Rybolov Norsko

Řekněme že máte poruchu motoru, nebo došli pohonné hmoty. Především nesmíte propadnout panice. Berte to jako banální příhodu se kterou si poradíte. Předpokládám že máte mobil a nebo jste dohodnuti do kdy se vrátíte do kempu, na chatu, přístavu, nebo odkud jste vyjeli. Pokud fouká od moře k pevnině není v podstatě co řešit. Zvedněte motor a nechte se donést k pevnině, po cestě můžete chytat ryby nebo se kochat přírodou. Pokud je to ostrov uvažte loď a jděte se schovat, než vás najdou. Případně zkuste upoutat jiné lodě signalizace v nouzi je křížení rukou nad hlavou. Nikdo by Vám neměl odepřít pomoc. Nezapomeňte, že i vy musíte v případě spatření lodě v nouzi přerušit veškerou činnost a zahájit pomoc. V této situaci nepoužívejte mezinárodních volacích znaků lodě v nouzi ani signalizačních raket, na to je čas až o hodně později. Musíte si uvědomit, že každý kdo zachytí Váš signál a má dostupně prostředky je povinen Vám neprodleně přispěchat na pomoc.

Pokud je ta horší varianta, že vás to nese na moře, udělejte nejdříve tato opatření než zavoláte o pomoc.

• Priorita je zpomalit drift a stabilizovat loď proti vlnám. Pokud máte vesla udržujte jejich pomocí loď špičkou proti větru, tím zpomalíte drift a zároveň nebudete ohrožováni vlnobitím z boku.
• Pokud vesla nemáte zkuste vyrobit improvizovanou větrnou kotvu. Jde to udělat z kýblu , tašky nebo něčeho podobného co máte v lodi. Jak to vypadá najdete v jiném tématu kde to už rozebírali. Hlavně nezapomeňte na díru ve vrcholu kotvy asi třetinu vrchního průměru. Uvažte jí na příď lano dlouhé tak tři až pět metrů. To vás zpomalí a stabilizuje proti vlnám.
• Teprve teď volejte přátelé a hlaste polohu. Pokud máte GPS hlaste své tři poslední polohy asi po 15 min pomůžete tím stanovit směr svého pohybu kdyby došlo k přerušení spojení.
• Pokud nemáte snažte se popsat to co vidíte kolem sebe. Používejte přirovnání jakože hora vypadá jako otočený hrnek, nebo jako lev ve skoku. Místní to většinou poznají a je vyhráno.
• Telefon používejte krátce šetřete baterku, nikdy nevíte jak dlouho tam budete. Většinou to netrvá dlouho tak nezmatkujte a v klidu čekejte.
• Pokud pro vás přijedou kolegové a jste nuceni loď odtáhnout použijte pokud typ lodí dovoluje raději svázání lodí bokem k sobě. Daleko lépe se manipuluje při jízdě. Člun uvázaný za záď lodi Vás bude kroutit a sám bude nekontrolovaně ujíždět do stran. To může být problém. Lano musí být dost dlouhé, když už to jinak nejde. Nemá to brzdy a na zádi je motor toho co vás táhne, tak ať tam nejste dva na odtažení.

Co vzít sebou na moře?

Četl jsem tady různé příspěvky ve kterých popisujete co si berete na moře pro vaše následné přežití. To co teď budete číst neni zpochybňování vašich rozhodnutí ale jen praxe a odzkoušené standardy.

