- Toto téma obsahuje celkem 12 odpovědí. Do diskuze (11 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 4 roky a 7 měsíci.
-
Příspěvky
-
Už niekoľko krát sme v diskusiách narazili na zmenu chovania rýb a možnú súvislosť so zmenami počasia. Že sa množstvo rýb v strednom Nórsku postupne znižuje, sledujeme už pár rokov. Je to stále horšie a tak riešime ako ďalej. Soroya je úžasná ale aj do stredného Nórska radi jazdíme. Predpokladám, že podobné skúseností maju viacerí z vás.
Ako tento problém riešite?
Chytáte mimo fjordov, ďalej od brehu, v skoršom období…..
Určite sa hodia všetky dobré rady, ako si zachytať.
Stipko , já to vidím podobně akorát si nemyslím, že by ryb ubylo. Například minulý rok jsme nachytaly tresek obecných přes metr tolik ,jako žádný rok před tím. Ale měnící se počasí ze dne na den na ryby určitě vliv má. To samé dlouhá zima a po tom hned tropický vedra.Ryby jsou na místech ,kde by jsme je dříve nelovily a na místech která byla top, tak ryby nejsou. A jak to řeším? Nedržím se na jednom místě a klidně se nechávám unášet proudem i na místa ,kde by mě dříve ani nenapadlo nahodit. Často měníme nástrahy a to jak druhově, tak barevně. Také se nám hodně osvědčilo u vláčecích pilkříků ,místo trojháčků použít jednoháčky.
Harty, máme to úplně stejně. Jezdíme 10 let stejný flek ve středním norsku a každý rok je to jinak. Každý rok dominovala jiná ryba. Ale vždy nějaké byly a nikdy nebyl problém nachytat. Prostě když něco nejde, čeho bylo minulý rok hafo, tak se mění fleky, nástrahy, doba lovu až se ryba najde. To je to, co nás na tom baví.
Pred rokom sa nám stalo, že sme v júni prišli do fjordu, kde sa dalo nachytať vždy ale rýb bolo veľmi málo.
Dva roky predtým, na jeseň, keď tam mali byť makrely, bol fjord prázdny.
Domáci to dával do súvislosti s počasím.
Raz lialo celý týždeň a fjord bol plný sladkej vody, minule bolo celú jar veľmi teplo.
Oba javy spôsobili, že ryby odtiahli na otvorené more – asi.
Pretože podobných situácií bude pribúdať, stojí za to vymeniť skúsenosti.
Ako sa mení počasie, menia sa aj zvyklosti rýb.Na severu je to to same – pokud byla velka zima a hodne snehu a prijde velke tani tak se zmeni salinita vody a hlavne ta voda se strasen ochladi , letos ve fjordu 5 stupnu a na mori 9 stupnu – teplota vody
panove doporucuji si v mistech kde nemate zaber dat do vody kameru a uvidite kolik tam bude ryb – zvolena nastraha – velikost- barva – zpusob vedeni – toto vse je strasne dulezite – na jemne pruty s jemnou gumou nachytam vice nez na 500 g pilkr a prkno prut – chce si to trosku hrat a taky nam pomaha sledovat co maji tresky v sobe – nekdy jen kraby – zere u dna , nekdy smacky nekdy kelery atd – nikoho nebude bavit chytat tuny ryb na nahod:-)
Do Norska jezdím několik let, ale asi ne statisticky významných. Poslední dva roky to byla bída. Ryby byly odjeté včetně malých. Jeden z názorů i mých kamarádů je, že když není malá ryba, tak není i velká ryba. Je to na diskuzi, ale nám to vychází. Nejsou makrely, tak moc úspěchů v létě nelze očekávat. Ale stalo se nám, že jsme na mnoho km čtverečních narazili na hejno kelerů, kteří tam byli furt a na husto i 100cm+., ale i malí. Suprová chytačka, ale jen na jedné podmořské hoře. Na stejnou lokalitu Norska jezdil i kamoš, ale v jiném termínu. Makrel mrak, polaků na zábavu o kelerech to stejné. Jezdí déle a říká, že rybolov je stále horší. Jestli je ryb méně to nevím, spíš bych řekl, že jezdí na volné moře. Asi je to oteplováním, protože zažít ve středním Norsku dovolenou v tropických nocích je na hlavu postavené. Teplota moře kolem 16 stupňů je též mimořádná.
Fjordy kolem obce Stryn jsou plné sleďů, ale i makrel. Přijde mi to zvláštní, protože makrely byly vždycky až v létě. Něco bude asi špatně?
