Královská bonanza, Britská Kolumbie 2/2

Pavel měl příští den větší štěstí – chytil nejen „hatchery“, (kterého ochutná jeho rodina v Česku), ale i svého prvního kinga. Je 2.říjen, šestý den, stále prší, voda stoupá,naše původní místo je již téměř nechytatelné a i záběry řídnou. Asi 20 metrů pod našim bydlibusem je kolem břehu mírnější tah, který však končí zlomem a peřejí.

Tudy táhnou kingové

Na každý třetí – čtvrtý nához zabere většinou gorbuša, kterou lze na prutu udržet, ale táhnou tudy i kingové a jen v jednom případě, (co jsem viděl), se rybáři povedlo ho vylovit za pomoci dalšího s podběrákem, snad 100 metrů pod ním. Jaké tedy bylo naše překvapení, když Tom,pěkně pyšný, z tohoto místa přinesl první, pěkně velkou,5 – 6 kg ketu. Tak a máme chycené všechny 4 druhy (poslední – nerka, sem v této době netáhne).

Obtížný terén

A přišel pátek, 4.října, s velkým P, den D. Jasno,teplo, pod námi duní peřeje. Vydal jsem se na průzkum proti proudu najít nové chytací místo. Jak ho popsat ? Zabrodit na balvan, pod ním asi 20 metrů mírnějšího proudu s výrazným korytem a pak zlom do peřejí mezi další balvany. Během 10 minut záběr, ale po chvilce boje v proudu losos míří nekompromisně dolů. Alespoň 5 minut ho držím ve vývaru pod balvanem, ale vylovit ho bez pomoci, či velkého podběráku prostě nelze.

Pes rybářem

A k tomu se mi přidala další komplikace. Můj border teriér Aika. Je to blázen! Mám s ní video, jak po 5-minutovém souboji nervů zahání velkého medvěda, plave jako vydra a za rybou neváhá skočit i do peřejí. Měl jsem jí u břehu uvázanou, ale nějak se uvolnila a s 5-metrovým vodítkem za sebou se na kinga vrhla.

Chce to trochu cviku

Nevím,co dřív. Držet v tahu rybu (jednoháček bez protihrotu), rozmotávat vlasec, omotaný vodítkem, zachraňovat Aiku,…Vyřešil to nakonec sám king, který z háčku spadnul. A když bylo po všem, objevil se Pavel. Po funuse. Přepustil jsem mu své místo na balvanu a začalo rodeo, které se často zažije jen 1× za život a za kterým rybáři jezdí na druhý konec světa. Nahazovat musel přesně do hlubší proudnice, kudy táhli , ale v rychlém sledu měl pak 8 záběrů kingů za sebou. Čas učení – nedostal ani jednoho. Buď je držel vší silou v proudu a ryba utrhla návazec – rozmontovala karabinku – narovnala háček, nebo sjela do peřejí, kde mu jen zamávala na pozdrav.

Finále se povedlo

Ale nakonec se vyučil. Devátého již vylovil a od této chvíle zaskóroval – 2 spadli,3 se utrhli, ale 7 jich vylovil! Všechny mezi 8 – 12 kg. Nechal jsem Pavla řádit a jdu popíchnout Toma, který chytá asi půl km pod námi,tam, kde dostal svojí ketu. Dorazil k Pavlovi v rekordním čase a „královská bonanza“ pokračovala ve dvou. 2 – 3 náhozy = 1 záběr a Tom sice prolomil svoji smůlu se skórem 3 – 4 – 6, ale čekala ho další koupel. Oba měli zároveň na prutu kinga. Jeden táhnul doprava,druhý doleva,překřížily se vlasce i pruty,brnkly o sebe, Tomův prut se zlomil a on žuchnul pozadu do tůňky pod balvanem.

Čeká nás dalších pět řek

Ani další den bonanza ještě nepolevila, ale sportovní rybolov není jen o tom, chytat rybu za rybou. Čekalo nás ještě dalších 5 řek, na kterých probíhaly tahy lososů (i když ne královských) a tak jsme se s Vedder rozloučili. Dopsáno ve šmíráku 18.října. Od 4. již pak nepršelo a vrátilo se léto, i když jen „indiánské“ – chladné noci a jasné dny.