• Nejčastěji vyjíždíte s mobilním telefonem. To je velice rozumná věc při menších potížích neocenitelný pomocník.
• U vysílaček je to už vzhledem ke kódování a používané frekvenci dost diskutabilní. Pokud je požíváte měli by být schopny komunikovat na frekvencích pro nouzová volání. Taky dosah je dost malý, 5–10 km je nedostatečné. Pokud nemáte na vodě spřízněnou loď je to nedostatečné.
• Obě tyto pomůcky mají ale svoji bolest v tom že jsou náchylné na styk s vodou. Proto doporučuji mobil uzavřít do vodotěsného pouzdra a dát do vnitřní kapsy oblečení.
• Pro komunikaci používejte nějaké bezdrátové zařízeni třeba náušní sadu. Do rychlé volby uložte tísňové volání v Evropě nejčastěji 112.
• Vysílačky mají nouzové tlačítko které spouští nouzové volání, pouze ale jen lepší modely. A teď pozor, nouzové volání použijte opravdu jen v té chvíli, když už nebudete situaci zvládat. V některém dalším příspěvku popíšu co tím spustíte za šrumec. Pokud nastane taková situace třeba při převrácení lodi, stačí vytočit rychlou volbou nouzové číslo a o více se nestarat.
• Nikdy nevyndávejte mobil z pouzdra!!!!! Operátor příjme vaše volání a pokud po zaměření zjistí že přichází z moře spustí záchranou akci i bez komunikace s vámi.
• Telefon nemusíte sám ukončovat to provede operátor sám. Hlavně ho nevypínejte podle jeho signálu Vás hledají. Od chvíle co jste vyslali signál se už o další komunikaci nestarejte věřte jim. Doufám že to nikdy nikdo nebude potřeba věřte vím jaké to je.
• A teď zásada číslo jedna snažte se držet u převrácené lodi nebo když jí to odnese, tak ji nehoňte. A držte se u sebe nesnažte se nikam plavat, moderní obleky Vám dají dostatečný vztlak se udržet nad vodou.
• Zbytečně se nepohybujte, Váš krevní oběh je omezen a zásobuje životně důležité orgány a za ty nepovažuje ani ruce ani nohy.
• S největší pravděpodobností k Vám již letí helikoptéra pobřežní stráže Ta je vybavena termovizní a vidí Vaše teplo na kilometry. Může se taky objevit hlídkový letoun ten jí má také.
• Pokud Vás uvidí dá vám to vědět zpětným přeletem a kývavým pohybem křídel. Mávat mu nemusíte vidí Vás jako barevnou skvrnu tak to nepozná. Navede k vám nebližší plavidlo.
• Uvádím to hlavně pro to, aby jste věděli že pokud jste připraveni, je na modlení ještě čas.
• Vždy se spoléhejte na sebe, pomoc druhých je až další krok. Asi se všichni shodnem že nejezdíme zase tak strašně daleko a většinou je nějaký břeh v dohledu.
• O benzínu to je snad jasné aspoň 5l v zásobě.
• Nůž to máte snad všichni.
• Na lodi mějte dostatečně dlouhé lano cca 30m je to jedna z nejdůležitějších věci v nouzi.
• Kotvu nepovažuji za nutnou. Vzhledem k hloubkám nebudete schopni zakotvit a u břehu je to zbytečné to je lepší nechat se donést ke břehu. Pak je také problém kotvu následně uvolnit a vtáhnout do lodi. A v neposlední řadě zakotvená loď je vydaná na pospas vlnobití a větru.
• Rozhodně mějte plovací oblek je to opravdu i přes pochybovače to nejlepší co můžete mít sebou. To že spadnete do vody není zas tak pravděpodobné, důležitější je, že Vás ochrání před chladem pří nedobrovolném pobytu na vodě. Ten je dále vybaven píšťalkou ta na přivolání pomoci stačí.
• Taky obětujte kousek místa pro malou lahvičku do které vložíte to co všichni známe z krabičky poslední záchrany.
• Pár sirek kousek niti jehla a další drobnosti Vám můžou zachránit život.
• Také základní nářadí ve formě skládacích kleští pomůže neocenitelně při opravě. Pokud už dojde k nějaké nehodě pokuste se z toho dostat hlavně vlastní pomocí.
• Poruchy motoru jsou nejčastěji způsobeny přívodem paliva. Někdy pomůže i taková banalita jako zvednutí nádrže nad motor.
• Při opravách nezapomeňte aby jeden neustále pozoroval okolí. Neblížili se útes. Náraz se šroubovákem v ruce může být smrtelný.
• Nebo vlna. U pobřeží se můžou vyskytnout tak zvané zlomové vlny. Je to vlna která se zvedne za určitých podmínek o terénní zlom na dně je dost rychlá a má sílu Vás pokud jde z boku převrátit. Je dost neobvyklá ale znáte to, když se daří tak, se daří.
• Pokud máte v lodi pohozeny ještě lahve s vodou, ty se vždy vejdou, dvě petky uvezete a pár sušenek ve sklenici od kafe taky. Uvidíte že se bude zdát vše jednoduší a nebudete hned propadat panice.
• Holínky patří na pole, ne na moře a to i ty rybářské. Do lodi vyšší botu vodě nepropustnou se šněrování ať do ní nemůže voda. V každém rybářství nebo turistickém obchodě jich mají několik druhů. A když vyberete ty co jsou třeba do mínus dvaceti nebo výše tak máte na léta vystaráno. Pomatujete na pořekadlo „klid a nohy v teple“ kdo z vás ho aspoň jednou nepoužil.

