Nápověda Doporučujeme:

Norský boj o filé

V Norsku to opět vře. Návrh norského ministra rybolovu uráží slušné sportovní rybáře, kterých je většina. Na sezónu 2020 je vyhráno a vývozní kvóta zůstává 20kg na jednoho rybáře, který bude rybařit v registrovaném kempu. Co však bude v dalších sezónách? Šok mezi turisty vyjíždějící za rybolovem do Norska vyvolala zpráva, která informovala o záměru norského ministerstva rybolovu drasticky omezit podmínky vývozu úlovku v podobě zmrazených rybích filet. Mnozí ze sportovních rybářů dokonce začali uvažovat o tom, zda svého koníčka v Norsku budou i nadále provozovat.

Pouze celé ryby bez hlavy

„Ministr rybolovu Harald T. Nesvik navrhuje, aby soukromé osoby měly povoleno vyvážet ze země pouze celé ryby, vykuchané bez hlavy. To téměř znamená likvidaci tohoto odvětví turistického průmyslu,“ říká Sigmund Aarstrand z Velfjordferie. A dodává, že je škoda, že ministr rybolovu jde tak tvrdě na ty, kteří za rybolovem do země přijíždějí. Podle Aarstranda by pak utrpěla prestiž celé země. Podle nového ministerského návrhu, pouze celé vykuchané ryby bez hlavy mohou být vyvezeny ze země soukromými osobami. Vývoz zamražených rybích filet by tak podle ministra T. Nesvika měl skončit. Při tom totéž ministerstvo, které navrhuje vývoz pouze celých vykuchaných ryb, před pár lety vývoz takzvané trofejní ryby zrušilo, za podpory celého rybího průmyslu. Celá treska nebo treska tmavá o hmotnosti 10 kg byla pro rybáře výzvou, protože to byla podmínka, nemluvě o halibutech 20, 30 či 40kg. To není žádný neobvyklý úlovek na podmořských útesech Norského moře. Při těchto velikostech se však požadavek na vývoz vykuchaných nevyfiletovaných ryb se stává nemožným.

Odrazení návštěvy slušných hostů

Taková ryba v podstatě nemůže být přepraven soukromým vozem do Německa 1600 km, nebo do Čech, třeba ještě o tisíc kilometrů dále – není to prakticky možné bez drastického snížení kvality přepravovaného masa. Vláda chce zpřísnit rybolov v cestovním ruchu. Blokování přepravy zmrazení filetů v igelitových pytlících a polystyrenové bedně, je dnes běžnou praxí a velmi dobře funguje. Ryba si pak podle zkušeností rybařících hostů zachovává vyšší kvalitu než třeba ryba zakoupená v obchodech v Německu. Právě kvalita rybího masa je rozhodujícím důvodem pro převoz ryb tímto způsobem. Právě to činí dobrou vizitku norským rybám a Norsku jako takovému. Hodnota reklamy pro norské ryby může být sotva vyšší. Naopak návrh ministerstva v případě přijetí sníží objem vývozu čistých ryb na polovinu a uráží slušné hosty, kteří nakonec tvoří velkou většinu. To je názor řady kritiků jako je Aarstrand.

Turistický sportovní rybolov půjde do kytek

„Když byla v roce 2006 zavedena vývozní kvóta, byli turisté označováni téměř za zločince. Mnozí z rybářů to nedokázali překonat. Náš obrat se v následujícím roce dramaticky snížil o 20 procent, do roku 2006 se každoročně zvyšoval. Negativní následky přetrvávaly roky,“ tvrdí Sigmund Aarstrand s tím, že Norsko má v Německu a ve zbytku Evropy velmi dobrý zvuk, právě třeba kvůli rybářské turistice, a tento kredit by mohl při prosazení ministerského návrhu velmi utrpět. “Prosazení návrhu na vývoz pouze celých vykuchaných ryb bude mít pro průmysl dramatické důsledky,“ jsou přesvědčeni zastánci rozvoje turistického sportovního rybolovu.

