Rybolov Norsko

Při výpravě do Norska v létě 2008 jsme se seznámili se sympatickým kolegou rybářem z Polska. Vyprávěl nám o baltských treskách, které se zde dají nachytat. Jeho polština pro nás byla dost špatně srozumitelná, ale pochopili jsme, že jeho dobrý přítel má v polském městě Leba „ statek“, kde nás ubytuje a vezme na rybářskou výpravu za baltskými treskami. Po dlouhé zimě se přiblížilo jaro a mi se s kamarády rozhodli Polsko a onen „statek“ navštívit.

Ubytování na statku

Zatelefonovali jsme na číslo, které nám náš polský přítel zanechal a domluvili si termín. A tak jsme 30.dubna vyrazili směr Polsko – Léba. Cesta ubíhala poměrně rychle. Na dálnice v Polsku moc nenarazíte, ale musím říct, že se nám jelo docela dobře. Za deset hodin jsme byli na místě. Teď už jenom zbývá najít ten „statek“ . Ulici už máme, ale na statek to tady nevypadá. Před námi se objevuje dům s čp. stejným jako na našem lístku. No nevadí, zazvoníme. Otvírá nám majitel domu, už nás prý čeká. A kde máte ten „statek?“, ptáme se. Statek je v přístavu. Polák viděl, že jsme poněkud zmatený.

Přípravy na zítřejší rybolov

Po několika minutách rozhovoru polsko-česko-ruštinou nám to už dochází. Statek není hospodářské stavení, jak jsme si mysleli, ale je to rybářský kutr, který je zakotvený v přístavu. Společně jsme se potom našemu omylu dlouho smáli. Kapitán nám řekl, že budeme ubytovaní v malém pensionu s restaurací o dvě ulice vedle. Jaké bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že mladík vlastnící onen pension je přívětivý čech, jménem Pavel. Seznámili jsme se a ubytovali. V malé příjemné restauraci umístěné v přízemí pensionu jsme se připravili na zítřejší rybolov. Pavel nám udělal výbornou večeři, tu jsme spláchli točeným pivem a natěšeni na ráno jsme zapluli do peřin. V 4.00 ráno budíček, v 5.00 už vyrážíme z přístavu.

Kutr se houpe čím dál víc

Docela fouká, kapitán říká, že je to tak na hranici. A opravdu to s námi slušně houpe. Sedíme na přídi kutru, voda nám občas cáká až za krk. Smějeme se. Je to vzrůšo. Kapitán hledá místa pomocí GPS. Při zaznění houkačky kutr zastaví a my začínáme chytat. Při těch vlnách to ale není vůbec jednoduché. Občas ulovíme nějakou tu tresku. Většina je do 60cm. Asi po třech hodinách se u mě začíná projevovat, i přes kynedril mořská nemoc. Kutr se houpe čím dál víc. Po chvíli letí moje snídaně přes zábradlí do moře. Kamarádi se mi smějí a povzbuzují mě „ dobrý, jen nám to tady pořádně nakrm.“ Mě ale moc do smíchu není. Snažím se chytat, ale prostě to nejde.

Tresky kolem 8kg

Neudržím se na nohách. Každou chvíli opakuji krmení baltských tresek a ke mně se přidává i další člen naší výpravy. Zjistil jsem, že nejlépe mi je, když se natáhnu na palubu kutru, a tak vydržím až do oběda. K obědu nám kapitán připravil teplou klobásu. Prý byla moc dobrá, já ji ale nepokoušel. Po obědě se vítr uklidnil a postupně odezněla i mořská nemoc. Konečně můžeme všichni pořádně chytat. Docela se nám daří. Sice netaháme tresku za treskou, ale úlovek máme docela slušný. Brácha vytahuje dokonce tresku 8kg, 85cm, za kterou je od kapitána odměněn odznakem. Asi v 16.00 se kutr otáčí k přístavu. Byl to náročný den, docela rádi jsme si u Pavla v hospodě dali pivo a dobrou večeři. Druhý den jsme opět v 5.00 ráno na moři. A musím říct, že tentokrát mi to oproti včerejšku ani jako moře nepřipadá. Vůbec nefouká a hladina je skoro bez vln.

Loučení s Pavlem

Kocháme se východem slunce a zhluboka dýcháme svěží mořský vzduch. Za chvilku už zastavujeme a spouštíme do moře naše pilkry. I tento den se nám podařilo chytit poměrně dost tresek,a tak se vracíme do přístavu naprosto spokojený, navíc pěkně připečený od sluníčka, které svítilo celý den. U Pavla dáváme ryby do mrazáku a z některých nám kuchař dělá večeři. A protože nejsme zničeni mořskou nemocí, jako včera, chutná nám i daleko víc pivo. A tak vydržíme sedět dlouho do noci. Ráno se loučíme s Pavlem a odjíždíme domů s přesvědčením, že na podzim jsme tady zas.

A jak se v Polsku chytá?

Používají se smekací navijáky se šňůrou nebo silonem. Pilkry 120–200gr, vláčecí prut nebo gumový twister. Hloubku jsme měli okolo 40 m, dno bez vázek. Lovila se jenom treska obecná, převážně okolo 55cm. Nevýhodou je, že v Baltu se nikam neschováte před větrem, a když fouká moc, tak to není žádný med. Výhoda je, že v Lebě jste za 10h. Je to krásné letovisko, které nás velmi příjemně překvapilo svou čistotou, krásnou písčitou pláží, množstvím obchůdků a hospůdek.Určitě se také vyplatí navštívit místní národní park a k němu přilehlou poušť. Je zde také spousta pensionů, kde bez problémů seženete ubytování. Mezi nimi jeden s českým majitelem, kterého Vám můžu vřele doporučit. Pavel se o Vás rád postará, pomůže domluvit loď a poradí se vším potřebným. (www.wyzerka.eu)

Rybolovu v Norsku se nic nevyrovná, Polsko je ale určitě dobrou volbou, jak si zkrátit nekonečné čekání před cestou na sever. Hodně bohatých úlovků.

 

Autor: Dušan Peterka

Foto: Dušan Peterka