Jak na vlny? Naučte se je „číst“!

Na to jak jezdit mezi vlnami není žádná univerzální poučka. Asi úplnej základ je odhadnout vlny už ze břehu. Podotýkám vše co budete číst je myšleno pro takovou loď co máme v Norsku všichni k dispozici. Délka kolem 5,5m a šíři do 2,5m. Pokud máte menší tak uberte a pokud větší můžete trochu přidat. Všeobecně platí že vlny do 1,2m jsou považovány za malé a můžou na nich být takovéto lodi provozovány. Já doporučuji použít svůj rozum a přirozený strach. Pokud se Vám to nezdá nejezděte nikam! Pokud se rozhodnete vyjet nebo Vás překvapí vlny během dne zkuste se řídit následujícím.

• Především zhodnoťte o jaký druh vln vlastně jde. Ve fjordech se asi nejčastěji setkáte s krátkou ostrou vlnou která se vzhledem ke své poměrně malé energii láme jako nízká, dělá bílou čepici. To platí hlavně o vlnách které jdou od pobřeží. Tato vlna Vás příliš neohrozí její výška jen zřídka přesáhne metr. Sice nepříjemně houpe ale chytat se dá. Pokud v těchto vlnách jezdíte stačí pouze nejezdit příliš rychle. Krizová rychlost je, když začne předek mlátit o vodu.
• Tento druh vln se také tvoří ve fjordech při větru od moře a bývají ještě zesíleny odlivem. Tato vlna je daleko nebezpečnější. Je dost silná a má dostatečnou rychlost. Pokud přesahují jeden metr dokáží už při kritické chybě řízení loď převrátit. To ale nebude náš případ! Ty to vlny poznáte hlavně podle jejich šířky a délky. Nelámou se v celé své délce ale jen asi ve třetině délky. Čím má voda větší energii je zrádnější, pozor na nápadně široké a dlouhé vlny. Tam je potřeba odhadnout jestli ve chvíli kdy na ní najedete nepohltí vlnu před ní a tím změní svoji charakteristiku. Vždy koukejte na vlny jak jdou za sebou. Chodí v sekvencích . Je potřeba zvolit takové tempo aby jste najížděli ty nižší a mezi vrcholovýma proplouvali. Zní to složitě ale jde to samo když to pak zkusíte v praxi.
• Úhel nájezdu volíte zhruba 45st vlnu přejíždíte v tom místě kde nemá pěnivý vrchol. Pokud se vám stane že to špatně odhadnete a dostanete se v tomto úhlu pod vrchol, kde se už láme a vám hrozí přelití vody do lodi. Musíte využít rezervy výkonu motoru a stočit loď kolmo na vlnu. Sice to pěkně cákne ale žádnou škodu to nenadělá. Nezapomeňte na vrcholu snížit výkon ať to nezapíchnete přídí do druhé vlny.
• Počítejte že ve vlnobití musíte vždy křižovat, proto si určete zhruba po jakém úseku budete provádět obrat mezi vlnami. Je to sice nejkritičtější manévr který budete provádět ale nic, co se nedá zvládat. Hlavně s tím nespěchejte pozorujte vlny a snažte se vyhlédnout dvě nejklidnější s co největší mezerou. Dřív nebo později přijdou.
• Když se rozhodnete pro obrat najeďte vlnu asi v 70st úhlu, pokud při ježdění vrcholu vlny si budete jisti že obrat dokončíte. Tak učiňte v té době kdy budete mezi vlnami tak aby nájezdový úhel na další vlnu byl zase v rozmezí 70–45st tentokrát už z druhého boku Vaší lodi.
• Když se rozhodnete manévr nedokončit, přejeďte vlnu a pokračujte ve stejném směru na další nic vám nehrozí jen to bude ostřejší přejezd. Ten obrat musí být rychlý ale neměli by jste ho přetočit. V podstatě takto postupujete při jízdě po i proti vlnám.
• Pozor pokud jedete po vlně počítejte s její rychlostí ať Vám nezalije zadek lodi. Ten je nechráněný a je daleko nižší než příď.
• Teď jak určit nebezpečnost tohoto typu vln. Pro vás začíná být nebezpečná v té chvíli. Kdy se její lámající vrchol nachází tak vysoko že by se mohl přelít přes bok lodi. Pokud se tak stane musíte změnit taktiku jak na ně. Tady je potřeba volit větší úhel přejezdu i za cenu skákání a cákání předku.
