Vytvořené odpovědi
-
AutorPříspěvky
-
MorboX: loni jsme s parťákem (Žirafa – zdravím, jestli to čte 😉 také pozorovali hejna sleďů na echu jako mlhu nade dnem. Přes ni nebyly vidět větší ryby pod ní, ale braly pěkně a padali z nich čerství sledi. Nejúčinnější byl stříbrný pilkr s červenou bužírkou na trojháku. Co se týče nastavení sonaru, tak nastavuji jen citlivost na nejvyšší možnou (ale aby to nebralo plankton…). Symboly ryb nechávám klidně zapnuté a RTS okno klasika – uzké na kraji.
JIMMI> V Bjugn (10km od Bakkan) jsem v obchodech pilkry viděl, myslím si že i nějaký Solvkrokeny, ale jen ty poniklovaný. Cena je samozřejmě vyšší než u nás, ale pokud nic jiného nezbývá. Doporučuji navštívit všechny typy obchodů a benzinek. V Aure jsem kupoval Solvkrokeny v železářství. Většinou si jich každý rok pár do sbírky koupím a o nějaký přijdu.
Taky pěknej plasťáček:
http://www.hansvik.no/index.php?nr=16&id=29&valg=1&vis_hoved=1
Viděl jsem je u Benna vedle alu Kvaern a docela se mi líbí….
Salmon: pilkr nebyl ani můj nejlepší kamarád, ale po první návštěvě Bakkanu už je!
Pruty Penn Charisma 30-120g 2,7m a Penn Charisma 120-420g 2,4m. Navijáky Shimano Technium FB 3000 a Shimano Technium FB 4000.
Charismu 50-190g v 2,7 mám a nejraději bych ji vyměnil za Penn Charisma 120-420g 2,4m, kterou jsem měl párkrát půjčenou a je podstatně vhodnější na těžší vláčku se 150-250g pilkry, akorát se možná každý bojí toho až 420g.
Podle mě je na jaře ve středním Norsku lepší vláčet, protože se tresky třou a jsou v chaluhách na mělčině. Chytáme obecňačky a polaky na twister v hloubce 10-20m. V létě je teplejší voda, takže je lepší chytat na hloubce, na mělčinách jsou většinou jen menší ryby. V létě pilkruji na hloubce 70-150m. Vláčka se mi v létě moc neosvědčila.
Osobně nastavuji na moři větší rychlost posuvu, protože s lodí jezdím rychleji než s pramičkou na Dalešicích. Toto provedu jednou na začátku. A podle konkrétních podmínek nastavuji citlivost sonaru – na maximální možnou citlivost. Což někdy dolaďuji během Norska – někde je moc planktonu nebo sledíků/kelírků, tak snížím citlivost a potom ji zase zvýším na max. možnou.
Sice mám 37ku, ale řekl bych, že to bude podobné. Jediná položka, která se týká nastavení na moře je Sladká/Slaná voda. Toto nastavení ale ovlivňuje pouze velikost FishID na obrazovce a popř. fish alarm – na moři se jako větší symbol ryby zobrazují nebo pípají alarmem větší ryby než na sladké vodě. Na fyzikální funkce a vlastnosti sonaru nemá slaná / sladká voda vůbec žádný vliv.
Loď vás uveze v pohodě, ale nevím jestli nebudete víc rozmotávat, než chytat.
Používám SpiderWire, která má stejnou nosnost jako Pennka, ale je podstatně levnější. Fireline bych spíš nedoporučil, poslední dobou se trhá jak papír. Ale starší provedení jsem taky hodně používal. Teď místo Fireline přejdu na PowerPro.
Zítra se s Rk a žirafou vracíme domů. Rybolov super. Stříbrný pilkry 200-600g (podle rychlosti driftu) s červenou bužírkou na háčku a červený papriky nám nachytaly 90% ryb – obecňačky, polaky, kelery, mníky. Chytali jsme na hloubkách 50-170m. Skoro všude jsou krásný velký makrely.
Na rozdíl od Miloše, nám doma obecňačky chutnají nejvíc, protože o nich drop shot skutečně je.
Drop shot v Norsku používám druhým rokem s Berkley smáčky okolo 12-15cm za skoro libovolných podmínek. Jediná nevýhoda tohoto způsobu chytání je, že smáčka dostanu z tresky většinou až při kuchání a po každým záběru vážu palomára znovu. Pokud vláčím s twistrem, je to zaseklý na kraji.
marty: používat rapalu v Norsku je ztráta času. Twister nebo ripper je mnohem účinnější. Zkoušel jsem Magnum Countdown a bez nějakých dodatečných zatížení klesá velmi pomalu. Všude jinde ale vláčím skoro výhradně na Rapaly, mám jich okolo 300 kousků.
Na polaky se mi nejlépe osvědčil ripper Relax 3" a 4" žluté barvy s červeným hřbetem. Dále twistery Tenki 10cm fluozelený s tmavězeleným ocáskem nebo průhledný žlutý s flitrem a oranžovým ocasem. V době max přílivu se dají dobře chytat na vrcholcích podmořských kopců okolo 10-20m hloubky a při odlivu jsou zaparkovaní u skal. Dobrý fleky jsou v místech, kde je za odlivu vidět na skalách velké množství slávek. Pokud jsou tam jen takový ty přilepený placatý škeble, tak to místo většinou za mnoho nestojí. Je to asi kvůli přísunu kyslíku nějakým proudem.
Používám software CompeGPS. Stáhnout mapu z kart.kystverket a převést ji je otázka asi 5 minut. Mapy z kart.kystverket (sjokart) se mi líbí mnohem víc, než základní mapy z garmina, protože obsahují spoustu místních názvů na moři, které využívám při rybaření. Zoom a hotpoints se dá dělat bez problémů. PDA vozím v originálním vodotěsném pouzdře. Pro moje potřeby mi to zatím stačí.
-
AutorPříspěvky