Soroya na začátku léta 1/2

Když jsem loni dostal nabídku odjet na tento bájný ostrov, tak jsem neváhal ani minutu. Celou dobu jsem tomu nevěřil, pojedu na ostrov Soroya, ale přišel den D a já seděl s partou kluků v autě a bylo to… Den odjezdu byl stanoven na 28.6.2012 z Blanska-DolníLhoty v 08:00 ráno. Team byl jasný – Sim, Pavlis, Standa, Olda a nováček Šroubek…moje první dojmy byly super, vůbec jsem nevěděl co mě čeká na tomto ostrově a vůbec jsem nevěděl, jak zvládnu tuto cestu, které je dlouhá 3500km. Na cestu jsme se připravili opravdu dobře. Doporučuji si nachystat trvanlivé jídlo na dva dny v autě jako jsou tvrdé sýry, klobásky, jablka a potraviny, které se vám po cestě nezkazí. Jeli jsme v létě a je třeba si na tomto dát záležet, sníst jídlo, které bude zkažené, tak to si nedovedu představit, co by následovalo za pár hodin… a průjem, to je opravdu záležitost, která vám pokazí celou cestu… Hlavní je, dobře zásobit se nealkem a na večerní řízení si pořídit energetické nápoje.

Ve Finnmarku pozor na komáry

Cestu přes Německo do Puttgardenu jsme zvládli cca za 12 hodin, dále jsme pokračovali přes Dánsko a mosty do Malmo… Po Stockholm se teploty pohybovaly jako u nás, jak se stěhujete dále podle Baltu nahoru najednou zjistíte, že se teploty snižují a začíná se měnit krajina. Bujné a statné porosty lesů se začínají měnit na menší stromy, smrk a jedli zde nenajdete. Borovicové háje a lesy začnou střídat břízy a ty se taky začnou měnit v menší a menší a nakonec neuvidíte ani jednu a krajina se změní v tundru – uvidíte jenom holé skály, nekonečnou pustinu, mechy, lišejníky a na horách vás přivítá sníh a ledovce… Lesy od Stockholmu nahoru jsou plné bažin. Velice mě ve Finnmarku překvapili komáři, jsou všude v milonových počtech! Pokud si myslíte, že někde v lesích v klidu posvačíte a nebo náhodou si chcete postavit stan na přenocování, tak na to rychle zapomeňte!!! Tyto bodavé a nepříjemné potvory vám nedají pokoj. Já to nevěděl a nechal sem otevřené dveře od auta, co se dělo potom, tak to nemusím popisovat – posádka mi poděkovala za příjemnou společnost bodavého hmyzu. Na jednu stranu jsem byl rád, že mi pěkně poděkovali. Vymlátit tyto potvory v autě je nadlidský výkon. Cesta Finskem je podobná jak cesty ve Švédsku a nebo v Norsku, dlouhé úseky a auto tam potkáte zřídka.

Najednou skok a tlumiče jdou nadoraz

Co se týká kvality cest, tak čím víc na sever, tím se kvalita cest trochu zhoršuje, ale v Polsku je mají ještě horší, takže se nebojte velkých děr a velkých nerovností – no pokud zrovna neopravují cestu, na to je si třeba dát taky pozor. Dopravní značení na opravu cest mají opravdu strohé, uvidíte značku a najednou báác a oni si klidně vykopou kus cesty do hloubky 1m a délky třeba 20m, na takový úsek opravy jsme narazili ve Finsku, v délce 40km – no byla to krása… Dejte si ještě pozor na výmoly, které vás potkají, jak ve Finsku, tak i v Norsku! Máte před sebou krásný rovný úsek a fičíte 90km/h najednou vás potká skok a tlumiče jdou nadoraz – čím to je? Jednoduchá odpověď, pod cestou jsou zakopány roury na odvod vody a tyto místa se jim propadávají, je dost nepříjemné do toho vletět a nedej bože porucha vozidla při takovém skoku a nebo nehoda. Provoz je tam opravdu slabý a než by přijela pomoc, tak to bude určitě trochu trvat. Na přechodu Švédsko-Finsko nikoho nepotkáte, ale jsou všude kamery, takže vidí každý pohyb. Přes tento přechod je rychlost 30km/hod.

Nadlimitní dovoz alkoholu proclete

Další hraniční přechod Finsko – Norsko je už jiný, jsou tam celníci a musíte počítat s kontrolou. Krásné na tom je, že tento přechod je v tundře. My jsme jeli na přechod Kautokeino. Pokud máte pivo navíc, je dobré ho proclít, věřte, že celníci se na vás budou dívat úplně jinak a ještě vám popřejí šťastnou cestu a dobrý rybolov. Takže proclít trochu alkoholu navíc se opravdu vyplatí a máte klid na duši po celou cestu. Právě jste překročili hranice Finsko – Norsko, bude vás vítat krásná norská krajina a první město, co vás přivítá je Kautokeino, hlavní město Sámů – domorodých pastevců sobů a potom se budete pomalu přibližovat k Altě.

Čistý záchod potěší vždy

Počítejte s tím, že se vám otevře krajina jako v trilogii „PÁN PRSTENŮ“. Vodopády, skály,hory, řeky, které si za miliony let vyhlodaly v krajině hluboká koryta. Přivítají vás nekonečné tundry a divoké polární břízy. Za Altou se cesta začne klikatit a budete směřovat do Oksfjordu, pojedete podél fjordů a budete se prokousávat horami, musíte počítat s tím, že se začnou čím dál víc na cestách objevovat Sobi. Volně je tam pasou Sámové a pobíhají si, kde chtějí a vůbec je nezajímá, že zrovna jedete zrovna vy na ryby. Přístav v Oksfjordu není žádný velikán, taky proč, zde končí cesta a dále musíte trajektem. V přístavu je jedna čekárna, ve které teče teplá voda, je tam záchod a pár židliček a to je všechno. Pokud si myslíte, že čekárna je nějaký komfort, tak to je omyl. Prostě čistý záchod a teplá voda po 48 hodinách v autě potěší…