Malí živnostníci skončí

„Provozujeme ubytování sportovních rybářů od roku 1991, skončíme, možná si necháme pár člunů a vyzkoušíme dlouhodobé pronájmy, to však není snadné. Rybářská turistika nyní představuje tři čtvrtiny našich aktivit,“ říká Aarstrand s tím, že návrh, který ničí celé odvětví, není hoden norského vládního ministra. „Možná by si měl ministr najít další zaměstnání,“ uvažuje poskytovatel služeb z Velfjordferie a dodává, že toto odvětví má potenciál, který by se dal ještě zlepšít při vzájemné spolupráci s ministerstvem. To by ale ministerstvo rybolovu nesmělo poskytovatelů služeb házet klacky pod nohy. Turistický rybolov je nezbytný pro mnoho malých komunit podél pobřeží. Tvorba hodnoty na kilogram ryb je při tom v tomto oboru vyšší než u profesionálního rybolovu. Je to také ziskové odvětví, které se dokáže obejít bez dotací, uvádějí pozitiva kritici ministerského návrhu, kteří se cítí ohroženi.

 

Vložil: Sim, Karel Chlumec

Foto: rybolovnorsko.cz

Zdroj: fiskeribladet.no

23 komentářů

  1. To je pěkná hovadina, vozit celé ryby bez hlav. Proč tahat 2000km kosti? Každý další návrh úpravy vývozu filé je horší a horší. Brzy to zakážou a bude. Z Chorvatska si nikdo filé nevozí a nikomu to nevadí.

    1. Pane Heinz Váš komentář mi celý připadá úplně mimo,můžete prosím nějak vysvětlit alespoň Vaši poslední větu?

  2. No myslím to tak, že když jedu na dovču do Chorvatska, tak mi Chorvaté nedávají právo zdarma nalovit na osobu 20kg filé a přivést je do Čech. Tak se nedivím Norům, že nám to chtějí utnout taky.

  3. tak možná Chorvati zavedou opalovací limit, budeš se moct opálit, ale domů pojedeš zase pěkně bílej. Do Norska se jezdí rybařit a mít možnost si dovést ryby, to nás tam láká, do Chorvatska se jedeš opálit a zaplavat si v moři. Výběr je na každém. Pokud upraví podmínky, že mi nevyhovují, tak tam nepojedu a utratím peníze jinde.

  4. Nedají si pokoj a nedají! Nikde ve stř. Norsku jsem neviděl, že někdo bere horní filet a rybu potom hodí do vody. Vždyť maso z oblasti žeber je nejlahodnější, prostě maso od kosti. Někde jsem četl, že celý turistický rybolov vyloví z moře asi jen 5% celkového úlovku průmyslového rybolovu. Hodnotu přinesou turisté obrovskou. Bez sportoních rybářů norské pobřeží osiří a venkov se vylidní. Už teď je vidět, jak mladí Norové utíkají z pobřeží do měst.

  5. Je to jak u nás v práci. Někdo něco provede, nebo opakovaně provádí, a vrchnost to vyřeší tak, že omezí všechny ostatní, zakáže všem, vymyslí prostě nějaké omezení. Při tom stačí toho dotyčného vzít, zmačkat a zahodit tak, aby si toho všimli všchni a bude pokoj. Kontrolovat se jim to evidentně moc nechce, my byli v Norsku 7 x, bez jedniné kontroly. Vozíme limit.
    Když někdo veze 10-ti násobek limitu, tak ať ho osolí, zavřou, zakážou vstup do země…
    Ale je pravda, je to jejich země, je krásná a štedrá i k nám cizincům. Pravidla budou určovat oni. Nemyslím si ale , že by jim prošlo až takové opatření, které by postihlo turizmus u moře. My jedem na Dolmoy v květnu a už se tam vidím ….

