Rybolov Norsko

Minulý rok (2010) jsme byli v Norsku na rybách dvakrát. Obě naše cesty vedly do středního Norska do Kvenvaeru. První byla na jaře v druhé polovině května a druhá opět v době rybářských závodů na úplném konci léta, tj. v polovině září. Ačkoli se již nepovažuji za úplného začátečníka, obě výpravy mi přinesli řadu nových poznatků. Při první výpravě to byly především zkušenosti s lovem přívlačí, při druhé jsme chytili pro nás doposud nechycené ryby. Před první výpravou jsem si koupil nový lehký přívlačový prut. Těšil jsem se, až ho budu moct vyzkoušet. Naše parta se ale dost zaměřuje na chytání na hloubkách. Cílem jsou mníci. Mníci se nám vyhýbali, a pokud se nějaký chytil, tak obvykle malý. Největší chycený mník měřil pouze 80 cm. Obvykle jsme vytahovali samé lumby. Úspěchem ale byl velký štikozubec, kterého se podařilo Vaškovi chytit na hloubce asi 150 m. Štikozubec měřil 101 cm a vážil 8,5 kg.

Den věnovaný přívlači

Delegáti Láďa s Honzou vyjížděli každý den na ryby na svém malém kutru zvaném Karel a vždy přivezli pěkné úlovky. Oba chytají pouze přívlačí na gumu. Když se Láďa u nás zastavil na panáka a kus řeči, vyprávěl nám, jak chytá on. Nahodí a nechá nástrahu dopadnout na dno a poté začne velmi pomaloučku navíjet. Dohodli jsme se, že se poslední dva dny budeme věnovat přívlači na mělčích místech. V neděli ráno jsme vyjeli za titranský maják. Tentokrát jsme ale nechytali pod kopci, ale začínali jsme na nich. To byla příležitost jak pro můj nový 70 g proutek, tak aplikaci Láďových rad. Nahodil jsem poprvé, nechal jsem dopadnout na dno a začal pomalu navíjet. Najednou jsem měl pocit, že váznu. Zkusil jsem prudce škubnout, abych nástrahu vyprostil. Nic. Asi opravdu váznu. Chvíli jsem tedy zápasil s vázkou, ale najednou jsem pocítil pohyb. Ona je tam ryba. Tak zpět a zdolávat. Ryba konečně začala bojovat. Po chvíli jsem do lodi vytáhl obecňačku asi 80 cm. Druhý nához stejnou metodou. Tentokrát ve sloupci zabrala jednoskvrnka. Pak už jsem měl záběry jenom menších kelerů. Naopak ostatní měli plno krásných úlovků. Nejlepší z úlovků byla krásná obecňačka 110 cm, kterou Pepa zdolal v samém závěru dne.

Kóta 22

Poslední den lovu jsme měli v plánu jet na jednoskvrnky na místo, které nám doporučili naši spolubydlící. Rozhodli jsme se jet tam po otevřeném moři kolem skal, kde jsme chtěli nachytat nějaké polaky. Vybrali jsme si skálu a začali vláčet na straně, na kterou se valily vlny z moře. Každý nához záběr. Ale samí menší keleři. Nějaké jsme si nechali na tzv. dárková balení, ale po chvíli jsme se dohodli, že popojedeme o kus dál, na podmořskou skálu s kótou 22. Bylo to zajímavé místo. Skála najednou spadla z 22 m na 40 m a o kousek dál na 60 m.

