Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Díky za výborné informace. Nevím čemu říkáš lehčí nástrahy, ale já jsem nedávno zahájil testování vrhacího multíku na přívlačovém prutě s nástrahami cca 60g, né že by se mi to nepovedlo zamotat, ale výslednej efekt byl že na asi třetí vyjížďku jsem pruty se smekáčema už nechal doma, protože mě ten multík fakt baví. Ale přesto nepředpokládám že by vytlačil Slammera z lehkého vláčáku Overseas 20-50g.
Jinak malá technická – v předchozím příspěvku píšeš o odklopeném řadiči multiplikátoru – jasně že vím co myslíš, ale řadič u multíku určitě není to co by se dalo odklápět.
Nejsem specialista na multíky, ani jsem u toho nebyl, ale vypadá to že té Tvojí nejlepší vůle nebyl dostatek – jinak řečeno dovolím si tvrdit že je to v rukách – pokud by Ti to za to stálo, tak prutohodinami praxe by jsi to jistě vyladil.
scaramouch napsal:
Jasne. Nejlepsi nastraha na halibuty, ale stejne tak ho vezme treska obecna, ojedinele velka treska tmava ze dna.
To nemůžeš tady takhle veřejně … nakonec to mnoho lidí pochopí a budou krachovat firmy když přijdou o tržby za cut, roy a jiný drahý baity 😀
Raději ještě proberme Tvoji montáž – tedy zajímá mě jak a kam umísťuješ hák, jestli jeden, nebo víc, jestli to děláš rozdílně pro vláčení a pro lov na položenou. Návazec z monofilu předpokládám, jak dlouhej a jakej průměr ?
kliknis – Hádáš správně, je mi trochu líto jak obrovská část českých rybářů lovících v norských vodách – jakoby snad žila v jakési německé kolonii – používá pro tuhle rybu výhradně její německý název (tresky obecné se týká to samé) a když se setkají s názvem norským potřebují slovník. Obzvlášť když norsky sei, nebo i počeštěle třeba – velcí seiové je docela hezké, snad nejen pro mě líbivé pojmenování.
Začínám tušit z jakého důvodu stojí využití služeb “Vikingů” takovej ranec. Tohle není první video na dané téma které jsem viděl, myslím že mají docela solidní spotřebu aut. Překvapuje mě že ještě Norové nezavedli zimní zákaz vjezdu pro dvojnápravové tahače bez piggdek (pneumatiky s hroty).
Obrázků není nikdy dost 😀 Myslím že vlkouš na takovém místě (písek bez úkrytů a mušlí) je asi občasná vyjímka a kdyby jsi ho chtěl tak Ti postačí změnit místo. Otevřeš-li knihu Norsko, fascinující rybolov od Jiřího Frause, tak vlkouší místa v okolí Saltstraumenu jsou tam zmíněná. Já ji tady (na letním sídle s sebou) nemám, ale budeš-li chtít, tak během dvou týdnů asi budu mít možnost se mrknout – nebo to třeba snadno udělá někdo z CZ kdo to tu čte.
Líbí se mi Tvůj přístup – jak píšeš – s úctou, věřím že úcta Ti nechybí ani k ostatním rybám, ale tyhle placaté mají mají své zvláštní postavení. Podaří se někdy i vlkouš ? Kolem Saltstraumen by jich mělo být dost, já jsem tady při potapěčském průzkumu na potenciálně halibutím místě narazil právě na vlkouše – říkal jsem si co tam trouba dělá – všude kolem písek, žádný mušle, jen občas ze dna částečně vyčuhující obrovské balvany, které však neposkytují možnost úkrytu.
Nedobrovolné máchání bot ve slaný vodě bývalo v minulosti i mojí kratochvílí – naštěstí bylo výjimečné. Dnes nejsem nucen chytat ze břehu, takže už se dlooouho “nepoštěstilo”. Já jsem ale nelovil halibuty, takže jsem výlov pomocí krátkého gafu zvládal se suchýma botama. Jak to řešíš ? Prodyšné broďáky sice super, ale když Ti za odlivu na skále ujedou kopyta, tak je asi snadné je roztrhnout.