    1. Malinko nesouhlasím. V poslední době právě v oblasti břicha je čím dál tím víc červů. Z toho důvodu se berou jen vrchní filety. Dokonce jsem červíky našel i ve vrchním filetu. Tak si myslím, že je to spíše ze zdravotního hlediska. A je jedno co je to za rybu.
      Spíš by mělo norsko více hlídat ulovené ryby a když někdo poruší stávající zákon tak tvrdě píši tvrdě trestat. Toť můj názor a nikomu ho nevnucuji. Pěkný den Honzak

  6. Není proč se děsit. Nač stahovat kalhoty, brod je ještě daleko. Pamatuju si na jednoho slovenského politika který měl taky dost radikální názory a kde je? A ještěš na jednoho vrcholového rakouského politika. Ten taky měl dost radikální názora do té doby když měl najednou „běžnou“ dopravní nehodu. A nebo Dubček který byl proti rozdělení republika a najednou havaruje s profi řidičem kterému se nic nestane a z nemocnice se ztratí i s aktovkou co Dubček vezl z Prahy do Bratislavy. Tak přestaňte se děsit, šířit paniku. Ono se to nějak vyvrbí.

  7. Už si fakt pripadám ako zlodej, pytliak, zločinec, nepriateľ štátu.
    Koľko krát si hovorím, keď budem dodržiavať predpisy v Nemecku, Dánsku, Švédsku aj v Nórsku, bude všetko OK.
    Mám pocit, že ma tam nechcú ….!

  8. Lupen, za to co vezeš, a kolik, nezodpovídá cestovka. Tvůj příspěvek se mi zdá poněkud podivný.

    1. Ak sa bavíte o nadlimite, tak to dovolí len blbá cestovka. Totiž pri prípadnej kontrole sa zájazd predlžuje aj poctivým účastníkom. Známemu dali nadlimit zlikvidovať v kafilérii /cca 130km/ s potvrdením o likvidácii, zdržanie 6hodín, vyšlo ho to s pokutou 1800 Eur, plus nežiadúci v Nórsku 5rokov. Mal dve 20 kg bedne. Samozrejme zmeškali trajekt. My sme mali v druhom aute všetko Ok, ale dobrú náladu určite nie… takže aj tak to môže dopadnúť pri ,,vlastnej zodpovednosti“

  9. Ta druhá bedna sa asi myslí tak, že si ten dotyčný, zoženie doklad o nákupe rýb od miestneho rybára.
    Od Nórov to je celkom chytré, nechať na previnilcovi všetko zariaďovanie okolo likvidácie rýb.
    Čo to je za cestovku, že dopustí takúto situáciu?

  10. Nebudu jmenovat, ale některé CK jezdí přes přechody, kde se ani žádná kontrola od norských celníků očekávat nedá.

  11. Bohužel jsem byl svědkem toho jak boreček bral pouze horní filet a jinak celou rybu vyhodil,když jsem mu řek proč to dělá že ryba zemře jen kůli kousku masa řek “ přece nebudu dom tahat kosti“ Tím nechci říct že souhlasím aby se nedalo dovést ryby maso ale nějakým způsobem by se to mohlo kontrolovat,jsou přece správci atd…

    1. My jsme byli v kempu s Němci. Jezdili s velkou lodí dál na moře a vozili kelery a polaky přes metr. A pak si z nich vyřízli horní filet a zbytek vyhodili. Jeden výlet velkou lodí, kam se jich vešlo tak osm, je údajně vyšel na 4000,- NOK. V břiše jsou červi (což je fakt) a kosti, řekli nám. Zpracování na filety byl v jejich podání přímo ukázkový. Vše dokonale osušili, zandali do vakuovacích pytlíků, zavakuovali, popsali a zamrazili. Domů si vezli každý 20 kg špičkové kvality. My jsme si v klidu vyřezali z našich „sedmdesátek“, co jen šlo, taknějak jsme to osušili mokrou utěrkou, nandali do sáčků a zamrazili. Domů jsme si každý vezl 20 kg filet a mořské vody. Nechci odsuzovat jedno nebo druhé. Každopádně si myslím, že nastavit rozumnou regulaci je vhodné. A myšlenka na omezení na vývoz celých vykuchaných těl je de facto reakce na chování těch Němců. Na druhou stranu, Norové se v rámci průmyslového rybolovu chovají stejně jako Němci – těžko přece budou prodávat tresku s červy…

