Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
2 mthead: Děkuju
2 vd: V zásadě ano, doplňky tam také prodávají. Doplňků však je spousta, některé se hodí jen ke konkrétním lodím, takže je určitě dobré si to předem vyzkoušet, osahat a promyslet – třeba z toho důvodu já mám zatím oba kayaky prakticky holé (dají se používat ale není to ten komfort jaký by to mohl být) – nechtěl jsem do nich vrtat a pak zjistit že to co jsem přidělal nepotřebuju, nebo to chci mít jinde, ale už myslím že mám docela jasno a až se přestěhuju z letního sídla a kayaky zakotvím v garáži, tak bych se do toho mohl pustit. Velmi se těším na echolot, neb budu konečně schopen poznat jestli tam jsou i jinou metodou než tam házet pilker nebo jig.
Některé zajímavé doplňky je ale nutné objednávat v USA, neb nevím o tom že by je někdo v Evropě prodával.
Budeš-li mít chuť a cestu kolem Vesterålen, tak se ozvi, možnost hodit kayaky na vodu, trochu zapádlovat a chytit nějakou rybu tady obvykle je.
2 mthead: Kayak je rybářský speciál sit on top konstrukce, délka 4,20 m, šířka 74 cm, hmotnost 32 Kg – tedy v porovnání s klasickým mořským zavřeným kayakem je podstatně kratší, širší, těžší, což ve výsledku znamená obrovskou stabilitu. Když v létě nebyly vlny, tak jsem se na něm bez potíží postavil a vymočil, což jinak v pohodě zvládám při každé vyjížďce několikrát v kleku i v metrových vlnách, které mi jdou na bort naplocho.
Já nemám potřebu to zkoušet, ale našel se v Česku jedinec kterej si chtěl zkusit co se stane když by bylo nejhůř – z akce je video (točeno letos v létě v Norsku) autor k němu píše že rybářský sit on top není snadné převrhnout i když se o to budeš snažit. Prakticky z toho kayaku vypadneš dřív než bys ho otočil, takže celé kouzlo extra zabezpečení spočívá jen v suchém obleku a v tom vylést z5 na palubu což není nic těžkého, ale reálně jsem to nikdy nepotřeboval.
Ani s většími rybami nepředpokládám nějaký extra problém. Samozřejmě že když přijde velkej halibut tak to bude ještě větší mazec než ve stoje ze člunu, ale oni vědí že už jsem na ně ready, tak se mi zatím úspěšně vyhejbaj:-D
Další kolo testování s většími rybami bude asi až na jaře, zatím se mi podařilo si vlastní blbostí zamotat šňůru na multíku tak že nebylo možné rybě povolit – 11 Kg treska mě z kayaku nesundala, šňura to vydržela, rybu jsem úspěšně zdolal ručkováním.
Celkem 4h:24min na vodě, překonaná vzdálenost 10,1 Km. Vítr při návratu cca 12 m/s.
S prutem zatím fakt spokojenost, vypadá to že snese i 1000g pilker a tím už se dá dosáhnout docela hluboko :-D.
Slunce nás tady už dost zanedbává, denní světlo aktuálně trvá cca 6 hodin a jeho intenzita je hodně ovlivněna také oblačností.
Abych ten prut nezkoušel jen tak na úplně nesmyslným místě, zapádloval jsem si k cca 4 Km vzdáleným ostrůvkům. Bohužel už kutry které tudy projížděli bez zastavení ke vzdálenějším lovištím naznačovali že jejich kapitáni v těchto místech na echu nic zajímavého nevidí.
Tady u majáku jsem ještě nedávno mrskal slušné tresky na vláčák. Dnes podle očekávání totálně mrtvo – objevili se sledi, což je pro tresky dost neodolatelná potrava, bohužel jsou daleko.
Včera v rámci přípravy na jarní masakr proběhla kondiční jízda a testování nového 50 Lbs prutu se 750g pilkrem. Prut se zdá bejt naprosto skvělej – měl jsem si ho pořídit dávno, neb můj doposud na pilkrařinu používaný nevercrack (30-50 Lbs) je proti němu dost žvejkačkoidní což mě na hlubokou vodu nijak zvlášť nevyhovuje.
