeme u vývojově nejpůvodnějších skupin dnešních platýsů – zhruba polovina jedinců vždy leží na pravém boku, druhá půlka na levém. Na kterou stranu se konkrétní larva během metamorfózy položí, patrně určují drobné vlivy prostředí či náhodné události v buňkách a tkáních. Většina ostatních druhů jsou ovšem důslední „praváci“ nebo „leváci“. Sice se mezi nimi občas najdou exempláře ležící na opačném boku, ale takové případy jsou velmi vzácné – jedna ryba z několika tisíc až desítek tisíc. Jenom u pár druhů zjistili vědci vyšší procento jedinců s obrácenou orientací. Podrobnější analýza prozradila, že z původních platýsů s náhodnou orientací se nejspíš vyvinula skupina druhů ležících na pravém boku a jiná skupina preferující naopak levou stranu.