Nápověda Doporučujeme:

Snillfjord 2/2

V řízení člunu jsme se střídali (já jsem ale řídil jen jednou) – z přístavu jsme se dostali bez problémů (viz obrázek), ale hned po nastartování a přidání plynu se mi málem podařilo člunem přejet racka na břehu. Naštěstí to ale všechno dobře dopadlo a na druhý pokus jsme již „pod mým vedením“ vyrazili a užívali si přírody a rybaření. Vzhledem k tomu, že jsme byli v Norsku všichni poprvé, jsme dle delegátů byli úspěšní. Kolegové chytli 30 a 45 ryb (kelery a obecňačky), já jsem chytl 54 ryb (kelery, obecňačky, 2 mníky a 1 štítníka). Zkušení rybáři to naše množství byli schopni nachytat za 1 den, ale oni byli vědomostmi, zkušenostmi i vybavením úplně někde jinde než my.

IMG_5447

Samotný lov

Chytali jsme pouze na přívlač a „pilkrování“ s přívlačovým prutem max. do 40m hloubky s pilkrem do 100g. Zkoušeli jsme pilkry, gumy a pak i návazce s peříčky (doporučení od delegátů). Nejvíc jsme nachytali na pilkry (40–100g), já jsem používal 40, 50 a 60g. Jeden bezbarvý, a další 2 měly z vrchní strany modrý, respektive červený proužek. Pilkry s proužky byly ploché a prohnuté, ten čistě kovový měl tvar podlouhlého vajíčka. Pocitově nejvíc záběrů bylo na celokovový, pak s červeným proužkem a nejméně na pilkr s modrým proužkem. Necelou polovinu na peříčka – návazec se 4 peříčky v barvě stříbrno-hnědo-bílé. Kolegové měli peříčka růžová. Zkoušeli jsme i jiné barvy, ale ty zcela bezúspěšně. Gum jsem měl mnoho, ale chytil jsem na ně pouze 1 kelera a 1 obecňačku – žlutá guma 8 cm s 20g bezbarvým jigem. Kolega chytl na gumy 2 kelery (oranžová s tmavým pruhem a modrobílá). Jinak nic. Ale to bylo spíš rukama, protože minimálně 4 rybáři chytali pouze na žluté gumy s 15g jigem a nachytali na to vše.

IMG_5377

Příště budeme chytřejší

První den jsme jezdili po fjordu a kde nám ukázal sonar rybu, tak jsme hned zastavovali a snažili se něco chytit. Ryby, které jsme takto chytli (celkem 8 ks) asi chtěly spáchat sebevraždu anebo nám udělat radost. Funkce sonaru nám zcela unikla. Nějak jsme si odvodili, že to co vidíme na sonaru je před námi a ne pod námi. A už nám nedošlo, že i když jsme třeba nahodili nevzdálenost 30 m, ryba vždy zabrala až u člunu. Druhý den jsme byli již o něco chytřejší, než den první, ale zase jsme netušili, že je potřeba co nejpřesněji vyhledat nějaký zlom a nahodit tak, aby nástraha spadla na zlom a pak dolů, kde čekaly „hladové“ ryby. Jinak druhý den se nám podařilo trefit hejno kelerů a během 15 min jsme vytáhli asi 16 ks. Pak nám hejno uplavalo. Že jsme trefili hejno jsme se dozvěděli až po návratu do kempu, když jsme se „chlubili “ delegátům. Od nich jsme taky dostali další informaci, jak si hejno udržet na místě – jeden musí vždy chycené ryby nechat na prutu ve vodě, aby dělaly rozruch. Tak to už se nám bohužel nepodařilo znovu vyzkoušet, protože na další jsme už do konce nenarazili.

