Na Aukanu jsem byl několikrát a bohužel to bylo spíše k pláči. Místo toho aby se ráno člověk mohl pořádně vyspat, tak mu od půl osmé už pod okny řinčí jeřáb z loděnice, kterou vlastní místní Nor. Delegát byl věčně pod parou, a do toho ještě smrad od lodí, které se tam staví a opravují, lakují a neustále přesouvají. V případě nehody nebo poškození motoru musíte dlouho čekat, než se někdo vůbec uráčí vám pomoci. Místní Nor není moc ochotný hnout prstem nebo vám pobyt nějak ulehčit. On má peníze jisté a více ho nezajímá.
Další smůlou jsou až nepříjemně vysoké poplatky v případě škody, které se opravdu může stát a to ani né vaši chybou. Nový nájemník Aukanu, pan Tomáš není žádný mistr, ale jen řadový pracovník, který má větší ego než zkušenosti. Zmíněný mistr má i Norský ráj, na kterém je značný problém sehnat nějakého delegáta. A to ještě hlavně střízlivého delegáta. Za sebe už tam rozhodně nepojedu ani já, a ani naše parta. To raději na Hitru, kde působí také Čech a rozhodně kvalitnější.
V okolí Aukanu je ještě kemp Aure a na Halse u Idealu. Aure nemám osobně vyzkoušené, a tak nemohu soudit. Ideal mám také vyzkoušen a je to veliká bída. Jediné co je tam hezké je příroda.