      1. Každé opatření je ve prospěch nějaké ekonomické skupiny. Po celém pobřeží Norska jsou stovky malých sportovních a turistických rybářských kempů a domů, do nichž rodiny dlouhou dobu investovali rodinné peníze a často se zadlužovali. Je na pováženou, zda by někdo našel,odvahu říci těmto lidem, že jejich snaha půjde do,kopru. Vycházím z toho, možná mýlně, že většina rybářských turistů přejde do jiných destinací. Viz Simeo Maledivy … Excesy jsou u většiny lidských činností, ale rozhodovací politický proces je dán momentální silou ekonomických skupin spjatých s momentální Norskou vládou. A zatím je vše ve stádiu JPP – jedna paní povídala. Zkuste se trochu naučit Norsky a začněte si zjišťovat trochu pravdy v Norských médiích a nevěřit různým polopravdám.

  12. Když jsme poprvé s mým tátou vyrazili do Norska na výpravu za rybolovem, tak Škoda Superb I byla naprostá novinka a ve všech zemích, kterými jsme projížděli se za námi otáčeli, co to je? Taky v té době nebyly žádné vývozní limity filet. Na vlastní oči jsme týden pozorovali 2 německy hovořící rybáře, kteří za 10 dní pobytu byli schopni naplnit plnou dodávku typu Ford Transit bednami filet až pod strop. Musím říci, že rybařili opravdu tvrdě. Když odjížděli, tak jsme s otcem jen kroutili hlavou a paní domácí pak jen suše dodala „…tak za 14 dní tu budou znovu. Vozí to do nějaké Německé restaurace…na kšeft…“ To bylo někde v oblasti Halsa.
    Za pár let už jsme museli sledovat měnící se vyhlášení limitů a měnící se situaci okolo tohoto tématu. Nezapomenu na výrok jednoho z majitelů a bývalého rybáře, který kvůli Revmatoidní artritidě v rukou musel zůstat na suchu a začít chovat ovce. Ptali jsme se ho jednou večer, co si o těchto všech limitech myslí? On jen suše dodal „…vy turisti, tady s těma prutama a na těchhle lodičkách nikdy nemůžete populace ryb v našem moři ohrozit…“ To byla oblast Alesund. Začalo schazování obřích kamenů proti vláčecím sítím u pobřeží a budování „rezervací“.
    Po dalších pár letech jsme si dopřáli trochu luxusu a větší dobrodružství a rybařili v oblasti Bodo. Konkrétně na ostrově Sor Arnoy. Měli jsme to štěstí, že společně s námi zde měl termín věhlasný rybářský team Dieter Eisele. To byli opravdoví borci. Vyráželi ve smečkách po třech plavidlech jak nějaký ponorkáři. Domlouvali se vysílačkami kde jo a kde ne a vozili neskutečný úlovky. Krásný ryby, nikdy jsme neměli sebemenší šanci nad nimi nějak „vyhrát“. Skákali jsme do výšky, když táta vytáhl Platýse 25kg, ale oni museli přivézt dva 30kg a nekonečně mnoho tresek přes 10kg. Prostě to vozili filetovat v kolečku, protože ta velikost se do beden na palobě prostě nevešla. Den co den. Ale taky jsme byli den co den svědky jejich stylu filetování. Horní filet (začali jsme tomu říkat panenka) + líčka z těch medvědích hlav tresek a zbytek hurá do moře. Ani to NEKUCHALI. My jsme se na ně dívali přes prsty co to s těmi rybami dělají a oni se na nás dívali přes prsty, co to bereme za velikosti. Po