Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Nějak jsem se zasnil. Pořád ještě mám dost fotek, co je škoda nechat jen tak v šuplíku.
Tak napřed pobřeží…
Tak pokračujeme s fotkami.
Napřed pár nostalgických pokusů o černobýl. Dneska už to tolik nefrčí, ale já jsem hračička a vyzkouším kdeco.
Tak sem strčím další várku. Trochu většinou suchozemské přírody, ryby by tady nejspíš nikoho nezajímaly:-))
Zima se zeptala, co jsem dělal v létě a já na to, že fotil v Norsku. A přitom jsem zjistil, že ty balíky fotek pořád nejsou upravené, roztříděné a tak. Tak jsem nad tím strávil něco večerů a když už to mám, je škoda to nechat někde na harddisku.
Takže sem pomalu budu dávat různé fotky, co jsem ve Veiholmenu a po cestě pořídil. Třeba se někdo přidá a rychleji nám ta zima uteče.
Celkem logicky začnu fotkama z cesty.
Berny> Prej přijeďte… Já bych přijel hned. Ale auto by to asi nedalo, doma mám zanedbáno první poslední a musím taky vydělat na Veiholmen 2020. A ty mi tady děláš takovýhle chutě.
A k tomu ještě možnost nechat se sežrat opravdovým Velkým bílým. Lovit a být loven… Kurňa, já se tam snad budu muset ještě letos vypravit.:))
No a teď vážně. Je to zajímavé, překvapivé, nebezpečné snad ani ne nebo jenom fakt malinko. Každopádně přítomnost toho druhu u Smoly je docela překvápko, pokud je to opravdu jmenovaný druh. Ovšem při deklarované délce mnoho možností není. Ostatní žraloci na severu tak velcí nejsou s výjimkou ž. grónského, který se ale drží v hloubce. Zajímalo by mě, jestli je tohle nějaký zbloudilec anebo je to gobální oteplování dál než jsme si mysleli.
PS: Foť. Všechno, všude, pořád.
To hlavní jsou na severu samozřejmě ryby. S těmi to bylo trochu slabší, hlavně velké kusy byly dost daleko od sebe. Nakonec jsem si ale sáhl na docela hezké rybky a rozhodně nemám důvod si stěžovat.
Trochu neplánovaně jsem v září proletěl Veiholmenem a tak sem dám pár fotek.
Počasí bylo převapivě klidné, takže jsem se mohl podívat na místa, o kterých jsem zatím jen slyšel a když se nakonec zkazilo, aspoň to byl důvod pořádně si zachytat ze břehu. Břeholov je pro mě v Norsku nutnost, škoda jen, že řada ryb je pro pěšího lovce téměř nedostupná.
Začnu fotkami moře, další přijde na řadu pak.
Pořád ještě zbývají nějaké fotky, dnes to bude o pstruzích. Na pstruhovce jsme trefili celkem fotogenický den – sluníčko (občas), blatouchy (všude), tečkovaní krasavci (trošku dál od sebe, ale chytilo se jich dost). Fotky občas trochu zavání kýčem… Ale nakonec – proč ne?
No a samozřejmě – nebyl by to Berny, aby neulovil něco extra:-))
Pro Jana S.: Veiholmen má své světlé i stinné stránky. Já se tam vracím kvůli lidem, co to tam vedou a pak proto, že tam po každém pobytu mám “rozdělanou práci”. Letos jsem konečně dojel na místa, kam jsem se doteď nedostal (kvůli počasí), posunul se ve schopnosti ulovit určité druhy ryb o level výš (jsem samouk, objevuju si to sám a to chvilku trvá) a mám tam několik výzev na příště.
Navíc jsem si letos konečně vychoval z kamarádů vlastní posádku. Takže se za rok pokusíme vrátit a navázet, kde jsme letos přestali. Dál to bude hlavně o počasí…
Dneska vložím fotky z brouzdání po skalách. Docela hodně jme chytali ze břehu, nachodili spoustu kilometrů a vyzkoušeli i lov v noci. Bylo to hodně zajímavé a občas se chytila i docela pěkná ryba.
Díky za pochvaly, rád bych dodal ještě lepší snímky, ale je to v rámci možného.
Dneska bude jiná sorta. Aranžované fotky na břehu – ryba mrtvá, focená na přírodním podkladu. Málokdo takhle fotí, většině lidí stačí fotka z lodě (to je asi nejlepší možnost).
Smutné jsou fotky mrvol s nekrotickými fleky pořízené na filetárně. Pár lidí si klepalo na čelo, když jsem nechával ryby pod stolem, aby se jim vrátila barva a pak běhal z filetárny na skálu a zpátky, ale prostě jsem to chtěl takhle. Třeba se tím bude někdo inspirovat.
No a pro pořádek, zhruba z půlky jsou to cizí úlovky a třeba u tmavek (kelerů) ani nevím, jestli je to moje ryba nebo ne. Každopádně, jsou to ryby z Veiholmenu.
Nahrávání ...
