Jemná přívlač na ostrově Smøla 2/2

Cestou k našim oblíbeným ostrovům míjíme zaznamenaný bod „keleři“ v navigaci. Vzhledem k úspěchům polské party z předchozího turnusu, kteří vozili plné lodě těchto tmavých bojovníků, na chvíli zůstáváme. Pepa po rychlém zorientování najíždí na první drift. Táhne nás to snad nejlépe jak může, já se mezitím vymotávám z návazce na pilkrovacím prutu a naštěstí bez dalšího piercingu spouštíme nástrahy. Po kelerech ani šupina. Jako správní rybáři zkoušíme další drift, pak přichází krátký jasný pohled, bez komentáře našeho neúspěchu a mizíme k ostrovům. Jízda začíná téměř okamžitě. Z opravdových mělčin se necháváme splavávat zhruba do 30 metrů a točíme drift za driftem od ostrova k ostrovu. Vzpomínám na výrok spisovatele Marka Váchy: “ Nižší než andělé, vyšší než zvířata, někde mezi nebem a zemí je člověk“. Jsem fascinována klidem kolem nás a zároveň adrenalinem a vášní pro lov.

Lehká vláčka

Oba chytáme na poměrně jemné pruty, já zvolila 240cm, 30-60g se skvělou akcí. Díky výraznému oteplení v posledních dnech se ryby stáhly do větší hloubky. Říkám Pepovi, že mám dojem, že jsou dokonce opratrnější nežli v předešlých týdnech a také vzpomínám na mého dobrého kamaráda Láďu Fialku, který mi mockrát řekl: „Terko, sakra nebuď zbrklá, musíš pomalu! On ti po tom vyjede a jen zatahá. Nesmíš hned sekat, povol mu ať si to v klidu a pořádně dobere“. Pepa to tam mrská jednoho za druhým a já potichu bojuji především s překonáním své ženské zbrklosti. Nakonec se výsledky dostavily a my si užívali opět neskutečnou rybačku.

Závěrečná dřina ve filetárně

Střídám stále dokola modrého zooma s červenou jigovou hlavičkou za mou oblíbenou medovku, tedy cca 5 cm velkou vláčecí rybičku medové a oranžové barvy. Než se nadějeme už máme opět dvě hodiny ráno. Koukám do bedny plné polaků od 60 do 89 cm, jsem nadšena a zároveň představa další šichty ve filetárně mě trochu děsí. Pepa tuší, že budu potřebovat drobet povzbudit a skládá mi poklonu, že s ním málokdo vydrží na moři tak dlouho. S přítokem nové energie vyrážíme škrábat, filetovat, omývat, balíčkovat. S poslední dávkou do mrazáku a poslední sklenkou whisky můžeme jít s dobrým pocitem spát. Ještě zamáváme rybářům, kteří právě vstávají a vyráží.

Den s Bernym

„Už zase fouká“ stěžuje si Berny. Usedám k počítači a okamžitě zkoumám aktuální předpověď na www.yr.no. Ano, opět se nám předpověď změnila. Trochu posmutnělě posouvám o pár hodin dál a zjišťuji, že odpoledne už má být vítr pouhých 5 m/s. Máme za sebou dny, kdy při výskoku člověk dopadne jinam a kdy mou hloupou cigaretu vyfouká vítr dříve, než já stihnu potáhnout. Bolí mě svaly, které mám lehce namožené ze stálého choulení a začínám mít chuť na změnu. Vítr nemá být zlý a srážky minimální, začínám tedy koketovat s myšlenkou výletu na pstruhy. Pro Bernyho je to srdeční záležitost a tak tuším, že jej nebudu muset dlouho přemlouvat. Na můj návrh Berny s radostí přikyvuje a ujímá se zajištění všeho potřebného, což krom pivíčka na cestu znamená především objednání povolenek na www.inatur.no, kde se mimo jiné zařizují i rybářské lístky.

Zkoušíme pstruhy

Možností je na ostrově opět mnoho, ale Berny ví přesně, kam dnes zajedeme. Jedná se jak o jezera, tak především o říčku plnou tůní a zátok. Terén je poměrně náročný, ovšem o to lepší pocit ze sebe máme. Putujeme směrem k velkým jezerům a spravedlivě se střídámě o první nához u každého lovného místa. Zpočátku se nechci vzdát mé nové plandavky od táty. Nakonec ráda přijímám radu od Bernyho a jdu do jedničkové rotačky, která se stává šampionkou nejen dnešního dne. Cesta podél toku je opravdu dlouhá, ale pro mne osobně zábavnější než samotná jezera. Zde ještě zkouším různé nástrahy – nymfy, twistry různých barev, včetně mého pokusu o plavanou s těstíčkem z mého perníku ke svačině. Jediné, co však fungovalo, byla jedničková obyčejná stříbrná rotačka. Ten den se můžeme pyšnit s 25 kusy, které jsme krom čtyř vybraných k večeři, pustili. Největším úlovkem dne byl Bernyho krásný potočák 36 cm!

Přejít na:

• Jemná přívlač na ostrově Smøla 1/2
• Jemná přívlač na ostrově Smøla 2/2

Autor: Tereza Suttnerová