tom, co jsem po pár dnech jel vyvážet odpad z filetování a viděl v tom čistém moři po nich zbytky skoro celých, tak krásných ryb, necítil jsem se nejlíp a nedalo mi to. Šel jsem se jednoho z nich zeptat, proč to dělají, proč ty ryby takhle prasí. Jeden z filetujících chlapů mi to pak ukázal. U těch velkých exemplářů byly opravdu spodní filety i játra úplně „červavé“. Když jsem se o tom bavil s majitelem, tak mi suše řekl „…ty zbytky jsou důležité zase pro jiné živočichy na dně, nedělej si s tím hlavu. Vy sem přijedete se svými pruty na týden? Párkrát v roce. To s populacemi ryb v této oblasti nic neudělá. Ale to víš, v sádkách s lososy se používají léčiva, která nezůstanou jen v sádkách a mají postupně vliv na ostatní živočichy. I na parazity, kteří jsou pak odolnější. “
    Naposledy jsme naštívili v roce 2018 Vennesund, kde jsme si to parádně užili. Velké rozmanité úlovky, které jsou důkazem o správném směru, kterým se Norská vláda vydala s některými z opatření v posledních letech. Např. ohledně Platýse obecného je to myslím hodně znát! Při filetování si ale opravdu více a více všímáme těch červů a to prostě nechceš. Červavý filety.
    Ale koneckonců. Pro naší partu. V té filetě není to kouzlo rybolovu v Norsku. Ani v maximálních limitech masa. Takže nám je to celkem jedno jestli si odvezeme 1 bednu, nebo 2 bedny. 10 kg a trofej, nebo 20kg a ještě si budeme někde shánět účtenku. Nebo třeba nic protože míry ryb budou prostě moc velké. Zkrátka když máme nad, nebo pod limit, pak pouštíme. Klidně i metrovku. Naposledy jsem si to musel i natočit a hrozně jsme se u toho nasmáli a měli jsme super pocit. Respektujeme Norskou přírodu i zákony a netrápíme se tím. Čím více nás takových bude, tím více budeme vítáni.
    Podpořím slova mého táty – dnes stojí ve velkoobchodě filet tresky „Skrei“ s kůží 390,- Kč/kg. Vy co řešíte množství, limity a kilogramy. Těch 20kg masa vás tady vyjde mnohem laciněji, než se za nimi vláčet stovky a mnohdy i tisíce kilometrů daleko na sever.
    K zamyšlení:
    Treska „Skrei“ – původ: Norsko / lov – 390,- Kč / kg / filet s kůží
    Losos obecný – původ: Norsko / chov – 309,- Kč / kg / filet s kůží

  13. Ahoj dravci,myslím ,že letos můžeme diky koronaviru tento problém pustit z hlavy a doufat ,že se tam dostaneme alespoň příští rok. Zdar.A to tam jezdíme s klukama 25 let .

    1. Třeba to bude mít i pozitivní dopad pro nás rybáře v tom, že současná situace má vliv na rybářskou turistiku a norská vláda si uvědomí kolik lidí v tomto odvětví v Norsku pracuje a kolik lidí by ovlivnilo razantní omezení vývozu filé, jelikož tito podnikatelé by do budoucna přišli o dost velkou část rybářů „masorádů“…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Lokality

Bakkan Wahl

Soroya

Seter Brygge

Madagaskar

Maledivy

Poslední fotogalerie

Soroya » Březen 2019

Maledivy » Únor 2019

Madagaskar » Listopad 2018

Anketa

Jaký způsob lovu v Norsku preferujete?

(180)
(63)
(111)
(56)

Nahrávání ... Nahrávání ...