Královská bonanza, Britská Kolumbie 1/2

Dnem, kdy Tom s Pavlem dorazili do Vancouveru (27.září), skončilo léto a začal typický west (wet) coast podzim. Déšť, spíše liják,v lepším a řidším případě přeháňky. Našim hlavním cílem byla řeka Vedder, kde lze v podzimním termínu chytit 4 druhy lososů, včetně královského, který zde dosahuje váhy až 15 kg. Letos byl opět „rok pinků (gorbuša)“. Tento druh lososa má 2-letý cyklus. V sudých letech je velmi slabý, v lichých pak extremně silný.

Frazer – lososí dálnice

Jen do řeky Fraser a přítoků vytahuje na tření několik desítek milionů. Slušně sice bojuje a na lehké nářadí, zvláště pak na mouchu,j e to vynikající zábava, ale čeho je moc, toho je příliš. V nízké a čisté vodě stály a protahovaly mraky gorbuší, ale po několika desítkách záběrů a ryb jsme se jim začali vyhýbat a nahazovali do hlubší proudnice, kde se dal očekávat jiný druh – coho (kisuč),chum (keta) a zejména pak chinook (losos královský). Gorbuše však byly prostě všude a další druhy zřejmě čekaly na vyšší a proudnější vodu. Takže déšť, i když trochu nepříjemný, byl pro rybolov pravým požehnáním.

Tomova smůla

Voda stoupala, proud se zrychloval, ale řeka zůstávala čistá, protože vytéká z velkého jezera. Z peřejek se stávaly peřeje, gorbuše se začaly stahovat do klidnější vody kolem břehů a Pavel měl konečně první záběr „kinga“v tom nejsilnějším proudu s metrovými vlnami. Dlouho se ale neradoval. King vyskočil 2 metry nad vlnu, naviják zaskučel a ryba zmizela v peřejích pod námi i s utrženým návazcem.

Konečně jsme je našli

Tak již jsou tady! Nálada povyskočila, déšť jsme přestali vnímat a nahazovali dál tam, kam si již gorbuše netroufly. Další záběr má Tom a – stejný konec. Nestačí mít dobrý „flek“, kde kingové protahují. Pokud ho chcete i vylovit, musíte mít pod sebou úsek trochu klidnější vody bez peřejí a balvanů, hodí se i kámoš, který ho dole pod vámi vyloví, anebo velké štěstí. A to tedy Tom opravdu neměl.

Úlovkové limity

Co zaseknul, to utrhnul a svoji smůlu završil, když uklouzl a aspoň 10 metrů si zaplaval v divoké vodě. Sušit v dešti nelze. Nakonec jsem přece jen prvního kinga dostal a k tomu prvního kisuče. Ti jsou sice menší, kolem 3 – 5 kg, ale rychlí, bojovní a na talíři se cení jako druzí, hned za nerkou. Ochutnat jsme ho bohužel nemohli, protože byl „wild – divoký“. V tomto období na této řece je možno si ponechat denně 4 kisuče,ale pouze „hatchery – z líhně“. Poznají se podle odstřižené lososové ploutvičky a z genetického hlediska se cení méně, než ryby z přirozeného výtěru.