Rozhovor o cestovaní 3/3

Petr: Kolik dní a za jakých podmínek jste trávili váš pobyt v horách? Měli ste průvodce? Určitě v horách a kolem řek je spoustu medvědů?

František: V opravdové divočině, myšleno mimo civilizaci jsme strávili asi 14 dní. Byli jsme čtyři z toho jeden průvodce – Čech, žijící v Kanadě Tom. Desítky let jezdí na lovecké výpravy se svými kamarády. Podmínky v nichž jsme se nalézali, lze přirovnat ke kempování u nás. Jak jsem již napsal, byli jsme naprosto odříznuti od lidských obydlí – telefony nám byly k ničemu. Měli jsme s sebou vysílačky. Ty sloužili ke vzájemnému spojení při výpravách do okolních hor. Uvedu příklad. Když se dva kolegové vydali na lov, vzali si s sebou vysílačku a já jsem s nimi udržoval spojení tj. že každou hodinu byla relace, zda je vše v pořádku. Je třeba si uvědomit, že nelze vyloučit, že se mohli na skalách zranit, nebo se stát předmětem útoku medvěda gryzliho. Měli s sebou pouze malý stan, pár konzerv apod. včetně malého vařiče. Neexistují zde žádné cesty a chodilo se do kopců v suchých korytech potůčků. Výprava trvala i tři dny. Mezitím jsem v jezeře a na řece lovil pstruhy. Muškařit neumím, takže lipani měli volno. Ve člunu na jezeře jsem se cítil bezpečně. V době našeho pobytu dozrály brusinky, tudíž medvědi měli hody. My však také, doslova jsme ty vitaminy po hrstech hltali.

Medvědi všude kolem nás

František: Přítomnost medvědů byla znát na každém kroku i několik metrů od našeho „sroubku“ – mám na mysli jejich trus a nebo ráno v písku na břehu byly od nich stopy. Od jednoho lovce, který zde při našem příjezdu končil jsme byli informováni, že se v této lokalitě pohybuje gryzli, jehož váhu odhadují asi na 600 kg. Takže v noci, když jsme šli na WC, tak jsme museli nejdříve okolí důkladně prosvítit baterkami, zda nejsou přítomny zelené oči a pak teprve vyjít ven. Ono to vlastně bylo nezbytné, protože okolo kabinky jsme měli na stromech rozvěšenou zvěřinu z uloveného losa a kostry od pstruhů k nalákání rosomáka. No prostě adrenalin. Jednu noc jsme slyšeli okolo kabinky funění a ráno jsme objevili medvědí trus kousek od nás. Dveře sroubku jsme se snažili přes noc řádně zabezpečit, i když jsme si byli vědomi, že medvědí síle by to neodolalo. Proto měl Tom při sobě neustále zbraň. Samozřejmě i pepřový sprej. Nevím, zda by byl člověk schopen jej v případě potřeby použít. Jen připomínám, že útoků ze strany medvědů na člověka je v Kanadě dost. Ovšem jak jsem si přečetl, není zájem to zveřejňovat. Jedno je jisté, že Gryzli na strom za člověkem nevyleze. Kdežto baribal je ve šplhání naprostá jednička. Samo se to nabízí – gryzli má dlouhé drápy, kdežto medvěd černý je má krátké.

Rybářský lístek

Petr: Určitě stojí za zmínku, kde a jak se dají pořídit povolenky k lovu ryb na řekách? Je to potřeba a nebo v divočině na řekách to místním nevadí?

František: Rybářský lístek na celou Britskou kolumbii lze zakoupit bez problémů po předložení pasu. Celá operace trvá snad do deseti minut. My jsme lístky pořídili v Kelovně v obchodě s rybářskými a loveckými potřebami. Jen odbočím. Rybářské a lovecké potřeby mám na mysli obchody byla pro nás úchvatná podívaná. Některé jsou velikostí např. našich velkých obchodů – nepřeberné množství „rybářského resp. loveckého nářadí“ včetně oblečení, kuší a pod. Nelze v nich však fotit – byl jsem na to prodavači upozorněn. Nevím, zda neexistence (nemít jej u sebe) rybářských lístků místním obyvatelům vadí či nikoliv, ale určitě to bude vadit rybářské stráži. Tam má obrovský respekt a samozřejmě pravomoci včetně technického vybavení. Je naprosto nekompromisní ale zdvořilá. Není třeba dráždit hada bosou nohou. Dle Tomova sdělení nikdy nelze vyloučit, že se stráž znenadání objeví. Myslím, že Sim kontrolu zažil.

Lov pstruhů

Petr: Pstruzi na fotkách jsou krásní, kdy začíná sezona pro lov pstruhů, lipanů a lososovitých ryb v Kanadě?

