[Erg]

Vše nejlepší k narozkám

[Erg]

[citace]MorboX napsal: Zdar všem. Ten odkaz sem dával já. Zadarmo je napořád jen se ti po 14 dnech smažou mapy které si stáhneš přes wifi a uloží se do telefonu, takže na moři jedeš normálně off-line. Když vyprší expirace stáhneš si je znovu a frčíš dál. Aplikaci můžu vřele doporučit funguje naprosto skvěle včetně záznamu trasy. [/citace]

tak tohle je přesně to, co jsem už dlouhou dobu hledal. Děkuji za super tip, už mám nainstalováno a v červnu vyzkouším

[Erg]

když už to na někoho přijde na lodi, doporučuji toto: 🙂

[Erg]

[Erg]

[citace]petras napsal: sedoil napsal:

Doporučil bych asi také Penn slammer,který si chci pořídit letos, ale do této doby používám na přívlač tento naviják a můžu říct, že zatím žádná sebemenší závada a to po třech turnusech v norsku-Aure.Ještě nebyl ani jednou promazán ani servisován, jen dostal vždy koupel ve sladké vodě a frčí dál.

Díky všem za odpovědi,bohužel jsem limitovám cenou,ale MARA mi něco nabídl,tak se asi domluvíme.Nevím ani jistě,jestli letos pojedu,musím to nechat na poslední chvíli. Petr

[/citace]

Na navijáku bych rozhodně nešetřil za každou cenu. Penn Slammer 360 se normálně prodává kolem 2200,- na výstavě v Letňanech byl i za 1560,-

Poslouží na několik let a člověk se na něj může spolehnout. Ve finále to vyjde mnohem levněji než „šunka“ za 800,- kterou po jedné sezóně vyhodíš – pokud vůbec ten týden nebo 14 dní v Norsku přežije.

A ještě z toho budeš během lovu neštastnej, až se ti bude protážet brzda a přeskakovat převody a díky tomu přijdeš třeba o pěknou rybu.

[Erg]

a tady hezký článek přímo na Rybolovnorsko

http://www.rybolovnorsko.cz/index.php?text=252-parazite-morskych-ryb

[Erg]

Tady je něco k těm červíkům odbornějšího:

Parazité

Anisakis simplex

Nebo-li sleďový červ či velrybí červ je jedním ze škrkavek rodu Anisakis, kteří jsou parazité mořských savců, jako jsou tuleni a velryby. Tento druh je nejznámější, protože se nejčastějším zdrojem nákazy lidí, kteří jedí syrové maso, nebo nedostatečně tepelně upravené rybí maso.

Životní cyklus Anisakis simplex

K dokončení životního cyklu škrkavky jsou nutní tři rozdílní hostitelé.

1. Dospělý samec a samice žijí v žaludku mořských savců. Anisakis simplex najdeme ve velrybách, sviňuchách a tuleních a dokonce i v mořských ptácích. Dospělí červi se zde páří a vajíčka jsou vyplavena ven z těla s trusem hostitele.

2. Ve vajíčku nastává vývoj larvy. Po vylíhnutí jsou drobné larvy pozřeny drobnými mořskými živočichy (kril), například krevetami.

3. Po pozření krilem, nastává výoj uvnitř hostitele. Larva sílí. Pokud je hostitel pozřen rybou, larvy se svým háčkem, který je umístěn blízko úst chytí za tkáň ryby.

4. Larva dokáže putovat tkání až se usídlí ve svalovině, břišní dutině a vnitřních orgánech ryby, jako jsou játra a střeva. Takto přichycené larvy jsou chráněny obalem. V rybách dochází ke konečnému vývoji, který je nakažlivý pro mořské savce a ptáky.

5. Pokud ryby zemře, larva opustí svůj ochranný obal a pokouší se najít nového hostitele. Jestliže rybu pozřel nějaký savec. Stane se larva dospělou připravenou k páření.

6. Larvy dosáhly dospělosti a mohou se začít pářit. Celý cyklus nastává znovu.

7. Larvy, které jsou pozřené člověkem nejsou dospělé, ale mohou způsobit bolestivé onemocnění zvané anisakoidóza. Tato nemoc byla poprvé diagnostikována v roce 1950.

Červ je schopný se pohybovat i v mrtvé rybě. V případě, že naleznete tyto parazity v těle ryb, neznamená to, že se živily planktonem. Ryba mohla pozřít menší rybu, a tak se nakazila.

Když jsou uloveny ryby a hned se nevykuchají, červi se přesouvají do svaloviny úlovku a zvyšuje se pravděpodobnost nakažení člověka.

celý článek včetně fotek:

http://www.rybarenivnorsku.eu/clanky/clanky/parazite-morskych-ryb.html

[Erg]

Krásné ryby, krásné povídání. Díky za inspiraci

[Erg]

O červech jsme se loni bavili s majitelem chaty kam jezdíme (Aure střední Norsko). Bylo nám řečeno že červi se občas nepravidelně vyskytují prakticky všude. Některý rok je fjord plný červů a dalších 6 let se to tam vůbec neobjeví, ovšem v sousedním fjordu může být většina ryb napadená.

Do souvislosti se sádkami to vůbec nedával, ale je pravda že říkal – čím víc na sever, tím méně červů obecně.

Do Aure už jezdíme hezkých pár let a problémy s červíky nemáme. Občas je nějaká ryba napadená, ale není to nic hrozného. Většina ryb je OK.

[Erg]

[citace]vd napsal:

Ja si myslím, že držiaky na prepravu prútov počas presunov po vode by mali byť súčasťou každého prenajímaného člna. Odpadli by problémy s priemermi konštrukcií zábradlí na lodi. A kto by chcel svoje špeciálne držiaky prútov, nech sa tým zaoberá.[/citace]

To máš pravdu, ale já se třeba potýkám s tím, že na lodi, kterou používáme je držák na 6 prutů. Ale jezdíme ve třech, a každý z nás sebou veze 2-3 pruty, takže nám prostě držák na cca. 3 pruty chybí. A těžko přesvědčím majitele, aby ho tam kvůli naší výpravě namontoval – když to většině stačí. Když budu mít vlastní držák, tak ho prostě doplním ke stávajícím

[Erg]

na plasťáku bych v každém případě všechny varianty bočních držáků podkládal destičkou ze dřeva nebo něčeho podobného. Jinak riskujete buďto poškození lodě a nebo že se držák uvolní a celá sestava poletí v horším případě rovnou na dno

[Erg]

[Erg]

[Erg]

Přesně tak, téma jsem oživil abych se dozvěděl o nějaké půjčovně za slušné peníze (pokud taková existuje) a ono se to zvrhlo někam úplně jinam 🙁

[Erg]

Jezdíme střední Norsko – Aure, takže tu GPS nepotřebuji kvůli navigaci na volném moři, ale snadnějšímu hledání mořských zlomů. S tím v čem jezdíme, stejně není možné jet dál než maximálně na kraj Trodheimsleia

Když se zadaří tak příští rok zkusíme možná Smolu – pana Wohanku, tam už tohle nebudu muset řešit.

[Autor]

Příspěvky