• Přesuňte posádku více k zádi lodi tak aby jste zvedli příď ale nepotopte si moc záď. Instinktivně to vycítíte kdy je to tak akorát. Vlny se snažte najíždět menší rychlostí a v nepěnivé časti pokud to jde. Upozorňuji ve chvíli když jedete proti vlnám je to hrozně pomalé ale neuspěchejte to. Nikdy při výjezdu na vlnu nesmíte ubírat. A už vůbec ve vlnobití necouvejte ať se děje cokoliv.
• Pokud chytáte na otevřeném moři setkáte se taky s vlnami tak zvaně oceánskýma. To jsou vlny kdy moře vypadá jako obrovský vlnitý plech na střechu. Ve své podstatě nejsou tak nepříjemné jako ty dříve popsané. Nemají ostré vrcholy a svou oblou charakteristikou nemají tendenci loď obracet pokud jdou z boku. jízda je stejná jako v předešlém případě, jen muže být rychlejší.
• Pozor na ně, až když se blíží k pobřeží. Vznikají z nich velmi silné příbojové vlny. Taky se z nich dělá více špatně.
• Na závěr netvrdím že se v takovémto člunu nedá úspěšně jezdit i za velmi bouřlivého počasí. Je to hlavně na zkušenostech posádky, jsme ale rybáři a ne sebevrazi tak berme za platné, že vlna nad metr – jsme doma. Pokud nás to potká na moři a už není vyhnutí, nepanikařte, jeďte pomalu a křižujte v dostatečném úhlu.
• Pokud je Váš člun vybaven podtlakovým odtokem tak ho mějte otevřený ještě než to začne.
• Dolejte benzín. Pří řízení, máte li volantové, stůjte, musíte mít přehled o vlnách. Všichni si nasaďte vesty, hlavně správně upevnit, ať zní nevyklouznete.
• Pro všechny případy připravte něco na vylévání vody. Také si předem určete kdo a co bude dělat. Pokud jste nízký na vlny co přicházejí vyhoďte ryby, každý cm ponoru je dobrý.
• K těm vlnám co jdou přímo k pobřeží si dovolím ještě dodat. Nechat se unášet k pobřeží vlnami, to by jsem nechal jako krajní možnost při poruše nebo podobné situaci. Je v tom jakási ztráta kontroly nad lodí a to není nikdy ten správný stav. I když připouštím je to lepší než bezhlavé ježdění nahoru a dolu.
• Druhou možnost využít vlastní vlny na návrat v tomto podání by jsem si nedovolil nikomu doporučit. Je to už o značných zkušenostech a s otevřenou lodí to je dost velký risk. Na poprvé zcela jistě bude Váš pohyb stejně dopředný a nikam se nedostanete. Vemte v úvahu že váš motor nereaguje na pokyny plynu ani zdaleka tak rychle jak by jste to potřebovali. Vrtule je dost malá a ve zpěněné vodě se chová jinak než jste zvyklí. Hlavní riziko je, že podceníte tah a vlna Vás strhne zpět. To může mít za následek utopení motoru nebo nabrání značného množství vody. Proto je potřeba nejdříve tuto techniku raději nacvičit.
• Všem doporučuji ve vlnách křižovat vždy se to dá. Snad jen s výjimkou dojezdu do kotviště. Je vtom hlavní výhoda pořád jste pánem lodi. A je daleko menší pravděpodobnost že vás v pohybu vlna zaleje. Pokud máte funkční motor a jste na vlnu ve větším úhlu než 15st vlna Vás nedohoní ale naopak Vás nese svým směrem. Nemáte takovou hmotnost aby jste překonaly tou plochou kterou se pod tímto úhlem opíráte o vlnu povrchové napětí vody a vlna se začala přelévat do lodi. Nadbytek vnější síly proti odporu vnitřní strany kompenzuje vaše dopředná rychlost vyvolaná tahem motoru. A už nechám té fyziky. Ještě k posílení stability lodě kromě kormidelníka všichni seďte co nejblíže k podélné ose plavidla. pokud to situace vyžaduje sedněte si na dno trochu to ještě zlepší stabilitu.

Autor: Zapa