František: Tak na to je pro mě těžká odpověď. Upřímně jsem se touto otázkou nezabýval, protože jsme tam byli v době kdy se lovilo vše. V termínu od 7.9. do 8.10. Vím že do řek v Britské kolumbii vytahují asi 4 druhy lososů. Projížděli jsme mnoho kilometrů okolo řeky Fraser a jejich přítoků. Asi dvakrát jsme na přístupných místech zastavili a zkoušeli lovit. Bez většího úspěchu. Ale Tom muškařil a lipani mu šli jak jsem ještě neviděl. Já jsem přívlačoval (třpytka) ale nic. Byli jsme tam asi v nevhodnou dobu. Na druhé straně bylo však kouzelné to, že nahazuji a nahazuji a najednou na druhém břehu se objevili sobi – šli se napít a koukali na mě ze vzdálenosti asi dvaceti metrů. My jsme bohužel propásli tah lososů v řekách, ale kamarád (spolucestující) který byl v Kanadě již několikrát zažil jak se říká červenou řeku – losos na lososu. Bylo to na řece ve městě, kde začínala tzv. zlatá horečka. Zde jsme zde pobyli asi dva dny ale lososi již zde nebyli. Ale při večerním čekání na břehu zda příjde medvěd hodovat na zbytcích, které zde zanechal zatažené se voda snad vařila – kroužkování. V tomto městě žije převážná většina původních obyvatel tedy indiánů.

Přívlač

František: Chytal jsem nejvíce na jezerech na přívlač. Používali jsme různé druhy třpytek. Jen mě mrzelo, že jsem si z domova nevzal svých druhů víc a snad i voblery by byli dobré. Vše zůstalo z důvodů mé neznalosti a určitého podcenění doma. Proto kolegům, kteří se do Kanady vydají velmi doporučuji s sebou vzít vše možné co se nástrah týče. Myslím že Sim o tom ví své a byl připraven. Co se týká muškaření zkusil jsem to několikrát, ale neumím to. Není se čemu divit. Poznal jsem se asi před třemi lety s Honzou Pecinou – excelentní muškař a z jeho vyprávění jsem zjistil, že je to velká přírodní věda včetně nářadí a techniky lovu. Samozřejmě kdybych např. lovil x hodin denně nevím co bychom s ulovenými pstruhy dělali. Ostatně to nebylo cílem. Myslím, že při plném vybavení (nástrahy) by na jezerech, zejména u výtocích a nebo přítocích potoků nebyl problém ulovit cca 60 a více ks pstruhů denně. Dbá se na to, aby háčky neměli protihroty. My jsme ulovili vždy jen asi čtyři pstruhy k večeři. Ostatní jsme samozřejmě pouštěli. Ale nijak jsme to nepřeháněli. Tom má filosofii nalov ji jen co spotřebuješ. Vyprávěl nám jak před několika lety nějací lidé od nás nalovili x desítek pstruhů a měli je leklé v člunu. Při kontrole rybářskou stráží jim byl odebrán rybářský lístek. Co se dělo dál nevím.Takže nejsem schopen sdělit jaké jsou limity, které si můžeme ponechat. Někde jsem četl, že určitý druh lososa asi jen tři kusy. Ale kvůli tomu se tam nejezdí.

Strážci přírody

František: Rybářská a myslivecká stráž (říkají jim rangers) má velké pravomoci. Kolegům Toma se stalo, že měli uloven jeden kus zvěře, který neměli (prostě ústřel) a nastali velké problémy. Na místě jim zabalili veškeré vybavení včetně automobilu a dostaň se stovky kilometrů domů jak chceš. Než přijel domů byla u něho provedena domovní prohlídka. Do 14 dnů následoval soud, Dostal pokutu a roční zákaz lovu. Tedy je třeba se v cizí zemi chovat dle jejich předpisů.

A zase ti medvědi

Petr: A co medvědi, báli jste se?

František: Tak z medvědů je obava na místě. Co k tomu dodat. Oni jsou tam pánem. Je třeba si uvědomit, že chodí naprosto neslyšně. Jakákoliv kořist v kanadské divočině je jeho a nikoho jiného. Řešili jsme to preventivně tím, že při chytání ze břehu jsme úmyslně dělali rámus. Hlasitě mluvili apod. Myslím, že jsme měli výhodu, že jsme pobývali v místech, kde po značnou část roku nezabloudí člověk. Konkrétně od listopadu do konce července. Tudíž medvědi nejsou na lidi zvyklí a raději se jim vyhnou pokud je to možné. Nemohu vyloučit, že když jsme chytali ze břehu , že o nás nějaký méďa věděl a raději se nám vyhnul. Jinak je to ovšem jak nám sdělil Tom v národních parcích, kde si medvědi na přítomnost lidí přivykli a ztratili přirozenou plachost. Na druhou stranu rosomák si nějaké obavy z nás nedělal. Největší nebezpečí je od medvědice s mláďaty. Tom nás informoval, že na druhé straně jezera minulou sezonu se dva lovci „ubytovali“ v malém stanu a samozřejmě to nepřežili. Chyba však byla na jejich straně, protože si stan postavili v blízkosti uloveného soba. V noci dle vyhodnocených stop přišla medvědice s dvěma odrostlejšími mláďaty, zalehla je ve stanu a byl konec. Je to kruté, ale taková je holá skutečnost. Ze zkušenosti vím, že chyba v Kanadě a nebo v např. V tropech se trestá. Ale i v moři. Jak jsem již uvedl bezpečný byl pouze rybolov z člunu. Jsem přesvědčen o tom, že při zkušeném průvodci jsou rizika pobytu v kanadské divočině podstatně minimalizována, i když nepříjemnou událost nelze nikdy vyloučit. I přes určité nebezpečí doporučuji každému, kdo má možnost se do divoké Kanady vydat, aby tuto možnost využil a skutečně to stojí za to.