Super info i obrázky, já to tady nebudu mít ze břehu moc jednoduchý, protože místa s požadovanou hloubkou bývají daleko, přemýšlel jsem o surfových prutech na dlouhé náhozy právě pro větrné počasí – když je to jak píšeš, ušetřil jsi mi investici, drobný můžu hodit do prasátka s nápisem “na vlastní kutr” 😀
Jj, šroubek dlouhodobě riskuje že ho bude kontaktovat právní oddělení mé zdravotní pojišťovny s požadavkem na náhradu škody za léčení mé slintavky.:-D
MifakM napsal:
Dovolím si s Vámi nesouhlasit , ale je to asi jen o vlastní chuti. Pro mne je TOP ryba na “pánvičku” polack. Nic chutnějšího jsem zatím nejedl. Halík je dobrý to souhlasím, ale jemu se z mého pohledu nic nevyrovná. Ale ještě jsem nejedl ani štikozubce ani ďasa. Například můj známí nor zase preferuje právě ďasa a říká že je to pro něj ta nejlepší pochoutka, že si ji dává pokaždé když jde do restaurace a mají ji v nabídce. Takže až ho chytím porovnám
To sis tedy dovolil dost 😀 ale do mých chutí polak taky pasuje, takže ho pouštím jen výjimečně – když usoudím že mám pro daný den dost ( 99% mnou doposud ulovených splňuje požadavek jedlé velikosti ).
Jo ďase jsem sice neochutnal, ale věřím že je to delikatesa. Příští týden už snad konečně dorazí zásilka z Česka, která obsahuje nějaké potřebné vybavení pro pokračování potapěčského průzkumu, tak když nějakého jedlého potkám pravděpodobně mu dopřeju prohlídku ledničky zevnitř.
pecana1 napsal:
Pánové,
ač se to může zdát nelogické, je to tak.
Dají ti jen krátký prostor a buď to jde rychle nebo ne.
Buď ji rychle zdoláš, nebo na ni podle nich nemáš a oni se zdržovat nebudou.
Důvody jsou logické, tak nelogické.
1. Pokud budete chtít jet na standardní komerční rybolov nabídnou vám běžně cenu za 6 hodin rybaření od 800 do 2000 EUR na loď. Z důvodu ceny se tento poplatek běžně dělí mezi vás a 2 až 3 rybáře, kteří jedou s vámi. Každý chce přece chytat, a z vlastní zkušenosti vím, že zdolávání velké ryby trvá běžně kolem 2 až 3 hodin.
2. Velká ryba = velké šance úrazu hosta nebo posádky
3. Za těmito rybami jezdíme do zemí s zcela jinou kulturou. Návrh, že někoho z nich vezmeme gafem se rovná sebevraždě.
Víte kolik lidí na světě z ničeho nic vypadne z lodi a utopí se ?
Proto je samozřejmě nejlepší si objednat loď jen pro sebe, přesně se domluvit na podmínkách, a až potom vyrazit. Ne vždy to ale jde !
Jen pro ilustraci.
Letos byly dva moji dobří známí v Panamě, bylo to super, ale mohly jen na loď a do kempu. Kemp byl postaven na pobřeží, obklopen buší.
Vyjít za kemp se rovnalo smrti, neboť kolem v lesích vládla drogová
” Gerila “.
Letos jsem byl s kolegy poprvé na Azorech, a tam to naštěstí fungovalo normálně!
Díky za vysvětlení, předemnou jsou naprosto v bezpečí, protože přemýšlením na téma co dělat když by mi nástrahu sežralo něco opravdu velkého se zabývám s dostatečným předstihem, což bych předpokládám vyřešil usměvem a odmítnutím jejich velevýhodné nabídky dávno před vyplutím. Ty velké lodě s drahými provozními náklady jsou k něčemu potřeba, nebo se najímají prostě z toho důvodu že si v dané lokalitě vyválčili monopol a není jiná možnost ?
Ahoj Jendo, etablovaný jsem na Vesterålen, které s Lofoty na jejich severní straně sousedí, když jsem si vybíral tak jsem bral v úvahu pravidlo které tvrdí že severněji je to lepší 😀
Pro sběr informací využiju každou příležitost, hlavně od ledna bych měl být poměrně slušně u zdroje – doufám že to není pozdě.
Nahrávání ...
