Rybolov Norsko

Já byl na Hitře v září a v červenci a červenec byl na polaky i na kelery lepší. Možná to bylo tím, že jsem o správném lovu moc nevěděl, ale i ostatní se shodli, že červen a červenec byl na polaky v našem místě lepší. Byl jsem v Grefsnesvagenu (severovýchod Hitry) a velké kelery chytali hlavně ve Froyafjordu. Polaky běžně u skal a tyčí.

Letos jedu opět v září, tak doufám, že zúročím mé zkušenosti a informace z knih a netu:-D

zdeneko napsal:

Zdravím všechny Norky,

letos se chci vypravit do Norska koncem srpna. Zatím vždy jsem byl v Norsku na jaře. Můžete mi prosím poradit lokalitu v které máte osobnní dobré zkušenosti s chytáním Kelerů a Polaků koncem srpna? Preferuji střední Norsko, nejlépe Hitra a okolí.

Ahoj,

Kelery rád chytám a dost se na ně dycky chystám,jezdím střední Norsko,ale květen,tak Ti můžu napsat něco o té stíhačce.Na léto ti neodpovím,protože sem v Norsku v létě nebyl.

Velké kelery musíš trefit,oni kluci sů hned ve 100m a za chvílu je máš pod sebou,ryba je to velice rychlá.

Dycky sme je kopli na hranách,kde to padalo od 20m až do 100m,velice mají rádi menší nástrahy,ale to je moja zkušenost,pilkry do 80g a na vláčku,když sem to jenom pustil a chtěl s tím jakoby pilkrovat,tak to nebylo moc ůspěšné.

Nahodil sem to od lodi,nechal spadnout a vláčel k lodi,to se klukům líbilo,když trefíš hejno,tak se Ti tam určitě zavěsí.

Mají to rádi aj ti menší a berou to taky dobře,ale jak říkám,musíš je trefit a vědět v jaké hloubce sou.

Nejlíp berou,když se stmívá a nebo večer,přes den moc nešli,ale taky se dají chytit.

Keler se tře na začátku jara v hloubce 100-200m.Většinou pohlavně dospívají od 5-9let života.

Mají rádi aj červené papriky (ůhoříky)ale dávám tam jen jeden ,háček 8/0 nebo 10/0 z menších mi ti velcí padali, pod něho pilkra.Víc paprik,by mohlo nadělat víc škody než užitku při větších rybách8-O

Polaky moc nechytám,ale určitě ti někdo odpoví.

Hodně ůspěchů

Ahoj Stipko,

dlouhou dobu jsme jezdili k Aure do Aukanu. Je to na otevřené straně ke Smole a Hitře. V období konec května a začátek června jsme tam chytali hlavně polaky na vláčku na 60g pikyny a žl. oranžové různé druhy gum velikosti 8-10cm 20-40g hlavičky. Nejlépe kolem majáků a tyček v hloubkách 10-30m, nebo u pobřežních skal, kde klesala hloubka do 20.m.

Nejlíp brali tak dvě hodiny před vyvrcholením přílivu a potom jako když utne bylo vymeteno. Podle mně má polak lepší maso než keler, je jemnější a chutnější.

NorwayLover napsal:

To Rk: V AURE jste vláčeli pod lodí (jakoby pilkrování a jemné popotahování k lodi) nebo jste nahazovali, spustili do sloupce a tahali? Díky. Kdybych Ti poslal mapu AURE a okolí, mohl bys mi tam, prosím, zaznačit úspěšná místa?

Klidně můžeš, mám dokoce jednu vypracovanou pro kamaráda, tak Ti ji můžu poslat, ale těch míst je tam určitě víc. Záleží do kterého místa pojedeš. Zkus poslat mapku a označ místo nebo CK se kterou tam jedeš. Letos přebrala CK Travel support lokalitu po Jančovi, kam jsme hodně jezdili (Aukan, Lesund)

Kelery i polaky chytám ve středním Norsku zásadně na vláčku – na kelery nejradši stříbrného pilkříka kolem 60 g a jeden návazec s papričkou či něčím blýskavým. Zkoušel jsem Hitru, fjordy kolem Aure a Hendsetu, v poslední době jezdím na Halsu. Keleři mají podle mě rádi, když se nástraha rychle hýbe, někdy to berou hodně při propadu nástrahy, jindy při rychlém navíjení, taky se jim líbí kolmá přívlač. Na polaky mi přijde úspěšnější guma, v poslední době používám “dufkovky”. Polaci jdou samozřejmě na hranách, pod útesy, v chaluhách, na plotnách vedle hloubek, někdy číhá metrovka klidně ve dvoumetrové hloubce. S velkými kelery je to horší, ty torpéda jsou chvíli tam a chvíli zase jinde a o 50 m hlouběji. Není moc míst, kde by je člověk chytal stabilně.

Obecně asi platí, že pozdní jaro či začátek léta je lepší než srpen, či září. Keleři jdou večer až do určité doby, kdy se změní světlo (přijde určitý “stupeň” tmy), pak jakoby zmizí. Polaci jdou určitě líp za přílivu, za slunečného počasí mi na ně funguje žlutočervená kombinace. Letos to ale bylo v Norsku všechno nějak posunuté (dlouhá a silná zima). Polaci začli najíždět a pak zmizeli, kupodivu dobře berou teď, jak mi hlásí kámoši z Norska – včera přivezli 3/4 bedny polaků, největší 91 cm.

Takže radit, kdy je to lepší, je ošemetné, v Norsku může být všechno jinak, co platilo loni, je letos naopak. Jako inspiraci pro další sezónu přikládám foto pěkného kamarádova polaka.