Ten den byla největší ryba, treska obecná 28kg asi 135cm. Je až neskutečné, jak tento velký Roybait 32cm dokáže selektovat ryby. Palety se rychle plní, je čas se vydat zpět a Jardovu kvótu prodat v rybí továrně. Přijíždíme do Hasviku a před námi je slušná fronta asi šesti kutrů, kteří vykládají svůj úlovek z lodi, pomocí hydraulické ruky. Jarda mě vysazuje v přístavu a já jdu pěšky na hotel, zvedl se vítr a začíná hustě sněžit, sníh padá rovně, během pěti minut jsem jako sněhová koule. Necítím palce u nohou.
Špatná obuv
Další chyba, kterou jsem udělal. Nechtěl jsem tahat moc zavazadel, tak si vzal jen jedny goratexové boty na cestu a pantofle na přezutí na chatu. Moc špatné rozhodnutí. Na moři jsem trpěl jako toulavý pes! Moje boty fungovaly jen při pohybu, ale při celodenním stání v lodi v nich byla děsná zima. Po návratu na hotel jsem ve sprše rozmrazoval 30min omrzlé palce. Počasí bylo téměř bezchybné. Vichřice se střídala s modrou oblohou, vždy obden. Fungovalo to výborně, den chytání a den odpočinek.
Velké matky táhnou
Zajímavým faktem bylo zjištění, že koncem února jsou u pobřeží hlavně samice – velké matky. Tyto ryby neměly ještě plně vyvinuté jikry, ale krmily sledi, kterých tu byli miliardy. Takže ryby byly velmi hladové a agresívní a útočily na vše, co se ve vodě pohlo. Vše se ale změní, jakmile se voda ohřeje o 1C. Připlavou samci mlíčňáci, samice přestanou lovit a žrát. Začnou tresčí námluvy. Ryby budete sprostě podsekávat, protože o vaši nástrahu nebudou vůbec zájem. Závěr je jednoduchý. Ten, kdo touží po ulovení velké tresky 40kg+, by se sem měl vypravit koncem února, maximálně do 20.3., protože pouze v tomto období má největší šanci na opravdového obra. Někteří z vás namítnou, že i v květnu a červnu se zde dá ulovit velká treska. Ano, dá ale přes 40kg určitě ne!
Konečně přes 30kg
Další den byl docela na počasí i na úlovky. Ráno bylo na moři -7C. Zima taková, že i racci chodili pěšky. Do toho větřík 3ms, který se odpoledne změnil na nepříjemnou 9ms. Ráno ryby vůbec nechtěly brát. Zkoušeli jsme papriky, pilkry, gumy, prostě všechno možné, ale nedařilo se. Viděli jsme jen malá hejna, které nebylo možné trefit. Vše se změnilo po obědě, kdy začal příliv a ryby do toho začaly šlapat. Jarda chytal na papriky a já na gumy, tahali jsme jednu tresku za druhou. Všechny jsme nevážili, ale mezi 15-20kg jsme měli určitě osm ryb. Potom se začalo kazit počasí, přišlo husté sněžení s větrem a Jarda zavelel ústup. Mlask a přišlo to, proč jsem tady. Pozdravila nás krasavice 31kg. Teď už se venku zase čerti žení a já popíjím s Ahmadem horkou kávu na hotelu. A tak to má být, udělej něco navíc, příroda tě odmění tak, že nebudeš litovat.
Množství i váha ryb se zvětšuje
Hodně lidí se ptá: „To se nedá ulovit v tomto období jiná ryba než treska?“ Odpověď je jasná, ano dá se ulovit ještě velký halibut, nebo mořská kočka. Za mě je prostě březen absolutně nejlepší měsíc na ryby u pobřeží Soroya. Jsem zvědav, jak dlouho tu ještě vydrží toto období rybích hodů, protože když jsem tu začínal asi v roce 2003, tak bylo snem a cílem každého rybáře ulovit tresku přes 20kg, teď po zhruba 14 letech je v hledáčku 30kg ryba. 20kg tresku tu v březnu už skoro nikdo nefotí, je to takový Soroyský standart, který tu uloví každý, kdo se sem vydá. S odstupem času je vidět, že norský systém úlovkových kvót tady dobře funguje, množství i váha ryb se zvětšuje. A já jsem rád, že jsem očitým svědkem této pozitivní skutečnosti.
Přejít na:
Autor: Michal Simčo
Foto: rybolovnorsko.cz
Jedna odpověď
Moc pěkný! Máš pravdu i v tom,že se v Norsku o ryby dobře starají.Bohužel asi jediní )-:
Já se vrátil včera a 20.5. vyrážím na ďasy. Už se těším.