Zimní přívlač v Öresundu

Každý rybář cestující do vysněných destinací v Norsku ať už vědomky či něvedomky Öresund (dánsky také Øresund) míjel či přejížděl. Jedná se o průliv mezi Dánskem a Švédskem. Zjednodušeně se dá říct, že jde o oblast ohraničenou na jihu mostem mezi Kodaní a Malmö (Öresundsbron) a na severu oblastí kolem známého trajektového spojení Helsingør – Helsingborg (20-minutový trajekt využívaný především v dobách, kdy ještě nestál most, tj. před rokem 2000).

Proč Öresund

Se zájmem jsem si přečetl několik příspěvků o mořském rybolovu na Baltu v Polsku. Většinou se ale píše o tom, že v Polsku jde především o klasické pilkrování. To fandům přívlače, jako jsem já, někdy až tak úplně nevyhovuje. Já vím, chytat se dá mnoha způsoby a různě mixovat styly, ale pokud existuje alternativa, proč ji nevyzkoušet? Öresund je průliv celkem mělký. Jsou zde samozřejmě oblasti s hloubkou kolem 50 metrů, většina plochy je však na hloubce kolem 10–20 metrů. A to jsou přesně místa, kde uplatníte lehkou přívlač. Další nespornou výhodou je to, že pokud cestujete z Česka, tak dostat se do Dánska nebo někdy i Švédska může být díky dobrým cestám v Německu rychlejší, než se klepat po rozbitých polských silničkách někam ke Gdaňsku. Je třeba taky brát v potaz to, že v Öresundu neustále pracují mořské proudy (což rybám vyhovuje a přináší potravu) a je z obou stran krytý pevninou. I při větru přes 10 m/s se dá v pohodě vyrazit na moře a při velmi častém směru větru od západu se dobře schovat na mělčinách u dánských břehů.

Co chytat a kdy vyrazit

Cílovou rybou je jednoznačně treska obecná. Od konce října se tresky začínají z větších hloubek přesouvat právě na mělčiny. Hlavním důvodem jsou hejna sleďů, která v tomto období migrují pryč nebo se dělí na menší houfy. Tresky jsou tak nuceny hledat alternativní potravu a právě na mělčinách mají dobrou šanci posbírat nějaké kraby a jinou mořskou havěť. Velikost tresek je samozřejmě přímo úměrná prostředí. Zapomeňte na to, že každá ryba bude mít metr. Většina ryb se pohybuje v rozmezí 50–60 cm, tj. 2–3 kilo, se správnou výbavou se vám povedou během dne jedna až dvě ryby kolem 80cm, tj. do 5 kilo, a máte-li štěstí, tak i ta vysněná metrová ryba…

Jakou výbavu

Vybavení je třeba přizpůsobit podmínkám. Budete-li chytat na kutru, je možné, že tam bude trochu těsněji, obzvláště pokud se sejde více lidí. Lepší je tedy kratší lehký prut (2,40m bych bral jako maximum) s odhazovou gramáží kolem 50g (max. do 100g) a menším navijákem. Šňůry moc potřebovat nebudete, chytáte přece jen z lodi a zpravidla na hloubce 8 – 12 metrů. Mi osobně se maximálně osvědčuje novinka pro rok 2012 od Berkley – šňůra NanoFil. Pracuje skvěle a krásně řeže vodu, takže dostanete nástrahu okamžitě tam, kam potřebujete. To jest ke dnu, kde jsou ryby. Váha celé sestavy je taky dost důležitá, přece jen po 6–7 hodinách vláčení je cítit každý gram navíc. Připravte se taky na nahazování „zespodu“, tj. od boku lodi. Co se týka nástrah, fantazii se meze nekladou. Sám jsem začínal s různými mořskými návazci a gumami v domění, že ryby vezmou to, na co jsou zvyklé z hloubek, nebo to, co dobře vypadá… Dvě ryby za 6 hodin mě přesvědčily o tom, že to nebylo to pravé. Jednoznačným vítězem je plandavka (přestože se prodává jako „pilkr“, tak tvarem ani chováním tak nepůsobí) na přední straně červené barvy (velmi připomínající oranžovohnědou barvu krabů) se žlutými (nebo fluoreskujícími) tečkami a bílou barvou na straně zadní. V obchodech např. značka Wiggler model Fluo Krabba. Účinky ještě zvýší nasazení trojháku s taktéž fluoreskující gumovou objímkou a malými třásněmi. Ve variantách 40, 60 a 90g si lze vybrat podle aktuální rychlosti driftu a síly mořských proudu. Já většinou používám 90g verzi. Jde rychleji ke dnu a svou velikosti odradí drobotinu (i když ve švédských vodách tohle často neplatí, protože nejednou jsem na jezerech třeba na 25cm woblera tahal malou půlmetrovou štiku…). Tahle nástraha vám přinese krásné souboje a málokdy se stane, že byste se dostali na konci dne pod deset pěkných tresek.

Jak na moře a co na sebe

Nejjednodušší je buď si najmout loď s kapitánem nebo si prostě koupit lístek na jeden z rybářských kutrů, které pravidelně vyráží z dánské i švédské strany na moře. Za cenu kolem 1000 CZK na osobu strávíte 6–7 hodin na moři. Toto platí pro speciální přívlačové tůry. Zastánci pilkrování většinou vyrážejí na čtyřhodinové plavby za poloviční cenu. Chytají se hlavně sledi a sem tam přijde i nějaká treska. Klasická je tím pádem i sestava s návazcem na sledě a dole větší pilkr na tresky pod hejnem. Občas lze vyrazit i na takzvanou tůru natěžko. To se pak cíleně chytá na písčitém dnu a loví se platýzi (velmi pěkné ryby jsou někde kolem kila, takže zapomeňte na norské „placky“…). Pobytu na moři a ročnímu období by mělo být samozřejmě přizpůsobeno i oblečení. Teplota se zpravidla pohybuje nad nulou, ale dobrý a teplý oblek a rukavice jsou základ. O botách nemluvě. Většina kutrů ma v podpalubí teplé občerstvění s prodejem nástrah (za dobré ceny přesně to, na co ryby opravdu jdou) a místnost, kde se dá příjemně prosedět přejezd nebo si odpočinout.