Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Nastalo filetování, dlouhé filetování…. Jenom díky tomu, že na SULE je mrazící místnost s nastavením na – 28C a ne klasické mrazáky, bylo zaručeno, že úlovky do rána perfektně zamrznou. Večer kolem deváté hodiny jsme skončili. Pak proběhlo krátké vyhodnocení soutěže a balení na ranní odjezd domů.
V pozdním odpoledni se vracíme plni zážitků do kempu. Tento den byl jako z pohádky. Celkem se ulovilo 23 mníků, všichni od 110 cm do 170 cm. Průměr byl 130 cm. Krásný den a lov. Při vyložení úlovků před filetárnou majitel koukal jako na zjevení a nechápal, jaké ryby jsme dovezli. Naši kolegové z Německa kuchali své padesáticentimetrové doršíky a nevěřícně kroutili hlavami. Jen jsem zaslechl ” ŠAJZE”. Bylo mi jich líto. Ale co naplat, nikdo jim neřekl jak, kde a na co chytat, hlavně, že jeli s věhlasnou Německou cestovkou…..
Zde je jasný příklad toho, že nejen na lokalitě záleží, mnohem více však na zkušenostech rybářů, kteří zde loví.
Popojel jsem asi 600 m k Doršákovi, vidím, že už pěknou chvíli svádí souboj s pěknou obludou… sleduji jak Michal odfukuje a z toho křičí “”Joooo””, mník dne týdne a podzimní SULY určitě. Ze sto dvanácti metrů hloubky si vytáhl 160 m pletenky a po půlhodinovém souboji s největší mořskou vydrou Doršákem, prohrál tento mník svůj životní souboj. Michal ho ani nemohl vysílením zvednout, fotku z lodi mám jen tuto. Po zvážení a měření v kempu je tu pěkný kousek: 32,5 kg živé váhy a 170 cm délky.
Mníci jsou jak šílení, berou takřka na každý nához a co drift to mník. Přejíždíme na západní hranu o šest km dále cíl mníkoviště č. 2.
Zde, se ze 60m moře svažuje až na 400 m. Někde uprostřed je náš cíl – hloubky 100 – 125m. Zastavuji a nahazuji. Bum záběr, chvíli tahám a cítím tah jako od býka. Deset metrů zápasu, metr nahoru, dva dolů. Potom pink, a je pryč…. Škoda. Rychle nahazuji podruhé. Dopadlo to na dno a říkám “pojď mníčku do pytlíčku”. Opatrný záběr na tři ťuky, čekám a zasekávám. Opět tah a přenice o každý metr. Tentokrát mi neutečeš. Tahám opatrně a můj duťáček WFT, pracuje jako chirurg při operaci – precizně. Po patnácti minutách ho konečně vidím na hladině.
22 Kg 141 cm. Nádherný kus, krásný souboj.
V mezi čase i já mám konečně čas si chytit nějakou tu hadici i při sledování dění kolem.
Tady je ten Milanův a můj. 130 cm, miminko. Ještě několik menších kolem 115 cm, ani nefotím není čas.
Vidím, že i Mareček tahá pěkné kousky a zatím co vysvětluji klukům v lodi techniku, prásk Milan má záběr. Pomalu říkám, a hurá první mníček 110 je venku. Pavel nemůže najít soulad s jemnými záběry od mníčka a tak tři promarnil. A znovu říkám jedeme. Super i Pavel už tahá svého mníčka přes metr. Je skvělé vidět radost rybáře nováčka, když po stovkách kelírků nachytá první rybu přes metr.
Po spuštění navigace radostná zpráva, teplota vody klesla z 15C na 12C. Na moři po několikadenní míchačce silným větrem, byly krásné oceánské vlny. Ještě před pěti lety jsem na nich urputně zvracel, dnes jsem si jich užíval a vozil se radostně jak malé děcko na kolotoči. Pavel prohlásil “magor” vozí nás jak na centrifuze. Směr mníkoviště s cílem 14 km na Ornklakenu uběhl rychle. Jsme namístě, 110 m hloubka je skvělá na naše cílové ryby ze dna. Drift 1,5 km /hod je akorát. Chystám montáž 650g olovo a návazec s kusem masa, ostatní dávají pilkr 750 s masem z kelírka. A jedeme na dno. Vidím, že kluci z Sk týmu tahají první hadice.
Návrat byl až kolem půl sedmé a filetování bylo na tři hodiny. Ještě jsem kouknul na počasí na druhý závěrečný den. Krásná pětka sice od západu, ale na mníčky to půjde. Časně ráno v šest vstávačka, a v sedm vyrazil Dědo se slovenskou partou a Doršákem směr Orneklaken. Borda nejel, protože jeho ploténka nedovolila vstát. Já s Milanem a Pavlem jsme ještě tankovali a taky jsem zapoměl svoji oblíbenou čepici, takže vracečka do kempu. Zpoždění hodina.
Ještě mi nedá vrátit se k předposlednímu dni lovu POLLACKŮ. Pro milovníky vláčky je to jedna z nejkrásnějších technik. Dědo,který přijel navečer z poza klidných ostrůvků sledoval náš tandem s Doršákem. Ten kdo nás zná, ví, že někdy jdeme až na hranu našich možností a tento den tomu tak rozhodně bylo. NIKDY A TO PODOTÝKÁM, NERISKUJEME více než zvládneme, PROTOŽE ŽÁDNÁ RYBY NESTOJÍ ZA NEHODU V ROZBOUŘENÝCH VODÁCH!
Popravdě měl jsem trochu strach s nováčky jezdit až na zlom, kde voda cákala přes mělčinový výběžek a občas se zvedla tak, že bylo nutné rychle prchnout. Milan – nováček prohlásil, musím si nás vyfotit, až nás budou hledat aby věděli kolik nás tu bylo! Věděl jsem co dělám a s Doršákem v zádech jsem si zcela jist. Řidiči dalších lodí s menší zkušeností se drželi o kousek dále, ale také chytali krásné ryby. Je zajímavé, jak Polaci v příbojových vlnách bojují dvakrát více než na klidných mělčinách a jejich výpady jsou neskutečné. Adrenalin rybáře je na maximu a touha pokořit soupeře ve vodě je neskutečná. Mým úkolem bylo, aby si VŠICHNI chytili VELKÉ POLAKY kolem metru a to se povedlo, největší měl 99 cm.
Sula 2016 je zpět! Přátelé konečně jsem se dostal k vyhodnocení expedice SULA 2016, sic téměř po dvou týdnech, ale přece. Tahle Ostrounova krasavice měla 135 cm, a je z minulého podzimu, ty letošní byly menší a zaplať pánbůh jich bylo o poznání méně, takže se dalo chytat i v mělčinách.
Ahoj, jednoduché řešení. Baterii vyhoď a kup si baterku do čtyřkolek a motorek. Má pevné kontakty, já mám 18 Ah a vydržela mi celý týden bez nabití, velikostně je o maličko větší než baterka do alarmu, (ta kterou používáme k multíkům). Cena je cca 1100 – 1600,- Kč
Zdravím všechny, poslední dva dny na Sule nebyl čas dávat report, po našem návratu se všichni vrátili do pracovní míchačky a stále čekám na některé fotografie pro závěrečnou zprávu. Snad do konce tohoto týdne budou. Nicméně poslední dva dny byla nádherná rybařina, jeden den Polakovačka a druhý mníkovačka. Vyhodnocení soutěže proběhlo ve vší počestnosti s minimem alkoholických drinků a vítěze i s dokumentací přidám do reportu.
Nahrávání ...