Ráno na mole.
mara45 napsal:
Tak to je teda dobrej masakr.Mám z toho pocit,že člověk vyhlásil rybám válku….
Tak to máš podle těch titulků docela správnej pocit.
http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstvi/spojene-staty-vyhlasily-valku-rybam
http://vtm.e15.cz/aktuality/spojene-staty-vyhlasily-valku-rybam
Mimochodem to genetické řešení se zdá být docela zajímavé, ale jestli takovej kapr zase zdrhne někam kam nemá, tak z něj zase budou někde jinde dost nešťastní.
Mě přijde zákaz v této podobě být super diplomatickým řešením jak jasně říct že si Norové nepřejí aby jim turisti lovili halibuty. Pokud mám správné informace tak význam jejich letního lovu pro profíky je zanedbatelný nebo dokonce nulový.
Předpokládám že tato podoba je přijatelná i pro ubytovatele, neb v těchto termínech mají bez ohledu na halibuta vyprodáno a rybáři kterým o něj jde jim naplní méně atraktivní termíny.
Jen z pohledu ochrany halibutů je tohle řešení podle mého názoru opatřením s dost malým významem v celkovém objemu jejich úlovků. Ani bych se nedivil kdyby to vůbec nesouviselo s početními stavy, ale třeba jen s váznoucím odbytem halibuta na trhu, což se dá vzhledem k jeho ceně a ekonomické krizi samozřejmě očekávat.
😉 jinej kraj, jinej mrav. Oni myslím i australané mají své zkušenosti s kaprem – mám za to že jsem o tom kdysi četl článek pravděpodobně v Rybářství a pokud úspěšně přemáhám sklerózu tak se tam psalo že v případě úlovku kapra platí přísný zákaz ho pustit 😉
Austrálie je vůbec zajímavá země, každou chvíli se tam přemnoží něco jiného – zajíci, kobylky, kapři..
V některých částech Evropy a Asie je zase přemnoženej člověk, kromě Číny ho snad nikdo nereguluje, takže jestli se to nezmění, tak to jednou bude daleko větší prů..r než kapr s amurem v USA, nebo zajíci v Austrálii :-(.
shark napsal:
A nemuzes ty kapry snist kdyz jich za den zlikvidujes tunu…(krom toho kapr ma opravdu v USA spatny maso)
Sharku, ne že bych někdy zkoumal amerického kapra, nebo Ti chtěl sahat do svědomí, ale není to náhodou o tom že ten kapr je úplně stejnej jako v Evropě, jen američtí soudruzi prostě mají jiná měřítka ? A když to z nich nikdo nejí a všichni říkají že je špatnej tak není důvod ho zkoušet jíst.
Kdyby to tak snad náhodou bylo já bych tomu rozumněl – taky bych tady asi nejedl kapry když bydlím u moře s dostatkem tresek.
On ten důvod ale nutně nemusí souviset třeba s množstvím kostí nebo nějakou chuťovovu nekvalitou, může jít do značné míry o tradici – ve Skandinávii historicky je štika “rybou chudých” a k jejímu většímu rozšíření na talíři dochází až v posledních letech kdy stále více místních obyvatel zjišťuje že je nejen jedlá ale dokonce chutná.
Přemnožení je přemnožení, a to není jen o USA nebo Austrálii. Kdo byl na Moderním rybářovi koncem ledna v Holešovicích mohl se zůčastnit přednášky Gregera Jonssona, který hovořil m.j. i o situaci kdy se v posledních letech stále častěji v jezerech s lososovitými rybami v Laponsku vyskytne štika (rozuměj jezera ve kterých se v dohledné historii štika nevyskytovala). V tak “ekologické” zemi jako je Švédsko to řeší chemicky – použitím selektivních jedů – kompleteně vytráví rybí populaci a následně nasadí z5 jen původní druhy.
Mít možnost ovlivňovat způsoby řešení těchto situací asi bych se je snažil uplatňovat v následujícím pořadí: 1. vypuštění dostatečného množství českých rybářů – zejména důchodců 2. USA způsob 3.švédská chemie.
Nahrávání ...
