- Toto téma obsahuje celkem 18 odpovědí. Do diskuze (7 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 12 roky a 7 měsíci.
-
Příspěvky
-
Stavkirke – sloupove kostely
Stavkirke jsou dřevěné sloupové kostely typické pro Skandinávii Jsou nejstaršími dochovanými dřevěnými kostely, pocházejí z 12. století. Z původních 270 se dochovalo dodnes v Norsku pouhých 28 kostelů, osobně jsem jich navštívila asi 24, než se manžel vzbouřil, že nejsme na pouti … Nejstarší dochovaný kostel typu stavkirke byl vystavěn roku 1130 a stojí v Urnes, nejmenší, pro ca 40 osob, je v Undredal. Nejnavštěvovanější je v Lomu a v Borgundu. Některé jsou vymalovány kresbami a obohaceny vyřezávanými ornamenty s vikingskými symboly. Proč se jim říká sloupové – podle konstrukce. Zde citát z lexikonu: Konstrukční podstatou stavkirke je sloupová konstrukce, ve které se pero i drážka vyskytují ve výplni stěnových „panelů“ a mezi rohové nosné sloupy byl v podlaze vložen nosný práh, na kterém stojí celá stěna. Předpokládám, že jste tomu všichni rozuměli… 😉
V každém případě stojí každý takový kostelík za shlédnutí. V jejich dřevu je cítit síla a energie celých staletí
zkusenosti z Norska:
Nasi pratele opradu veri a pritom pri nasi poznamce – nebudeme vas v nedeli rusit, asi pujdete do kostela, se srdecne zasmali
pri debate o smrti a pohrbu – my v domneni Vikingove, pohreb do more – neee. Zcela normalne v rakvi do zeme, prestoze se pri teto diskuzi jednalo o opravdove celozivotni namorniky.
Nedavno nekdo rikal – Verim v Boha, jen ten jeho pozemni personal se mi nelibi.
A asi tak nejak to bude 😀
je to prece jen rozdil s nasimi hrobkami a pomniky za “miliony”
Mam rada i norske kostely – je v nich teplo a utulno, je to tam barevne. U stropu vzdy visi krasna lod.
Kostel ma predsinku s vesaky na kabaty a taky je tam casto WC!! 🙂
Ty jejich mi připadají tak nějak sympatičtější….
Je s podivem, že echt staré hřbitovi mají povětšinou keltský kříž, kdežto z fotek je patrné že jde čistě křesťanský symbol.Že by mladší hřbitov?
To Dorsak
na prvnich fotkach je hrbitov na Edoy – Smola – ca 150 roku stary
na dalsi je Olden – aktualni hrbitov
To Shark
jojo – drevo drevo drevo
janka napsal:
To Dorsak
na prvnich fotkach je hrbitov na Edoy – Smola – ca 150 roku stary
na dalsi je Olden – aktualni hrbitov
To Shark
jojo – drevo drevo drevo
to ja rad:-)
Fantasticky pocit je, kdyz clovek sahne na to skoro tisicilete drevo.
To je jako sok.
Cela ta leta to natirali nejakou tou smolou, ale to drevo dycha a mluvi.
To se vubec neda popsat, co clovek citi, ale je to nadhera.
Asi to s nabozenstvim nema moc spolecneho… ale je to hezke …
V Norsku existuje oficiální státní protestantská církev vycházející z evangelicko-luteránského náboženství. Přestože nedošlo k odluce církve od státu, všichni obyvatelé jsou oprávněni svobodně praktikovat své náboženství v souladu s dodatkem k ústavě z roku 1964. Devět z deseti etnických Norů je členy norské státní církve.
Norové projevují svou zbožnost z velké části v soukromí. I když většina lidí uvádí, že je pro ně náboženství důležité, obecně platí, že Norové svou zbožnost nevyjadřují aktivní účastí na náboženských obřadech v organizovaných společenstvích. Přestože zhruba 88 % obyvatel je členy norské státní církve, pouze 10 % z nich navštěvuje církevní bohoslužby či jiná křesťanská shromáždění častěji než 1 měsíčně.
Přibližně 5,9 % obyvatel jsou členy jiných náboženských společenství a 6,2 % občanů nejsou členy žádného náboženského společenství. Mimo norskou státní církev jsou největšími náboženskými a nenáboženskými společenstvími humanistické hnutí, přestavované Norským sdružením humanistů (63 000), islám (60 000), letniční hnutí (45 000), římskokatolická církev (40 000 či více), svobodná evangelicko-luteránská církev (20 000), metodistická církev (13 000) a několik dalších menších svobodných církví.
Přestup Norska na křesťanskou víru započal kolem roku 1000 a vyplynul ze styků s křesťanskou Evropou, které měly podobu kombinace obchodních vazeb a vikingských nájezdů. Misionářská činnost prováděná anglosaskou církví a misionáři z Německa a Dánska rovněž přispěla k vítězství křesťanství nad bohy tradiční norské mytologie a uctívání přírody u Sámů.
Až do Reformace v roce 1537 patřilo křesťanské Norsko k římskokatolické církvi. V roce 1842 byl odvolán zákaz laických kázání, což vedlo ke vzniku několika svobodných církevních hnutí a silné laické organizace uvnitř norské státní církve. V důsledku toho norská církev získala užší vazby na konzervativní výklad křesťanství a aktivní misionářské hnutí.
Prevzato z info norske ambasady 😉
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.
Nahrávání ...