IMG_5371

Brzy končíme

Třetí – poslední den – střídavé úspěchy, kdy se nám v některých případech podařilo najít ryby, najít i zlom, dobře nahodit a rybu dostat na loď. První nalezení zlomu bylo podstatně jednodušší, než jeho opětovné nalezení po tom, co nám člun vždy poodjel působením přílivu nebo odlivu. Někdy jsme ho už prostě najít nedokázali. Stejně tak i byl problém s alespoň částečně přesným umístěním nástrahy na zlom. Na jednom místě byl proud spodní vody tak malý, že pilkr podle vlasce dopadl téměř kolmo do místa, kam jsme jej nahodili nebo spouštěli. A při dalším pokusu, kdy nám člun kousek poodjel se pilkr klidně ocitl i o 30m dál, než byl spuštěn. Prostě a jednoduše, byl to neustálý boj s vlastními chybami a omyly, ale stálo to za to. Další co jsme řešili, ale nedokázali jsme si sami odpovědět, jestli rybám, kterým stojíme nad hlavou vadí zapnutý sonar (někdy jsme ho vypínali, ale pak jsme zase už neviděli, jestli jsme ještě nad daným místem nebo nás to odtáhlo úplně jinam), stejně tak i spuštěný nebo zastavený motor (při zapnutém motoru jsme byli alespoň chvíli schopni zůstat na jednom místě, na druhou stranu „šofér“ byl v tomto případě vyloučen z lovu).

IMG_0045

Trolling

Zkoušeli jsme i trolling – jednou jsme chytli 2 malé kelery a 2× jsme se chytli všichni navzájem, tak jsme toho raději nechali. Ryby – keleři měli v průměru kolem 40 cm, největší chycený v našem termínu měl 96 cm, obecňačky v průměru kolem 60 cm. Moje největší obecňačka měřila 67 cm a mník 70 cm. Oba mníky jsem chytil na přívlač na pilkr v hloubce cca 30 m. Někteří „účastníci“ zájezdu brali vše, co se jim podařilo vytáhnout, my jsme se snažili brát kelery 30+ a obecňačky 40+, pokud nebyly nějak poraněné od háčků. Chycené ryby jsme hned zabíjeli dřevěnou paličkou, 2× jsem to vzal i se svými prsty a to jsem pak myslel, že vyletím z kůže. Někteří ryby nezabíjeli, nechávali je leknout – prý se v tomto případě veškerá krev nahrne do žáber. Nevím, pro mne byla ta palička tedy mnohem humálnější, než pomalé udušení. Pokud jsme měli ryby na lodi delší dobu, tak jsme je vykuchali a dali do bedny s mořskou vodou. Zase ale nevím, jestli to bylo to pravé ořechové.

DSCN2588

Zpracování úlovku

Samotná kapitola bylo i zpracování chycených ryb. Když jsem viděl, jak to vypadá, když někdo umí filetovat … Já jsem si udělal škrabku s dřevěné destičky na kterou jsem přišrouboval vršky od piva a bylo to super na kelery. Obecňačka byla kapitola sama o sobě, škrabat šupiny bylo za trest. Kelery jsem jen vykuchal, uřezal hlavu a ocas a mrazil v celku, obecňačky jsem kromě jedné filetoval (nebo spíš jinak – na oddělení masa od kostí jsem použil filetovací nůž – to je přesnější definice)

IMG_0804

Moje poznatky a ponaučení:

