Rybolov Norsko

Už se může postavit v lodi a tak vylévání mu jde rychleji. Runy stále nejede, Martin si bere oranžovou vestu a leze na skálu, aby upoutal pozornost. Asi po 20 minutách přijíždí Runy s velkým kýblem, ale to už je voda pouze v prostoru mezi podlahami. Dušan s Petrem zacpali otvory čepicí a kapesníky a tak voda už tolik neteče. Runy rychle uvazuje loď a táhne ji do přístavu. Naložíme vyházené věci a jedeme za nimi do přístavu. Tam z lodi odčerpává vodu čerpadlem. Po odčerpání se loď zvedla o dalších 20 cm.Nezjistili jsme co se stalo, ale majitel říkal že loď byla v opravě. Asi se to moc nepovedlo. Šli jsme se najíst a nabrat nové síly. Kluci dostali novou loď, ne ponorku a odpoledne jedeme radši do fjordu.

Vepřové je stejně nejlepší

Docela se nám daří, nejvíce bratrovi a Bobanovi a kdyby Martin s Petrem nezapomněli bednu na ryby, tak by ji jistě měli plnou. O půl noci jedeme domů. Petr jde dělat večeři a ostatní filetovat. Už nám to docela jde. Boban zatím upekl maso, vepřové je stejně nejlepší. Po večeři udělat balíčky a hned jsou 2 hodiny ráno. To byl den! V sobotu vstáváme v půl osmé, kluci navazují pruty, Petr dělá snídani, já píšu deník. V 9°° vyrážíme a zkoušíme nové loviště. Zatím ryby nic moc, ale za to počasí je zase v normě. Po obědě spánek a v 16°° hodin vyrážíme. To už se mažeme krémem na opalování. V 11°° večer se vracíme.

Jako v pohádce

V neděli jsme to pojali odpočinkově a zajeli jsme do vzdálenějšího úzkého fjordu. Je to tady jak v pohádce, všude jen skály a občas pod nimi chata . Na klidné hladině jsou dobře vidět hejna makrel, občas se nám podaří nějakou ulovit. Tuto neděli hodnotíme jako úspěšnou i když tam s námi lovili delfíni. Jak se někde ukážou, tak ostatní ryby okamžitě mizí. V pondělí ráno nás Martin budí v půl šesté. Je to hrozný, vůbec se nám nechce, ale venku už zase svítí slunce a voda je zatím jako olej. Když v 8°° vyplouváme voda už tak klidná není, za to slunce už zase připaluje.

Osvědčené nástrahy

Odpoledne dost fouká a tak se jedeme schovat do fjordu. Dušana vysazujeme na skalách, bude chytat ze břehu. Ostatní jsme zajeli hloub do fjordu a užívali si slunce. Boban zde vytáhl pěkného polaka, uděláme pár fotek a vracíme se pro Dušana. K večeři Petr udělal ryby a maso s hranolkama. Ty jsme zakoupily v místní prodejně. Vyzkoušeli jsme také místní chléb, byl docela dobrý, ale trochu se drobil. Takto podobně zde trávíme každý den. Občas v moři necháme nějakou nástrahu, ale to k tomu patří. Nejvíce používáme pilkry od 60 do 120 gramů, ale i těžší, na hloubkách i 500g. Osvědčily se nám lesklé pilkry, dále zbarvené do modra, oranžova, svítivě zelená. Na maso jsme toho moc nechytli ani na papričky. Makrely jdou lepší na makrelové návazce s menšími háčky s malým chmířím a červenými kuličkami.

Omyl v termínech

Ve čtvrtek vstáváme v 6°° hodin a v půl osmé už jsme na moři. Docela se daří a tak v půl dvanácté se vracíme s tím, že odpoledne začneme v klidu balit a v pátek ráno pojedeme domů. V přístavu nás čeká šok. Na molu stojí parta českých rybářů a oznamují nám, že se dnes, asi za hodinu se mají nastěhovat do naší chaty. Vznikl totiž omyl v termínech, ale vše se v dobré obrátilo. Nastupující rybáři to vzali sportovně a nechali nás v klidu nastěhovat do vedlejší chaty, jim se stalo to samé a tak měli pochopení. Ve 14°° hodin máme chatu předanou. Naložíme batožinu do auta, uděláme večeři, provedeme závěrečné vyůčtování a jdeme se vyspat na cestu domů.

Rychlá celní prohlídka

V pátek Martin nás opět budí v pět hodin. Posnídáme poslední plato vajec, zabalíme ryby do krabic a v půl osmé vyjíždíme. Jedeme směr Trondheim, Lilehamr, Oslo. Snažíme se jet jak to jde, ale do Lilehamru přijíždíme v 17°°-15°° hodin. V Oslu jsme ve 20 hodin, ve 23 hodin překračujeme hranici mezi Norskem a Švédskem. Zde nás čeká rychlá celní prohlídka. Jedeme celou noc a ve 4 hodiny ráno přijíždíme na nejdelší most Dánska, který vede do Švédska. Ve tři čtvrtě na sedm najíždíme na trajekt v Rogbby a v půl osmé jsme v Putgardenu. Tento trajekt jezdí každou půl hodinu. V 17°° hodin překračujeme hranice do ČR. Ještě tradiční večeře kousek za hranicemi v restauraci Formanka a ve 20 hodin už jsme všichni doma. Cesta zpět trvala 36,5 hodin a ujeli jsme 2406 km. Cestou na sever jsme ujeli 3414 km. Celkem 5820 km.

Suma sumárum

Závěrem musím opravdu pochválit ubytování, nedalo se mu nic vytknout. Domácí Runy je fajn a opravdu se stará aby vše klapalo tak jak má. Lodě jsou hliníkové a motory mají dostatečný výkon, 40 koní. Samotná vesnička je opravdu malá, je tu pěkný obchod, kde koupíte jak potraviny, tak i pilkry a další drobnosti. Ryb jsme nachytali dost i když to nebyly žádné trofejní kousky, ale byli jsme spokojeni . Všude okolo je krásná příroda a když počasí nepřeje nechá se chytat i ze břehu, domácí rád poradí kam zajet. Myslím, že jsme zde nebyli naposled. Zdravím a přeje hodně krásných zážitků z Norské přírody Aleš Peterka.

Autor: Aleš Peterka

Foto: Aleš Peterka