Po loňské výpravě až na samotný sever jsme se letos rozhodli opět zkusit rybařit zase někde ve středním Norsku. Volba padla na lokalitu Jøstølen na ostrově Smøla v novém kempu cestovky, která dříve vozila rybáře do Kvenvaeru. Osobně jsem na tuto lokalitu slyšel pouze samou chválu, jak na vybavení, lodě, tak i na úlovky. Byl jsem tedy poměrně zvědavý, zda nová lokalita přinese přinejmenším stejný rybářský zážitek jako nedaleký Kvenvaer se kterým jsem měl již také tu čest se seznámit.
Devadesát let stará „pošta“
Název ostrova Smøla je v norštině odvozen od slova jehož význam značí něco jako “drobky”, které představují tisíce malých ostrůvků a mělčin obklopujících hlavní ostrov. Tuto skutečnost potvrdil ihned po příjezdu do kempu pohled na orvané vrtule a kormidla u většiny lodí. Ke kempu v Jøstølenu patří navíc i malý ostrůvek s provizorním ubytováním pro 12 rybářů v devadesát let staré “poště” a tam jsme zakotvili my.
Na ostrůvek, přezdívaný také „Alcatraz“
Na ostůvku je i několik nově postavených chat, připravených pro budoucí rybáře. Vedle „pošty“ stojí bývalá zpracovna ryb, ve které v minulosti nacházelo práci mnoho obyvatel ostrova. Na ostrůvek, přezdívaný také „Alcatraz“, se lze dostat pouze loděmi a je cca 7km vzdálen od hlavního kempu. V domě byly ubytovány 2 party a neměli jsme tedy s ostatními rybáři v kempu žádný kontakt.
Kritickou záležitostí je filetárna
Ubytování na tomto ostrůvku je přímo pohádkové, ze starého domu na vás na každém kroku působí atmosféra dřívějších dob, v domě jsou zachovány původní staré fotografie obyvatel i dobový nábytek. Naprosto kritickou záležitostí je ale filetárna, která je postavena jako provizorní přístřešek se 3 mrazáky a jedním prknem pro filetování. Je třeba ale poznamenat, že ubytování na ostůvku je pravděpodobně pouze provizorní do doby než bude dostavěn hlavní kemp. Kromě výše popsaného se již na ostrově nic jiného nenachází, lze ho celý obejít za půl hodiny a cestou můžete potkat už jen stádo zdivočelých ovcí, které zde někdo kdysi vysadil.
Několik pěkných tresek
Po ubytování jsme se ihned vydali prozkoumat místní vody. Počasí nám přálo, bylo téměř bezvětří a svítilo sluníčko. První den jsme pojali jako seznamovací, nachytali jsme několik pěkných tresek a vrátili se domů. Druhý den mělo být také hezké počasí a tak jsme rozhodli, že se vypravíme na tzv. plotny, které jsou poměrně daleko na otevřeném moři a na které jsme měli doporučení jet vždy když to počasí dovolí. Na plotny jsme dojeli cca za půl hodiny plavby, strávili jsme zde celý den, ovšem ryb jsme zde moc nechytili. Spíše to bylo tím, že jsme danou lokalitu vůbec neznali než, že by tam ryby nebyly.
Téměř 3 dny na baráku
Další tři dny nás počasí bohužel nepustilo nikam na moře, dalo se vyjet pouze do okolí nedalekého trianglu, ale při větru 10 m/s byl drift lodi již tak velký, že nám pilkery při spuštění ke dnu vlály kdesi u hladiny. Proseděli jsme tedy téměř 3 dny na baráku, což je pro české rybáře v Norsku už opravdu dlouhá doba. Se stoupající nervozitou, že nemůžeme vyjet na moře jsme si začali klást otázky, že asi ti Norové nepostavili jednu z největších větrných elektráren v Evropě na protějším kopci proto, že v této oblasti nefouká…
Pro větší ryby je holt nutné vyjet dál
Při špatném počasí jsme se snažili alespoň zkoušet ryby v okolí ostůvků na hloubchách od 20 do 60m nebo polaky na přívlač u skal či z mola. Bohužel se žádný rybářský zázrak nekonal. Stejně jako ostatní kolegové z kempu jsme tahali pouze makrely, kelírky nebo malé tresky. Pro větší ryby je holt nutné vyjet dál na moře a tím dál, zde znamená opravdu daleko. Už to pomalu začínalo vypadat, že se domů vrátíme pouze s bednou plnou makrel, když jsme nakonec při lepším počasí vyjeli na moře do oblasti Åloyfua. Z ostrůvku, kde jsme byli ubytováni je to asi půl hodiny cesty, kdy je třeba projet plavebním kanálem až na otevřené moře. Případně tam lze dojet také od trianglu směrem na sever.
Vaškův mník měl rovných 147 cm
Zde jsme narazili na hejno kelírků pod kterými číhala občas nějaká ta treska. Náhle, když jsme zdriftovali asi na 80m hloubku přisli Mirkovi i Vaškovi najednou záběry. Po delším boji se na hladinu vynořili dva pěkní mníci mořští, ten větší Vaškův měl rovných 147 cm a 15,5 kg. Rozhodli jsme se tedy toto místo ještě párkrát předriftovat. Téměř při každém z těchto driftů se chytil další mník. Bylo tedy jasno, narazili jsme na místo s velkým výskytem těchto ryb o nichž je známo že se zdržují pohromadě.
7 mníků, všechny přes 1m délky
Druhý den jsme se na toto místo vrátili a mníčí jízda se opakovala. První drift – všichni tři na lodi jsme měli téměř současně záběr. Tentokrát se nejdelší mník povedl mně, měl rovných 148cm a 19,5kg. Celkem jsme ten den ulovili dalších 7 mníků, všechny přes 1m délky. Jako nejúspěšnější nástraha se ukázal kus makrely nabodnutý buď na pilkr nebo na mníkový návazec. Další dny již nám opět počasí nedovolilo se vydat dále na moře jeli jsme tedy k trianglu zkusit makrely. Obecně nemám rád stereotyp a lov makrel mě vydrží bavit asi 5 minut, navíc jsme jich měli podlě mě víc něž dost už minulých dnů. Nedalo mi to tedy a zkusil jsem se s pilkrem podívat zda není něco pod nimi. Náhle přišel záběr a já si poslední den lovu vytáhl ještě krásného mníka 120 cm.
Je to všude strašně daleko
Celkově jsme si nakonec krásně zachytali, vytahování tří velkých mníků hned po sobě dá člověku zabrat a zážitek je to neskutečný. Škoda jen toho počasí, kdy nebyl čas zkusit i jiné druhy ryb například okouníky. Jediné co bych této lokalitě vytknul je to, že je to všude strašně daleko. Pokud již příští rok nebude možnost ubytování na ostrově bude to na místa, kam jsme jezdili ještě jednou tak daleko než jsme měli letos. Lodě které jsou k dispozici nepatří zrovna k těm úsporným a vydávat se přes nespočet mělčin za špatného počasí do míst kde není ani signál nemusí být vždy bezpečné. Ryb je zde jistě mnoho, jen je třeba tuto lokalitu nejprve objevit a dobře prozkoumat, stejně jako tomu činili rybáři v Kvenvaeru. Mirek s Vaškem zůstali na ostrově ještě o jeden turnus déle, tak uvidíme zda bude možné napsat i druhý díl k tomuto článku. Držím jim palce ať chytí také další druhy ryb.
Autor: Karel Svoboda
Foto: Karel Svoboda
Tento článek zatím nikdo nekomentoval, buďte první!