Letos na jaře jsem navštívil největší japonský veletrh v Yokohamě, kde firma Daiwa předváděla svoje novinky pro sezónu 2012/2013.V Japonsku jsem dosud nebyl, takže jsem se těšil i na trochu exotiky z dálného východu. Velmi mile mě překvapilo letecké spojení Mnichov-Tokio, což bylo asi 18hodin přímého letu. Po přistání v Tokio jsem utrpěl menší klaustrofobický šok, protože vše je zde namačkáno na sebe, všude spousta lidí, mrakodrapů a aut. Pro člověka, který má rád neporušenou severskou přírodu s lehkým nádechem outdooru to opravdu není.
Hygienické roušky
Večer jsme se ubytovali v hotelu, který měl cca 40 pater, no po schodech bych tady chodit nechtěl. Ráno jsme skočili na metro a přesunuli se z Tokia asi 40km do Yokohamy. Ještě, že jsem tam nebyl sám, ale doprovázel nás japonský manager Daiwy jménem Taisuke Hasegawa. Bez tohohle pána bych si nekoupil ani lístek a dodnes bloudím tokijským metrem. Všechny ranní vlaky jezdí narvané k prasknutí. První věc. Která vás upoutá při vstupu do metra, je nošení hygienických roušek, které zakrývají prakticky celý obličej, takže vypadáte jako lupič z banky. Jejich nošení je však při takto hustě osídlených oblastech velmi praktické, protože se tím bráníte šíření různých infekcí.
Pracovní den se zakončuje v hospodě
Japonci jsou velmi pracovití lidé a svého zaměstnavatele si patřičně váží. Denně pracují 8 hodin, přičemž většinou nestihnou všechno udělat, takže každý den zůstávají v práci déle o 1–2hodiny a tento přesčas věnují svému zaměstnavateli jako vyjádření vděku, že právě v této firmě mohou pracovat. Ročně mají asi 3 týdny dovolené, ale vyberou si jen dva a zbytek opět věnují firmě. Muži svůj pracovní den většinou zakončují v hospodě, kde povečeří s přáteli a povykládají si, protože v práci na to není čas. V Japonsku se docela dost pije alkohol, velice populární je pivo, které se prokládá jemným saké. Restaurace jsou velmi čisté a ve většině z nich si musíte vyzout boty, aby jste tam netahaly bacily z ulice. Většina hospod se naplní kolem 18 hodiny, kdy lidé končí v práci. Ačkoli se konzumuje slušné množství alkoholu, tak kolem 21:30 už sedíte v hospodě sami, protože zodpovědnost Japoncům velí, že ráno se vstává do práce s čistou hlavou!
Kolik si vydělají?
Život v Tokiu však není jednoduchý. Průměrný Japonec zde vydělává kolem 100.000,–kč měsíčně. Jeho náklady na život jsou však obrovské. Půlku z této částky vydá za náklady na bydlení, dál hodně utratí za jídlo a studia dětí. Auto zde vlastní opravdoví boháči, protože před jeho koupí musíte v autosalonu předložit doklad o tom, že máte auto, kde parkovat, jinak vám nové auto neprodají. Náklady na parkování v centru Tokia se blíží ceně pronájmu jednopokojového bytu, takže většina raději cestuje MHD.
Tolik pár postřehů z Tokia a teď se pojďte podívat, jak to vypadá na japonském veletrhu rybářských potřeb.
Autor: Michal Simčo
Foto: www.rybolovnorsko.cz
Tento článek zatím nikdo nekomentoval, buďte první!