Po dlouhých šesti letech jsem se rozhodl, vrátit na Soroya v březnu, abych si ověřil, zda měl Mark van Roie pravdu. A sice, že tresky, pokud je nikdo nebude v období reprodukce lovit, zvětší svoji velikost i počet. V roce 2009 bylo běžné ulovit koncem března stovky kusů kolem 16–19kg, ale dostat se přes 20kg, to už byl problém. Loňské informace od švédských kolegů jsou jasné, jedinci o váze 25kg jsou v březnu zcela běžní a můžete doufat v úlovek kolem 30kg. Naše rozhodnutí ještě podpořil úlovek německého rybáře Michaela Iselle, který na Soroya ulovil světový rekord tresky obecné o váze 47kg. Je rozhodnuto! Začínáme plánovat březnový rybolov v sezóně 2015.
Teplé oblečení je základ
Zimní rybolov je zcela odlišný od letního rybaření s vláčákem a tričku s krátkým rukávem. Počasí bývá velmi nevyspitatelné, vítr se mění každou půl hodinu. Teploty přes den nepřesahují 2°C a v noci bývá kolem –7°C. Obuv a oblečení musí být absolutně nepromokavé a velmi teplé, protože budete sedět několik hodin v plechové lodi, kde se moc hýbat nebudete, po cestě zpět do přístavu Vám hrozí velké prochlazení, protože vás bude sprchovat ledová voda Barentsova moře, která na oblečení okamžitě mrzne. Do toho se přidá ještě sněžení a při bouřkových přeháňkách i kroupy, takže vřele doporučuji použití lyžařských brýlí, které se mě zde velmi osvědčily. Rukavice je potřeba mít nejméně dvoje, protože při vylovování ryb si jedny totálně promočíte a cestu zpět musíte nasadit ty suché, jinak Vám hrozí omrzliny. Hodně rychle dovedou zahřát rukavice vyhřívané. Počítejte s tím, že cesta ze šelfu do přístavu trvá asi hodinku a nemáte se kde ohřát. Prostě je to rybolov pro tvrdý chlapy.
Strategie lovu
Hodně lidí si myslí, že jarní lov skrejí, to je jen nudná pilkrovačka na 100m s kilovým pilkrem. Opak je pravdou. Doba a vývoj nástrah jde také dopředu. Švédský pilkr patří stále mezi jedinečné nástrahy, ale v situaci, kdy je pod vámi tisícihlavé hejno tresek, tak je lepší velká gumová ryba o velikosti 32cm se zátěží 600g. Zde se nám velmi osvědčily německé nástrahy Roybait, které v současnosti patří mezi Top nástrahy, které si na velké skreje můžete pořídit.
Jak se vede velká guma
Gumová ryba nebude ve sloupci podsekávat menší tresky za břicho, jak tomu často bývá při pilkrování, ale počká si, až si ji nějaká treska vybere. Mohu garantovat, že nějaká šedesátka nástrahu o velikosti 32cm určitě atakovat nebude. Spíše čekejte velikost ryb 100cm+. S vedením této nástrahy je to také velmi jednoduché, tvar a barva gumové ryby jsou tak dokonalé, že nemusíte pilkrovat a tahat nástrahu jeden metr ve sloupci, ale stačí se v klidu usadit. Prut dobře uchopit a čekat na záběr, který bývá velmi razantní. Potom Vás čeká zasloužený souboj s velkou rybou, která nebude podseklá, ale trojháček bude sedět pěkně v koutku tlamy.
Vláčáky s sebou
Na šelfu budete potřebovat pilkrovací prut s elektrickým multiplikátorem, ale vláčák rozhodně nenechávejte doma. Doporučuji každý den vyzkoušet záliv před Hasvikem, kde se zdržují velké počty vlkoušů a halibutů. I zde se dá zapřáhnout ryba 20–30kg. Je to příjemná změna, protože tady je hloubka 30–35m, takže stačí gumová ryba 15cm, se zátěží 100g. Pokud Vám tady zabere halibut na vláčecí prut, tak to bývá jedinečný zážitek, který si budete chtít dopřát znovu a znovu!