  • zkušení rybáři měli echoloty s navigací a přesnou mapou mořského dna, naprosto přesně věděli, kde by měly být ryby a kam mají nástrahy nahazovat. Používali pouze přívlač a to žluté 5 cm gumy, 15g jigy a vlasec 0,15, uhlíkové pruty a na vodu jezdili maximálně tak na 3–4 hod. Pak si mohli dovolit jet při každém přílivu. Zjednodušeně řečeno – připadalo mi, že na moře si pro ryby jezdili jak do obchodu.
  • ryby ve fjordu nebyly až tak velké, aby bylo nutné používat nějaké robustní nářadí, prut který jsem nakonec měl, mi připadal zcela dostačující. Alespoň jsem si užil ten „souboj“ s chycenou rybou. (prut profiline all round 270 cm, 40–80 g, naviják Dragmaster C-Class 4.000 (430) s bojovou brzdou a vlasec 0,30 mm, pilkry 30–60g + jeden 80g).
  • pro možnost rychlého dopadu nástrahy na předem určené místo by bylo asi vhodnější použít tenčí vlasec 0,15–0,20. Já jsem měl 0,30. Na druhou stranu – za celý týden jsem v chaluhách nebo skaliskách visel snad 15× (a to jsem na tom v porovnání s kolegy byl ještě hodně dobře) a přišel jsem jen o jeden pilkr
  • použití šňůry – na vytažení z chaluh ideální, stejně tak i lepší manipulace s nástrahou (průtažnost proti vlasci je minimální). Problém je zase v odporu vody, kdy nástraha na šňůře klesá podstatně pomaleji. Mnohem vhodnější než vlasec byla pro případ, kdy jsme chtěli prochytávat sloupec vody cestou dolů i cestou zpět. Na šňůře se dalo mezi prsty poznat, jestli ryby do nástrah „ťukají“. To se nám osvědčilo v případech, kdy se ryby nedržely až u dna, ale tak 5–10 m nad dnem.
  • nemá cenu zkoušet chytat ryby, které na echolotu byly v jedné řadě na dně. Nevím, co to bylo za ryby, ale nikdy jsme žádnou z nich nedostali. Vždy na echolotu musely být ryby zobrazeny v několika vrstvách nad sebou a pak jsme dokázali něco chytit.
IMG_0057

Zpáteční cesta a návrat domů

Ze Snillfjordu jsme odjížděli v sobotu kolem 5 hod, do Brna jsme přijeli v neděli kole 18 hod. Zpáteční cesta byla příjemnější, nejen že jsme se všichni těšili už domů, ale také proto, že jsme noc trávili na trajektu a mohli jsme se alespoň trochu prospat v pozici „ležícího střelce“. Po příjezdu domů jsem doskládal rybami mražák v ledničce, další ryby rozvezl po rodině a zbytek skončil u rodičů v klasickém pultovém mražáku. Tím by se dalo mé vyprávění ukončit, ale … Hned první víkend jsem manželce i klukům (13 a 9 let) slíbil, že jim upeču vlastnoručně chycenou rybu (doma vařím já, ne proto, že bych musel, ale mě to prostě baví a myslím si, že mi to docela i jde). Bohužel jsem na ni dal všemi doporučované norské koření (citronový pepř) – byl jsem jediný, komu ryba chutnala. Další víkend jsem dělal zase rybu „v alobalu dušená ve vlastní šťávě“ – byl jsem jediný, komu ryba chutnala. A tak teď, když mne zase někdy napadne udělat zase nějakou „svou“ rybu tak na ni použiju klasické naše koření na mořské ryby – ryba chutná všem.

DSCN2612

Závěr

Každopádně to bylo úžasné a určitě si to budu chtít ještě někdy zopakovat. Snillfjord byl pro nás začátečníky naprosto ideální, kdybychom se hned napoprvé vydali někam přímo na moře, tak by to asi tak dobré nebylo. Jinak cestovka byla OK, vše co měli uvedeno na webu platilo, jel s námi majitel + další 2 delegáti a můžu jen chválit. Opravdu se nám věnovali a pokud byl nějaký problém, hned to řešili. Tímto je za celou naši skupinu pozdravuji. Ještě jednou děkuji všem, kteří mne zásobili svými radami a poznatky z Norska a pomohli mi s prvními krůčky mořského rybolovu. Snad i tento můj článek někomu pomůže, případně i některé z Vás alespoň trochu pobaví.

IMG_0056

 

Přejít na:

 

Autor: Petr Placek

Foto: Petr Placek

Tento článek zatím nikdo nekomentoval, buďte první!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Lokality

Bakkan Wahl

Soroya

Seter Brygge

Madagaskar

Maledivy

Poslední fotogalerie

Tanzanie » Listopad 2022

Vingsand » Červen 2022

Soroya » Duben 2022

Anketa

Jak hodnotíte rybolov v Norsku v roce 2022?

(5)
(20)
(3)
(5)

Nahrávání ... Nahrávání ...