Pred rokom sa nám stalo, že sme v júni prišli do fjordu, kde sa dalo nachytať vždy ale rýb bolo veľmi málo. Dva roky predtým, na jeseň, keď tam mali byť makrely, bol fjord prázdny. Domáci to dával do súvislosti s počasím. Raz lialo celý týždeň a fjord bol plný sladkej vody, minule bolo celú jar veľmi teplo. Oba javy spôsobili, že ryby odtiahli na otvorené more – asi. Pretože podobných situácií bude pribúdať, stojí za to vymeniť skúsenosti. Ako sa mení počasie, menia sa aj zvyklosti rýb.
Ahoj Stipko a spol. Zkusenosti mame vsichni obdobne. Minule jaro bylo ve strednim Norsku jedno z nejstudenejsich za poslednich sto roku. Koncem dubna vsak prisko neobvykle otepleni a ve fjordech a pobreznich vodach se zacala mnozit zelena rasa. Mistni rybari vytahovali zelene site bez ryb. Zaslo to tak daleko,ze vubec nevyjizdeli na lov a cekali na poradnou bourku,ktera ten zeleny koberec rozezene. Tvrdili,ze diky tem rasam se rybam spatne dycha a vsechny se stahly daleko na more.
Mnozstvi ryb pocas roku se moc nezmenilo,ale jejich aktivita byla diky obrovskym vykyvum pocasi ruznoroda. Co se tyka polaku bylo obdobi,kdy na podmorskych horach brali na nahoz,ale v omnoho vetsich hloubkach nez obvykle.Kdo vystihnul toto obdobi aktivity,tvrdil,ze takto si polakovacku jeste neuzil.
Bohuzel bylo vsak vice obdobi,kdy polaci absolutne kaslali na vsechny druhy nastrah a bylo citit jen jemne tuknuti a ani jeden poradny zaber.
Vicemene jsem mel i v techto slabsich dobach nejlepsi uspechy az za soumraku a casto jsem se vracel az za tmy.
Tresky obecne mely obdobne vykyvy. Na jare je zelena rasa vyhnala daleko od pobrezi a byl temer zazrak ve fjordu nebo pri pobrezi chytit vetsi kus. To co se obvykle lovilo u brehu jsme chytali cca 10 km od brehu a vice.Pocas roku aktivita metrovek zalezela na mnozstvi malych keleru. Kdyz se objevila mensi hejna kelirku 20 – 35 cm ,tak mezi nimi jsme nachytali metrovek spousty. Postupem casu kelirku bylo snad miliardy a obecnacky braly jen v kratkych intervalech-treba jen hodinu – a pak cely den nic.Bylo to o trpelivosti a o stesti vystihnout spravny cas kdy se tresky krmily ,ale tento cas se skoro kazdy den menil. Tento rok metrovky, mimo obvyklych hloubek na hranach hor -tedy 45 – 60 m, braly vice ve vetsich hlobkach okolo 100- 120m.
Keleri 70 plus se objevili ve vetsich hejnech od kvetna a jejich loviste byla posunuta proti obvyklym mistum o stovky metru, Mozna to bylo zpusobeno zmenami proudeni vody.Bylo jich vsak velmi mnoho a nebyl problem je nachytat.Nekdy uz nam lezli na nervy a skakali na vsechny druhy nastrah,takze jsme se nemohli dostat k Obecnackam.
Je fakt,ze uplynula szona byla dost mizerna i co se tykalo pocasi,ale co by jsme za to dali letos.
Keď si čítam príspevky, tak mám dojem, že asi nikdy to nebude rovnaké ako predtým.
Jedna vec je dlhodobá zmena klímy a druhá momentálne výkyvy počasia.
Ak je krátka zima, voda nemá čas schladnúť, tak to ma nejaký následok. Ak v Nórsku neprší ako pršievalo, je horúco ako v Chorvátsku, menia sa podmienky života, tak sa tomu ryby prispôbiť musia. Ak je potom pre nich jednoduchšie zháňať potravu ďalej na mori, musíme za nimi.
Že sú makrely u pobrežia, je asi veľmi nepríjemné pre Island. Čo to prinesie ďalej, uvidíme. Je otázka, či už pritiahli alebo ešte na Islande neboli.
Za tie roku morskej rybársky sme zistili, že ryby sa tlačia viac z fjordov. Teraz sa stava, že je fjord úplne prázdny a ryby boli maximálne v ústí na podmorských kopcoch.
Ta jemná rybarina má určite niečo do seba a už nejaký čas prezbrojujeme. Ak to vyjde tak prebookujeme jarný termín na jesenný a skúsime to. Akurát neviem, ake ryby tam budú.
Dobre správy sú, že severných, ťažkých fresiek je stále dosť. Bolo by fajn zistiť zdroj, ako sú na tom s rozmnožovaním tresky neťažné – fjordové. Tam mám obavy, že to tak veselé nieje.
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.
Nahrávání ...
