- Toto téma obsahuje celkem 13 odpovědí. Do diskuze (11 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 13 roky a 8 měsíci.
-
Příspěvky
-
dobry den chcel by som sa opytat co robite s odpadom po vyfiletovani ci ho ho dako vyuzivate alebo vyhadzujete a kam vyuzitim myslim ako navnadu na kraby alebo zakrmenie pri rybolove na druhi den a pod
Bývávalo… to jsme mohli ještě chytat do sítí a odpad tak využívali
dnes už však nemůžete ani do klece na kraby.Zakázáno !
My odpad vyvážíme daleko od ubytovny,aby ptáci nešpinili molo a lodě
jinak by jsme dostali od Honzíka za ušiska:-S
Také odpad vracíme zpět do moře. Problém však nastane, jestliže jej na lodi nezakryjeme a to řádně. Pokud zapomeneme, můžeme loď od racků čistit.
Odpad po filetování odvážíme také dál na moře. Co lze využít pro další rybolov to si necháme. Zakrmování na další den na moři asi nemá smysl. Hlavním úkolem je hned po filetování se odpadu zbavit. Pokud ho necháš v lodi a vyvážíš druhý den tak potvrzuji, že rackové udělají své.
Zásadně zpátky do moře, dostatečně daleko od přístavu. A co nejdřív, protože rackové jsou ochotni zalézt i do přikryté bedny a pak osrat celé okolí. Pod mořskou hladinou čekají davy strávníků. Myslím, že v Norském moři kolínka a knedlíky nic nežere, všechna havěť je masožravá.
:-E
Mě vždycky fascinují rackové, jak vyčmuchají, že se dá něco klofnout :-D. Širokodaleko není vidět žádného racka a jen co vytáhnu třeba malého kelera a chystám ho na nástrahu, tak se okamžitě objeví.
A nejvíce těm uřvaným fešákům chutnají čerstvé filety, připravené na zpracování….
Nejvíce místní potěšíte, pokud jim odpad vyvezete k bednám na kraby.Tedy k těm, co jsou na mělčinách.
V ostatních případech to proudy zanesou úplně někam jinam než si myslíme.Faktem je, že by někdo mohl vymyslet další zpracování odpadu.Bylo by to na metál.
😯
Většinou vyvést na moře.Tam to zpracují(ryby,racci,krabi)ale když jsou v odpadu červi(játra napadená,maso)tak to je prd.Zase jde červ do oběhu,měl by být jiný postup.Pak jsou ryby začervený čím dál tím víc! Je to koloběh.8-O:-(:-S
No, to s těmi parazity je zajímavý postřeh. Mně by to rovněž zajímalo: ale z toho, co zatím vím, je víc parazitů spíš v obrovských hejnech ve volném oceánu. A jeden postřeh: trávící šťávy z rybích vnitřností mají pořádnou proteolytickou aktivitu: někdy jsme zakrytou bednu doslova vylévali třeba až 3.den, jak bylo všechno rozloženo enzymy. A patrně to rozloží i ty parazity. Asi hodně záleží na teplotě. Někdy to schválně zkusím. Pak by to možná paradoxně bylo lepší zbytky vyhazovat až za pár dní – krabům to vadit nebude…
A co tak navrhnout, třeba Bennovi na Bakkanu, aby si sehnal lis, “drtičku” nebo jak se ta mašina jmenuje, a měl by za sezonu pěkných pár tun rybí moučky pro lososí farmáře ??? Podnikatelé, surfujte ! 😀
Myslím,že je jedno,jestli ryby sežerou parazity ze zbytků nebo z živé ryby a těch je určitě víc.Nevím,jestli ten červ už je konečné stádium,nebo se v dalším hostiteli dál vyvíjí.Ale do ryby se dostane určitě ve formě nějakého zárodku (vajíčka ).Jako u svalovce,zárodek je v mase divočáka,po konzumaci se vyvine v hostiteli.
Ono s těmi “červíky” je to velice ošidné.Jde o velice odolnou parazitickou hlístici Anisakis ( anisakis simplex.linea) která se do našich milovaných ryb dostává z korýšů, kteří fungují jako mezihostitelé v larválním stádiu.V těle mořských ryb následně dospějí a ve značném množství zasahují trávící trakt a ústrojí napadené ryby.A když je jim málo, expandují do celého těla.Červík samotný není moc nebezpečný, pomineme-li vizuální efekt, mnohem horší jsou larvy hlístice, které jsou sto proniknout ze zažívacího systému do jakéhokoliv těla včetně toho našeho, kde vyvolávají alergické reakce a další moc príma věci souhrně nazývané Anisakioza:-?
Takže bacha na červíky….
Tak čtu od Dorsaka “příjemnou informaci”. Musím mu položit otázku, zda “červíci” či jejich vývojová stádia jsou “alergická” na tepelnou úpravu, např. jako svalovec. Nikdy si nebudu jist, zda se ve svalovině v nějakém počtu vyskytují. Nebo existuje jiný způsob jak se vyvarovat dovezení “červíků” domů. Při filetování je vidím, ale co když tam přece jen nějaký zůstane.
Tepelná úprava pokud přesahuje 80°C je spolehlivě likviduje.Ovšem co se týká mrazení je to předmětem sporů a diskuze.Hluboké zamražení je při – 176°C pak spolehlivě nepřežijí, ale ohledně teplot, které běžně dosahuji -18°C to tak jednoznačné není.Je třeba si uvědomit, že tito parazité bežně žijí v teplotách kolem 0°C.takže lehký mrazík jim komplikačku nedělá.Ale je to otázkou názoru. Toto se týká zárodků, nikoliv dospělců.Ti hynou již při – 8°C, kdy dochází ke krystalizaci tělních tekutin.Takže pokud z nich neděláš tatarák, neměl bych z toho obavu.Do těla se dostávají výlučně přes zažívací ústrojí, takže při čištění apd.nehrozí zavlečení. Nicméně je-li ryba na tolik zasažena, že jsou červíci už i v mase, nikoliv pouze v játrech apd.vracíme ji zpět do moře s odpadem.Většinou to bývá problém mníků, hlavně brosmy a doršů.Např. u okouníka a makrely jsme je nikdy nenašli…
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.
Nahrávání ...