Tři polaci najednou

Nahodil jsem, hned na vrcholu skály, a jakmile jsem začal navíjet, měl jsem záběr. Do lodě jsem vytáhl polaka cca 60 cm. V tu dobu jsme přejížděli zlom ze 40 m na 60 m a na echolotu bylo vidět, že pod zlomem jsou ryby. Ihned jsem nahodil znovu. Nevím, komu přišel záběr dříve a komu později, ale najednou jsme měli na třech prutech tři polaky. A tentokrát větší. Velikost se pohybovala mezi 80 a 90 cm. Neustále jsme se vraceli na stejné místo a vždy měl někdo záběr. Jakmile jsme začali experimentovat s trochu jiným místem, záběrů ubylo. Když už jsme měli nachytáno dost, jeli jsme zkusit podmořský kopec o kus dál. Ale tam nic. A protože drift byl směrem k původní podmořské skále, dohodli jsme se, že přejedeme úspěšný zlom a ukončíme rybolov. A situace se opakovala. Na zlomu mi opět přišel záběr od polaka 90 cm. Byl to krásný závěr rybolovu.

Rejnok na prutě

Druhá výprava roku 2010 vedla na stejné místo, ale byla načasována na úplný konec léta, stejně jako minulý rok, v době konání rybářských závodů Hitra Team Cup. Na rozdíl od minulého roku jsme jeli v rozšířené sestavě a vytvořili 2 týmy: Žufánek (Vašek, Monika, Pepa a Mirek) a Vlk (Vítek, Leoš a Karel). Oproti minulému roku bylo také výrazně lepší počasí. Pouze jeden den jsme na moře nevyjeli. Díky tomu jsme před začátkem závodů měli možnost ověřit místa, kde se chytají konkrétní druhy ryb, tak abychom na závody byli dobře připraveni. V rámci těchto příprav se nám podařilo chytit ryby, které jsme doposud nechytili a dokonce v jednom případě ani neznali. První touto rybou byl rejnok. Nádherná ryba byla po vyfocení a natočení krátkého šotu vrácena zpět do moře. Další doposud nechycenou rybou byl Žralok černý (Etmopterus Spinax), někdy taky uváděn pod českým názvem Světloun trnitý. Těchto žraloků jsme chytili několik při lovu okouníků na hloubce kolem 260 m. Jedná se o krásného malého žraloka s černým sametovým tělem. (Podrobnější informace v anglickém jazyce).

Zajímavá ryba – treska středomořská

Nejzajímavější úlovkem ale byla ryba, kterou kupodivu neznal ani nikdo v kempu. Zajímavé bylo, že jsme tuto rybu chytili na našich dvou lodích v počtu 3 ks. Na první pohled vypadala jako Lumb (Mníkovec bělolemý), ale při bližším pohledu vykazovala několik očividných rozdílů. Tělo bylo pokryto drobnými šupinami a místo břišních ploutví měla dlouhé do vidlice rozeklané paprsky (z toho asi pramení anglický název Forkbeard – volně přeloženo vidlicový fous). Barva těla je na hřbetě hnědá až červeno-šedá, v dolní části těla je světlejší. Velikost je obvykle do 45 cm, ale může dorůstat až 110 cm. Vyskytuje se obvykle v hloubkách 100 až 450 m s písčitým nebo bahnitým dnem. Podle některých pramenů neexistuje český název, ale nejčastěji se dá v naší literatuře najít pod názvem Mníkovec Velký. Latinský název je Phycis Blennoides. Bližší informace a video.

Výsledky závodů

Samotné závody se pak uskutečnily v druhé polovině pobytu. České týmy se neztratily. Hned první den závodu předvedl tým Vlk, že se s českými týmy musí počítat. Obsadili hned první příčku. Bohužel, druhý den se tento tým potýkal s technickými problémy a díky tím získané časové ztrátě se v pořadí propadl. V konečném pořadí ale hráli mezi prvními místy hlavní roli rozdíly v řádech několika centimetrů a o pořadí v podstatě rozhodovaly drobné chyby a samozřejmě štěstí. Tak například, tým Kozel přišel o první místo svoji administrativní chybou, když zapomněli k měření připravit obecňačku a nechali ji na lodi. Závodů se zúčastnilo celkem 16 týmů. České týmy obsadily 3., 4., 5., 7. a 8. místo.

Autor: Miroslav Zajíc

Foto: Miroslav Zajíc, Jan Dufek