Jdeme do toho
Je 18.3. a my startujeme směr Hasvik. U nás je jarní počasí s polojasnou oblohou a teplotou kolem 14°C. Na cestu si dáváme jako obvykle 48 hodin. Cesta probíhá bez nejmenších problémů, až do Tore, kde se počasí prudce mění. Teplota se přiblížila nule a začíná hustě sněžit a fouká silný vítr, tomu se musí přizpůsobit i rychlost, která padá pod 60km/h. Cesta je velmi únavná, zledovatělá, takže se střídáme po dvou hodinách. Je půlnoc a já předávám řízení Jirkovi, s tím, že pojede stále rovně směr Kautokeino, kde na celnici zastaví a proclíme pivo. Oči mě pálý a tak klesám do postele a usínám, jako když do vody hodí. Připadá mě to jako chvilka, auto zastavuje a Jirska hlásí: „Tak kam pánové, Tromso jen 12km“. Je to špatné, sjeli jsme z vytýčené cesty a zajeli jsme si asi 150km. Vracet se nebudeme. Před námi jsou dva horské pasy, které musíme překonat, ale raději bych se jim zdaleka vyhnul. Jsou 2h ráno, musíme bojovat, protože trajekt odjíždí na Soroya 8.15h. Další jede až 16:40, to bysme v přístavu pěkně promrzli. Cesta se vlní kolem moře, nepřestává sněžit a tak na silnici je souvislá sněhová pokrývka, která kryje ledové plotny. Prostě ta nejlepší kombinace, když hodně pospícháte!
Uvězněni lavinou
Vzdalujeme se od moře a čeká nás horský přechod. Dojíždíme kolonu aut. V dálce jsou vidět spadené závory, jako když u nás jede vlak. Zastavili jsme a nechali jsme běžet motor. Asi po hodince vidím přijíždět velký žlutý pickup norských cestářů, kteří se nás ptají, jestli máme dost nafty a jídla, protože v noci spadla lavina v horském sedle, takže si tady postojíme asi 3h, než to fréza zprůjezdní. Všichni jsme usnuli při nastartovaném motoru. Probudilo nás až troubení ostatních aut, kolona se rozjíždí, ale nás nechají cestáři odbočit na odpočívadlo, kde nám sdělili, že nemáme pneumatiky s hřebíky, tudíž pojdeme poslední. Další otázka padla na množství nafty v naší nádrži, když jsem řekl, že meleme z posledního, cestář neváhal a šel pro 20l kanystr, který měl uložený na palubě, a na moji otázku kolik budeme platit jen mávl rukou, skoro jsem se rozbrečel.
Auto topí jen na 10°C
Dále nám sdělil, že pokud bude nějaká kolize, tak oni pojedou za námi a pomohou nám se dostat zpět na silnici. Opravdu žlutý, norský teréňák Toyota Highlux se silným navijákem nás sledoval asi 20km, potom nám zamával a bral auta z opačného směru, protože zde fungoval jen kyvadlový provoz. Do přístavu na trajekt přijíždíme asi s dvouhodinovým zpožděním. Trajekt je fuč! Budeme tedy čekat asi 6 hodin ve sněhové bouři, nafty máme jen na pár kilometrů. Vypmout motor nelze, to bysme zmrzli. Doufám, že nafta vystačí až do Hasviku. Se soumrakem jsou vidět světla trajektu, který nás zachrání. Všichni jsme úplně ztuhlí, ikdyž byl nastartovaný nonstop motor, tak auto moc netopilo, ale udržovalo teplotu ve voze jen na cca 10°C.
Přejít na:
Autor: Sim
Foto: Sim
Looks good